Tátovi vadí, že jsem tlustý a nikam mě nebere...

Ahoj Mourrisone, tátovi hrozně vadí, že jsem tlustej, a proto mě nikam nebere.

Odpověď

Milý anonyme,

je mi moc líto, že se takto cítíš a že si myslíš, že se vlastně tatínek za tebe stydí. Pokud si s ním nepromluvíš, nezjistíš, jaká je pravda. Možná jsou to jen nějaké tvoje domněnky. A je také možné, že i kdyby to byla pravda, táta ji nepřizná. Pamatuj, že druhého nepředěláš (ani mu nevnutíš, jak tě má vnímat a brát), jediné, co můžeš, je změnit přístup k němu.

Vím, že ze všeho nejvíc si určitě přeješ, aby tě měl táta rád takového, jaký jsi. Ale daleko důležitější je, jestli a jak moc máš rád sám sebe a jestli jsi sám se sebou (a třeba i se svoji váhou) spokojený. Pokud ano, není co řešit. Pokud ne, změň to. Ale ne kvůli tatínkovi, ale kvůli sobě. Budeš pak na sebe daleko pyšnější a víc si toho budeš vážit, než kdybys to dělal kvůli někomu jinému. I když jde třeba o rodiče. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Bojím se říct tátovi , že jdu k psycholožce... mám?

Táta mě mlátí, když jsem drzý. Co mám dělat?

Sdílej

6. září 2024

Bojím se učitele! Řve, ničí věci ve třídě a svádí to na nás

Bojím se našeho učitele na výtvarnou výchovu. Hrozně řve a nevím co ještě, když někdo namaluje něco špatně, tak se naštve a dává dokonce i pětky a nenechává nás si to namalovat podle nás. Jednou i rozrazil dveře, když někdo z naší třídy zlobil, promáčklo to trochu dveře, a když přišli učitelé z jiných tříd, řekl, že to byl někdo z nás a někoho náhodně vybral, když do třídy přijde někdo dospělý, tak se chová úplně normálně. Díky, Jakub, 12 let

Mám jít na gymnázium, když ještě nevím, čím chci být?

Dobrý den, (když se mě někdo zeptal, čím chci být, až vyrostu) od malička jsem chtěla být doktorkou, četla jsem si o těle, dívala se na seriály a celkově mě to bavilo. Poslední tři roky mě to ale hodně táhne k povoláním jako například: herečka, scénáristka, režisérka, pracovnice v zoo, a je toho ještě víc, nad čím zvažuju. Bylo období, kdy jsem chtěla být spisovatelkou (pořád mě baví psát, mám i deník, kde si často píšu zážitky), ale rodiče mi to s dobrým úmyslem vymluvili, že by ty knížky musely být hodně úspěšné, abych si takovou prací dobře vydělala atd. Pochopila jsem to hodně rychle a uvědomila jsem si, že vlastně ani nechci dělat práci, kde budu jenom sedět za stolem, ale chci být aktivní. Baví mě se hýbat a musela jsem si přiznat, že celý den v kanceláři by pro mě byl trest. Právě jsem v 8. třídě a příští rok budu psát přijímačky. Mám rozhodnuto, že bych chtěla jít na gymnázium. Nemám ještě vybrané povolání a za čtyři roky to můžu zase vidět jinýma očima. Navíc z gymnázia můžu jít téměř kamkoli. Mám ale strach o známky, už teď v 8. třídě bojuji s angličtinou a zeměpisem, kde mi vychází 3, i když se učím. Jinak mám známky 1 a 2. Vím, že gymnázium je něco jiného než základka, přece jenom je to střední škola a tím pádem je tam mnohem těžší učivo, myslíš, že kdybych dávala pozor a doma bych se pečlivě učila, stačilo by to na dobré známky, když už teď mám ze zeměpisu a angličtiny 3? Moc děkuji.

Kamarád je sprostý, dělá si srandu z tragédií a myslí si, že je frajer

Ahoj Mourissone, ve třídě mám kamaráda, který mluví strašně sprostě a nevhodně. Myslí si, že je frajer, jen protože říká furt sprostá slova a mně to vadí, protože se za něj jakožto kamarád cítím až nepříjemně. Dneska konkrétně zemřela spolužačce babička a místo toho, aby řekl větu typu ,,upřímná soustrast" nebo ,,odpočívej v pokoji", tak se jí ze „srandy" vysměje a řekne „tvoje bába byla stará jak naše fyzikářka a zaslouží už si to, akorát fyzikářka měla štěstí" nebo si DĚLÁ (přítomný čas) srandu ze střelby na FFUK. Já jsem s ním rozuzlil spolupráci, ale je mi ho celkem líto, protože je nejspíš psychicky v nepořádku a chtěl bych mu pomoc, ale nevím jak, protože každý na něj pohlíží jako na rebela, ale já když se s ním bavím, tak mi přijde, že je spíš ,,mimo" a ne rebel. Jak mu mám pomoci nebo jestli mu mám pomoci. Děkuji Karel, 13 let

Rodiče mě nutí dělat domácí práce předtím, než se můžu učit nebo odpočívat

Ahoj Mourrisone, potřebuju poradit, co mám dělat. 1. Vždy když přijdu domů a potřebuju si třeba lehnout nebo udělat úkoly, tak musím nejdřív: umýt nádobí, utřít ho, uklidit kuchyň atd. Ale moji sourozenci nic dělat nemusí. Když to řeknu rodičům, tak oni řeknou, že v mém věku taky všecko dělali, ale oni neměli odklad, takže nechodili do stejné třídy a neměli to tak těžké. 2. Moje kamarádka (říkejme jí třeba Klára) se teď baví mnohem víc se svojí bývalou nejlepší kamarádkou a na mě celkem kašle. Se mnou se začala bavit hned potom, co se ty dvě přestaly kamarádit. Připadám si jako náhradník, navíc nemám skoro žádný čas pro sebe. Prosím, poraď mi. Tvoje anonymní fanynka

Mourrisonova poradna