Můj malý brácha brečí, že už nechce do školy. Jak mu mám pomoct?

Ahoj Mourrisone, můj malej brácha šel teď do první třídy. Strašně se těšil, ale teď celý víkend brečí, že už tam nechce. Jak mu můžu pomoct? Dík, Štefan

Odpověď

Ahoj Štefane,

je od tebe skvělé, že na svého malého brášku myslíš a že mu chceš pomoct. Nástup do první třídy je pro mnohé holky a kluky obrovský šok. Jasně, těší se, že mají nové tašky, penály a já nevím co ještě, ale najednou si přestávají přes den hrát, musí začít dávat pozor, nemluvit kdykoli se jim zachce, jsou v cizím prostředí s cizími dětmi a tak podobně.

Zkus o tom všem s bratrem mluvit, ptej se ho na všechno - jak se cítí, čeho se bojí, co mu dělá největší potíže atd. Nevyvracej mu to, nesuď ho, jen mu pověz, že ho chápeš a že jsi se v první třídě také tak cítil. Každé ráno ho můžeš doprovodit do školy (po cestě si můžete povídat nebo hrát nějaké slovní hry) a odvést mu trochu pozornost. Pokud chodíte do stejné školy, můžeš se za ním třeba o velké přestávce zastavit, aby věděl, že „v tom“ není sám. Uvidíš, že si časem zvykne. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Jedeme na adaptační kurz s novou třídou, ale já nechci

Můžou u nás ve škole zakázat mobily?

Sdílej

9. září 2024

Jsem extrémně zamilovaná a mám divnej pocit u srdce

Ahoj, už skoro rok a půl jsem extrémně zamilovaná do jednoho kluka ze třídy. Pořád na něj myslím a ve škole na něj koukám. A on na mě občas taky:). Když je nemocnej, tak mi píše o úkoly. Ví, že se mi líbí - napsala jsem mu jednou přes WhatsApp zprávu, která přímo vypalovala do očí, že se mi líbí. Říkal, že mu táta kontroluje konverzace na mobilu, ať mu radši nepíšu, když to není nutné. Pořád se mi o něm zdá a mám takovej divnej pocit u srdce. Nevím co s tím. Jak na něj promluvit v realitě? Úplně mě to pomátlo - ve škole se mi zhoršily známky a učitelka vyhrožuje, že mě rozsadí s mojí nejlepší kamarádkou. Ale vždycky, když se na něj kouknu, tak mě zalije silný pocit štěstí a na chvíli zapomenu na všechny svoje problémy. Ve snech si představuju i společnou budoucnost. Fakt nevím co s tím. Táta si ze mě pořád utahuje, protože mu ségra řekla, že se mi ten kluk líbí. Poradíš mi? Terka 13 let

Máme moc náročnou učitelku a jsme z ní ve stresu!

Ahoj Mourrisone, potřebuji poradit ohledně jedné učitelky. U ní je běžné, že nám dává na učení na testy klidně i přes 20 stránek, což mi přijde docela hodně, ale dokážu se na to naučit, tak mi to zas tak nevadí. Jenže nedávno nám zadala za úkol, že se máme do příští hodiny (!) která byla hned druhý den (!) naučit 20 stránek. Když to další den s námi opakovala, tak byla naštvaná, že to neumíme (přitom nám na to dala hrozně málo času). Řekla, že od další hodiny bude zkoušet a že nám občas dá i nějakou neohlášenou písemku. Nespecifikovala, z čeho přesně by nám ty písemky dávala, takže bychom se museli učit, všechno co jsme v poslední době probírali a to je až nějakých 60 stránek. Docela mi to vadí, myslím si, že není chyba v nás, že bychom to neuměli, ale v ní, že toho po nás chce tak strašně moc. Nechci strávit každý den 3 hodiny učením se jejího předmětu a nechci každý den být ve stresu, co kdyby nám dala dnes test. Můžeš mi poradit, co s tím mám dělat? Bohužel jen říct, že si myslím, že toho chce, po nás moc, by nestačilo, ona si stojí za tím, že to prostě musíme umět. Děkuji za odpověď, anonym

Je normální, že se nechci líčit?

Ahoj Morrisone, tohle bude taková holčičí otázka tak snad budeš vědět. Některé holky kolem mě se už líčí, já ale nechci a ještě dlouho, anebo vůbec nebudu. Mám se ráda taková, jaká jsem a nenechám se ovlivňovat podle toho, jak to mají ostatní. Nikdo není dokonalý, ale nevidím důvod, proč to skrývat. Pořád jsem si nezvykla na opalovací krém na obličeji, je mi to opravdu nepříjemné. Jediný důvod, proč se v létě mažu, je, aby mě nespálilo slunce. Nedovedu si představit na sebe každý den patlat make-up (bez urážky pro ostatní holky, je to můj názor). Moje otázka zní, jestli jsem v tomhle výjimečná, nebo to je běžné. (Jak už jsem psala, tak ať je to jakkoli, stejně se líčit nechci). Díky.

Nemyslím na nic jiného, jen na něj, mám jít k psychologovi?

Ahoj, Morrisone, je mi 15 let a už jsem zamilovaná. Kluk, který se mi líbí, chodí se mnou do třídy, já nemyslím na nic jiného, poslední dobou si připadám, že jsem posedlá, myslíš, že bych měla vyhledat odbornou pomoc a jít třeba k psychologovi, nemyslím ani na učení ani na nic, ani na kamarády jenom na něj, kamarádky mně v tom podporují, ale já nevím, je to zvláštní, poradíš mi prosím s pozdravem.

Mourrisonova poradna