Můj malý brácha brečí, že už nechce do školy. Jak mu mám pomoct?

Ahoj Mourrisone, můj malej brácha šel teď do první třídy. Strašně se těšil, ale teď celý víkend brečí, že už tam nechce. Jak mu můžu pomoct? Dík, Štefan

Odpověď

Ahoj Štefane,

je od tebe skvělé, že na svého malého brášku myslíš a že mu chceš pomoct. Nástup do první třídy je pro mnohé holky a kluky obrovský šok. Jasně, těší se, že mají nové tašky, penály a já nevím co ještě, ale najednou si přestávají přes den hrát, musí začít dávat pozor, nemluvit kdykoli se jim zachce, jsou v cizím prostředí s cizími dětmi a tak podobně.

Zkus o tom všem s bratrem mluvit, ptej se ho na všechno - jak se cítí, čeho se bojí, co mu dělá největší potíže atd. Nevyvracej mu to, nesuď ho, jen mu pověz, že ho chápeš a že jsi se v první třídě také tak cítil. Každé ráno ho můžeš doprovodit do školy (po cestě si můžete povídat nebo hrát nějaké slovní hry) a odvést mu trochu pozornost. Pokud chodíte do stejné školy, můžeš se za ním třeba o velké přestávce zastavit, aby věděl, že „v tom“ není sám. Uvidíš, že si časem zvykne. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Jedeme na adaptační kurz s novou třídou, ale já nechci

Můžou u nás ve škole zakázat mobily?

Sdílej

9. září 2024

Chtěl bych navrhovat interiéry a domy, co mám jít studovat?

Ahoj Mourrisone, už od malička mi děsně baví, když někam přijedu, tak si představuju, jak bych to tam předělal – kam bych dal postel, kde bych postavil zeď a tak. Taky si pořád rád maluju různý návrhy domu, ve kterém bych chtěl bydlet. Docela bych se s tím chtěl i živit, poradíš mi, co jít studovat? Díky, Martin

Je mi zle ze školy a mám panické ataky

Ahoj Mourrisone, obracím se na tebe, protože vím, že ty vždy poradíš. Jsem na střední a vloni jsem málem nepostoupila do dalšího ročníku. Jen pomyslím na školu a na nadcházející testy, je mi zle. Projevuje se to na mě i fyzicky, hlavně motáním hlavy a neustálým napětím. Mám strach, že se jednou ve škole zhroutím. Zatím se mi to podaří nechat, až když jsem sama a můžu v klidu brečet. Při neúspěchu to nesu hodně špatně. Prožívám to pořád dokola. Měla jsem už i čest s panickými atakami. Chci prostě odmaturovat a nezbláznit se z toho, nevím jak dál...

To mě fakt trápí: Jsme divná rodina, která se pořád hádá

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se s tebou poradit o něčem, co mě fakt trápí. Jsme docela velká rodina, která se schází skoro vždycky, když má někdo narozeniny. Jenže skoro vždycky se tam dospělí pohádají, máma nebo teta nebo babička pak brečí. A to je fakt vždycky. Už mě to ani nebaví tam jezdit, ale mám je vlastně všechny svým způsobem ráda. Poradil bys mi, co bych jim všem měla říct? Díky za radu, Gábina

Dřív to byl jen kamarád, ale teď ho miluju... co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, jsem úplně zmatená. Od první třídy sedím v lavici s jedním klukem a jsme velký kamarádi. Bydlíme v jedné vesnici, a tak jezdíme i domu spolu, vždycky se děsně nasmějem. Jenže já jsem si teď uvědomila, že ho asi miluju, pořád na něj myslím a když nejsem s ním, tak se mi po něm stýská. Co mám dělat? Alex (jasně že se jmenuju jinak)

Mourrisonova poradna