Můžu na gymnázium, když mám na vysvědčení trojku?

Dobrý den, chtěla bych požádat o radu. Na základní škole mám prospěch, který vypadá následovně: mám cca stejně jedniček jako dvojek, a k tomu jednu trojku. Je to spíše zbytečné, z lenivosti, vím moc dobře, že když se tomu budu věnovat, žádnou dvojku mít nebudu. Až na tu trojku, ta je z angličtiny. Začínám se intenzivně věnovat Duolingu (aplikace pro učení jazyků), abych moje výsledky zlepšila. Moje otázka zní, jestli to je prospěch hodný gymnázia, nebo spíše školy zaměřené na nějaký obor. Mám pocit, že když se škole budu věnovat, nemělo by pro mě být gymnáziu problém, ale radši se ujišťuji zde. Děkuji za radu, a přeji Vám hezký den.

Odpověď

Milá anonymko,

abych ti pravdu řekl, tak na tvoje otázky je dost těžké odpovědět. Je moc fajn, že se začínáš intenzivně věnovat učení cizích jazyků a že si uvědomuješ, že některé dvojky máš z lenosti. Proto by možná bylo fajn zabrat, abys na vysvědčení, které se počítá k přijimacím zkouškám na gymnázium, jich měla co nejméně. Protože se klidně může stát, že i když uděláš výborně přijímací zkoušky, dají přednost těm, kteří je udělali stejně dobře jako ty a ještě ke všemu měli lepší vysvědčení. A to by bylo škoda.

Nepíšeš, kde žiješ. Ale letos byly například nároky na uchazeče v Praze a jiných velkých městech podstatně vyšší, než na studenty v malých městech (tam pravděpodobně není tolik uchazečů). Takže je samozřejmě možné, že i s několika dvojkami a jednou trojkou se na gymnázium dostat můžeš, ale záleží kde a kolik bude uchazečů. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Bojím se, že na gymnáziu nebudu mít čas na kamarády

Mám se o prázdninách učit na přijímací zkoušky na gympl?

Sdílej

15. srpna 2024

Slepuju si modely. Jsem divný nebo opožděný?

Ahoj Mourrisone, potřeboval bych se s tebou o něčem poradit. Jsem úplně jiný než ostatní kluci. Skoro všechny ve třídě baví fotbal nebo hokej, počítačový hry a taky už i mají holky. Já jsem nejraději doma a slepuju si modely. Myslíš, že jsem nějakej divnej nebo opožděnej? Dík, Jonáš (13 let)

Mourrisone, děkuji za radu a podporu, měl jsi pravdu!

Ahoj Mourrisone, možná si vzpomeneš, že už jsem ti psala ohledně toho, že bych chtěla na sosoom a bála jsem se to říct rodičům, protože jsem se bála jejich reakce. Chtěla bych ti moc poděkovat za rady a podporu. Nejdříve jsem se o tomto pobavila s bráchou a pak i s kámoškou, protože to pro mě bylo lehčí, než to říct rodičům (ne, že bych jim nevěřila, ale jak říkám, bála jsem se reakce). No dnes jsem to už rodičům řekla a máš pravdu. Neskutečně se mi ulevilo, protože teď už nic nemusím skrývat, ale pouze si o tom budeme povídat. Rodiče teď se mnou důkladněji rozebírají školu a dokonce i to školné je prý v pohodě! No, i tak si asi příští rok (bude mi 15) seženu brigádu, ať jim pomůžu. :-). Jestli mi neodepíšeš, tak nevadí. Chápu, že jsou tady mnohem důležitější dopisy. Ještě jednou díky, Verča.

Nezvládám to! Zabiju buď sebe, nebo matku...

Ahoj Mourrisone, už několikrát jsem psala do tvé poradny, ale dneska - nezvládám to, přijde mi že, ještě chvíli budu muset strpět žít v jednom domě jako moje matka a zabiju buď sebe, nebo ji. Neříkám to z legrace jako ostatní, já si myslím, že bych byla schopna vraždy a nejen mámy, ale i ostatních členů rodiny. Jde o to, že máma pořád jen nadržuje ostatním sourozencům, a protože jsem nejmladší a mám mezi nimi největší věkový rozdíl, tak mezi ně nezapadám a nemám s nimi naprosto žádné hezké vzpomínky. Pořád mě jen znemožňují a ponižují. Říkají mi, že jsem tlustá, že mě nikdo nemá rád a neustále něco nalhávají rodičům. Např. tátovi namluvili, že mě ve škole šikanují, i když nechodíme do stejné školy, a ani s ním nemluvím, nezná nikoho z mé školy a nejspíš si řekl, jaká legrace to je. Poté mě otec vyslýchal a vyhrožoval mi, ať mu řeknu kdo to je, i když jsem brečela a říkala, že nikdo, řešilo se to i s ředitelkou. Teď mi zase sestra ukradla věci a rozbila je a rodiče s tím nic nedělali, bojím se, že to nevydržím a hodím si někde oprátku, ale ještě víc se bojím, že o půlnoci přijdu do sestřina pokoje a zabiju jí nožem, který si schovávám v pokoji a nejsem schopná ho dát pryč. Je toho hodně, co chci udělat v životě a při každém záchvatu zoufalství a chutě ukončit to, všechno si připomínám, že kvůli těmhle lidem nebudu umírat, že je nenechám vyhrát. Poslední dobou se i často sebepoškozuju, nikdo jsi toho nevšiml, i když je to pár měsíců. Taky se chci zeptat, proč už nemůžu číst tvé odpovědi na trápení ostatních, jako to šlo dřív. Nevím, jestli to zvládnu, a ať už bude tvoje odpověď jakákoliv, doufám, že mi pomůže. Měj se, doufám a zároveň i nedoufám, že sem znovu napíšu. Tvoje anonymní fanynka

Mourrisonova poradna