Chci trénovat, ale nechci závodit, co s tím?

Ahoj Mourrisone, už od první třídy mám takový zvláštní problém. Baví mě dělat různý sporty, ale vždycky si neporozumím s trenérem. Já totiž chodím rád na tréninky, ale potom nechci chodit na zápasy. Strašně mě stresujou a prostě se mi tam nelíbí. Můžu to nějak změnit? Lukáš

Odpověď

Ahoj Lukáši,

děkuji ti za moc hezký dopis. Možná ti přijde zvláštní, proč se mi dopis líbí. Proto, že v něm cítím, že máš jasno a víš, co chceš. Což je v tvém věku naprosto geniální. Ty víš, že tě sport baví, líbí se ti trénovat (dělat něco pro svoje tělo a mysl), ale nechceš s nikým soupeřit, poměřovat síly, soutěžit. A to je v pořádku – drž se toho.

Vím, že dnešní doba, a zvláště trenéři to vidí a cítí jinak – chtějí vyhrávat, mít výsledky, upozorňovat na sebe a podobně. Nemají chuť se věnovat holkám a klukům, kteří jim nepřináší výsledky.

To je mi moc líto, ale budeš si muset vybrat sport a trenéra, který ti bude rozumět a který tě bude chápat. A neboj se, takového najdeš. Dneska už je spousta moudrých trenérů, kteří si uvědomují, že sport není jen o výsledcích, ale jeho smysl je daleko hlubší. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Jak přesvědčit rodiče, abych nemusel chodit na kroužky?

Můžu založit sportovní tým?

Sdílej

22. července 2024

Proč si dětský psycholog vzal život?

Ahoj Mourrisone, jsem fakt zvědavý, jak mi na tohle odpovíš. Radíš tu, že když máme nějaké problémy nebo nás něco trápí, tak máme vyhledat školního psychologa. Jenže na internetu jsem četl, že asi před dvěma týdny si jeden dětský psycholog vzal život. Jak mi tohle vysvětlíš?

Mívám divné stavy: Nevidím a dostanu zimnici, co to je?

Někdy mám takový stav – je blbě (nevím, jak to líp vysvětlit), vidím blbě nebo vůbec, zvýší se mi šelest v uších, začne po mě běhat zimnice (napřed se mi udělá horko), a pak když zakončí, mám jakoby brnění, nevím, jak líp to momentálně popsat, jsem zpocená (vždy to trvá naštěstí chvilku). Už dlouho jsem ho neměla, upřímně si ho nepomatuju na 100 %, ale dnes to bylo zase měla blbé vidění a zvýšila se mi šelest v uších, bylo to ve škole při hodině přírodopisu, nikdo si toho nevšiml (někdy si toho všimly buď učitelka nebo asistentka), po chvilce jsem se vzpamatovala, a protože to byla pátá hodina, tak jsem šla na oběd. Vím, že jsem se snažila nepůsobit, že je mi nepříjemně, v poslední chvíli jsem si dala hlavu na lavici, když jsem ji zvedla, viděla jsem bledě, což po chvíli zmizlo, neřekla bych, že se se mi objevily všechny věci, co se mi v minulosti staly. Protože mi nebylo tak blbě, tuším že je to psychosomatický, protože skoro vždy jsme se učili o krvi, dnes i o dárcovství orgánů, přijdu si strašně příliš citlivá, vím, že jednou jsme tohle téma dárcovství orgánů řešili v prvním, takže jsem jela domů, neřekla bych, že tyhle témata probíráme nějak příliš důkladně, jak už jsem říkala, přijdu si strašně přecitlivělá a nepomáhá tomu, že se mi stejným způsobem udělalo blbě jednou při češtině, ten důvod proč, naprosto nechápu. Doufám, že můj popis dává logiku.

Mourrisonova poradna