Proč mám potřebu se pořád hádat?

Ahoj Mourrisone, já mám pocit, že je se mnou něco špatně. Mám opravdu hodně kamarádů, za to jsem ráda, ale štve mě, že se s nima často hádám. Já totiž nedokážu být zticha, když říkaj nějaký nesmysly nebo něco, s čím nesouhlasím. Co si o tom myslíš? Díky ti za odpověď, tvoje věrná čtenářka Petra. (Píšu ti prvně)

Odpověď

Ahoj Petro,

jsem moc rád, že jsi věrná čtenářka naší poradny a jsem rád i za to, že jsi mi napsala. Rozumím ti, jak se cítíš a i to, že si připadáš, jako by s tebou nebylo něco v pořádku. Každý z nás jsme jiný – každý z nás máme jinde hranici tolerance, jinak vnímáme a přemýšlíme o odpovědích druhých lidí, každý z nás máme jinou potřebu se vyjadřovat k tomu, co se kolem nás děje a podobně.

Ze všeho nejdřív se zamysli nad tím, proč máš potřebu se hádat nebo komentovat výroky druhých. Je to proto, že jsi v tenzi (v napětí) a potřebuješ se hádat nebo proto, že o odpovědích přemýšlíš a mlčením bys projevovala souhlas?

Také popřemýšlej, jak to funguje u vás doma. Dávají ti rodiče prostor říkat svůj vlastní názor, anebo tě nikdo doma neposlouchá, respektive neslyší (i to by mohl být důvod, proč se potřebuješ u kamarádů prosazovat). Věřím, že když se zamyslíš, tak přijdeš na to, proč máš potřebu se hádat. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Nechci se pořád hádat s mamkou, ale nedá se to zastavit. Co mám dělat?

Když se podívám do zrcadla, vidím, jak jsem hnusná!

Sdílej

20. července 2024

Mám jít na gymnázium, když ještě nevím, čím chci být?

Dobrý den, (když se mě někdo zeptal, čím chci být, až vyrostu) od malička jsem chtěla být doktorkou, četla jsem si o těle, dívala se na seriály a celkově mě to bavilo. Poslední tři roky mě to ale hodně táhne k povoláním jako například: herečka, scénáristka, režisérka, pracovnice v zoo, a je toho ještě víc, nad čím zvažuju. Bylo období, kdy jsem chtěla být spisovatelkou (pořád mě baví psát, mám i deník, kde si často píšu zážitky), ale rodiče mi to s dobrým úmyslem vymluvili, že by ty knížky musely být hodně úspěšné, abych si takovou prací dobře vydělala atd. Pochopila jsem to hodně rychle a uvědomila jsem si, že vlastně ani nechci dělat práci, kde budu jenom sedět za stolem, ale chci být aktivní. Baví mě se hýbat a musela jsem si přiznat, že celý den v kanceláři by pro mě byl trest. Právě jsem v 8. třídě a příští rok budu psát přijímačky. Mám rozhodnuto, že bych chtěla jít na gymnázium. Nemám ještě vybrané povolání a za čtyři roky to můžu zase vidět jinýma očima. Navíc z gymnázia můžu jít téměř kamkoli. Mám ale strach o známky, už teď v 8. třídě bojuji s angličtinou a zeměpisem, kde mi vychází 3, i když se učím. Jinak mám známky 1 a 2. Vím, že gymnázium je něco jiného než základka, přece jenom je to střední škola a tím pádem je tam mnohem těžší učivo, myslíš, že kdybych dávala pozor a doma bych se pečlivě učila, stačilo by to na dobré známky, když už teď mám ze zeměpisu a angličtiny 3? Moc děkuji.

Kamarád je sprostý, dělá si srandu z tragédií a myslí si, že je frajer

Ahoj Mourissone, ve třídě mám kamaráda, který mluví strašně sprostě a nevhodně. Myslí si, že je frajer, jen protože říká furt sprostá slova a mně to vadí, protože se za něj jakožto kamarád cítím až nepříjemně. Dneska konkrétně zemřela spolužačce babička a místo toho, aby řekl větu typu ,,upřímná soustrast" nebo ,,odpočívej v pokoji", tak se jí ze „srandy" vysměje a řekne „tvoje bába byla stará jak naše fyzikářka a zaslouží už si to, akorát fyzikářka měla štěstí" nebo si DĚLÁ (přítomný čas) srandu ze střelby na FFUK. Já jsem s ním rozuzlil spolupráci, ale je mi ho celkem líto, protože je nejspíš psychicky v nepořádku a chtěl bych mu pomoc, ale nevím jak, protože každý na něj pohlíží jako na rebela, ale já když se s ním bavím, tak mi přijde, že je spíš ,,mimo" a ne rebel. Jak mu mám pomoci nebo jestli mu mám pomoci. Děkuji Karel, 13 let

Rodiče mě nutí dělat domácí práce předtím, než se můžu učit nebo odpočívat

Ahoj Mourrisone, potřebuju poradit, co mám dělat. 1. Vždy když přijdu domů a potřebuju si třeba lehnout nebo udělat úkoly, tak musím nejdřív: umýt nádobí, utřít ho, uklidit kuchyň atd. Ale moji sourozenci nic dělat nemusí. Když to řeknu rodičům, tak oni řeknou, že v mém věku taky všecko dělali, ale oni neměli odklad, takže nechodili do stejné třídy a neměli to tak těžké. 2. Moje kamarádka (říkejme jí třeba Klára) se teď baví mnohem víc se svojí bývalou nejlepší kamarádkou a na mě celkem kašle. Se mnou se začala bavit hned potom, co se ty dvě přestaly kamarádit. Připadám si jako náhradník, navíc nemám skoro žádný čas pro sebe. Prosím, poraď mi. Tvoje anonymní fanynka

Spolužačka se převlékla za Hitlera! Zdá se vám to normální?

Ahoj Mourrisone, v pondělí dne 27.11 jsme měli jít za nějakou osobnost, jenže já jsem za nikoho nešel. Tak potom o velké přestávce, předtím než jsme se měli fotit, spolužačka s naši asistentkou vymýšlela, kdo za koho půjde, spolužákovi dala nějakého zpěváka, ale spolužačka se zeptala asistentky, jestli já můžu být Hitler a paní asistentka jí to dovolila. Mezitím, když tak já jsem jim utíkal po třídě, naštěstí to vzal jinej a dostal jen málo vynadáno. Přijde ti to normální?

Mourrisonova poradna