Štve mě, že děda pořád komanduje babičku

Ahoj Mourrisone, chtěla bych s něčím poradit. Celý srpen jsem byla na prázdninách u babičky a dědy. Hrozně se mi tam líbilo, ale jedna věc mě fakt štvala. Děda pořád komanduje a křičí na babičku. Přitom babička nic špatnýho nedělá a pořád mu všechno podává a pomáhá. Ale on furt nadává, že je jídlo málo slaný, že babička nic neupekla, že došlo mléko. Přitom sám ho nejde koupit. Jak můžu babičce pomoct? Děkuju, Johanka.

Odpověď

Ahoj Johanko,

je vidět, že jsi hodně citlivá a empatická holka, která vnímá nespravedlnost. Je pravda, že mnoho manželských párů, které už spolu žijí řadu let, se k sobě chová „prapodivně“. A je zajímavé, že to kolikrát ani nevnímají. Anebo to jeden z nich vnímá, ale nechce se mu hádat a nic řešit.

Je od tebe milé, že bys chtěla babičce pomoct. Ze všeho nejdřív by sis mohla promluvit s rodičem, ke kterému prarodiče patří. Řekni mu, že je ti u babičky s dědou moc hezky, ale trápí tě chování dědy. A že se při tom necítíš dobře. Věřím, že dospělí spolu promluví a dědeček si dá pozor. Pokud by se tak nestalo, zkus si s dědou promluvit sama. Třeba si svoje chování vůbec neuvědomuje a tvým upozorněním mu vlastně pomůžeš. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

To je strašný! Rodiče se hádají kvůli tetě, co si půjčuje peníze

Proč mám potřebu se pořád hádat?

Sdílej

18. září 2024

Střední odbornou školu nebo gymnázium? Jak si mám vybrat?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych tě požádat o radu. S rodiči jsme se bavili o výběru SŠ. Já už vím, jakým směrem se chci vydat, a tak jsem přišla s konkrétní střední odbornou školou. Rodiče mi řekli, že mi nebudou zakazovat žádnou cestu, ale že by byli radši, kdybych šla na gymnázium. A já teď nevím. Opravdu strašně moc bych na tu školu chtěla, protože mě vybraný obor neskutečné zajímá, a tak by se mi učilo lehčeji a chodila bych tam radši. Na druhou stranu ale z gymnázia mám větší šanci se dostat na VŠ, na kterou chci, a k profesi, kterou chci vykonávat je VŠ nutností. Tak se teď z mého 100% rozhodnutí stála jedna pro mě hodně nejasná otázka: S0Š nebo gympl? Děkuji dopředu za tvůj čas, a velmi děkuji za jakékoli rady.

Líbím se dvěma holkám a ony mně taky, pro kterou se mám rozhodnout?

Ahoj M, mám problém, s kterým potřebuji poradit. Líbím se dvěma holkám a obě se mi taky líbí. Jedna holka se mi líbí už od druhého stupně, šli jsme i na stejné gymnázium. Dlouho už se známe a mám ji rád pro to, jaká je. Nejsem si ale zcela jistý, jestli fakt má zájem o mě, ale někdy trochu projevuje zájem, jsem si jistý asi na 70%. Jsme oba introverti a asi se nedokážeme oba svěřit tomu druhému. Ta druhá holka je z moji nové třídy a je ze třídy asi nejhezčí. Docela nedávno začala dost o mě projevovat zájem a nešlo si toho nevšimnout. Dokonce od kamarádky vím, že má o mě na 100% zájem. Moc ji neznám, ale na pohled se mi líbí. Taky se mi líbí ta myšlenka, že má někdo o mě zájem a že to je jistý. Problém je v tom, že ta druhá asi udělá první krok a já se nedokážu rozhodnout. Jako velký introvert se pořád nedokážu svěřit té první. Kdybych měl vztah s tou druhou, tak bych pořád myslel na tu první. To je asi jediná věc, která by mě bránila. Zkoušel jsem přestat myslet na ní, ale nejde to. Asi se v blízké budoucnosti té první holce nesvěřím a nevím, jak bych to řekl té druhé. Zkusil jsem popsat situaci jednoduše, je to mnohem složitější, doufám, že mě pochopíš. Díky, pan M

Moje kamarádka mě vydírá tím, že je vážně nemocná, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, před dvěma lety k nám do třídy nastoupila holka, která je dost vážně nemocná. Byla fajn, a tak jsem se s ní začala kamarádit. Jenže ona mě teď pořád říká, s kým se smím a nesmím kamarádit, určuje, kam půjdeme a když není po jejím, tak je na mě hnusná. Co mám dělat? Nechci jí ublížit, ale taky jí nechci sloužit. Děkuju moc za radu. Lenka (14 let)

Neumím říct, co se mi nelíbí a co mě trápí...

Ahoj Mourris, já mám takový problém, že se neumím nikomu svěřit s tím, co se mi nelíbí nebo co mě trápí. Zvláště mým kamarádkám. Těm furt říkám, že jsem v pohodě, že se mi daří skvěle, že je doma všechno fajn, i když to tak třeba není. Nechci, aby si o mně kámošky myslely, že jsem potížák nebo nespokojená. Myslíš si, že to je tak dobře? Díky, Anita

Mourrisonova poradna