Pomoc, je mi 14 let, ale vůbec nejsem jako ostatní holky!

Ahoj Mourrisone, potřebovala bych s něčím pomoct. Je mi 14 let, ale vůbec nejsem jako ostatní holky, no, celkově vidím svět asi jinýma očima než holky v mém věku. Například plno holek se maluje, ale já o to nestojím. Přijde mi, že člověk je nejhezčí takový, jaký je od narození, bez ohledu na to, jestli má nějaké nedokonalosti, nebo tak. Říkám si, proč se asi malují, že by se chtěly líbit lidem, klukům? Však všichni, kteří je mají skutečně rádi je budou mít rádi tak jak tak. Nebo je to tím, že už tak je společnost nastavená a berou to jako samozřejmost? Možná mají nižší sebevědomí, že chtějí skrýt všechny nedokonalosti? Ale to jsem teď odbočila. Dále to je třeba nošení podpatků, přijde jim to hezké a slušné, ale z mého pohledu to škodí zdraví a dá se najít hromada krásných bot i bez podpatků, (a je to i mnohem pohodlnější ;-)). Ale asi nejvíc vnímám nošení podprsenky. Nosím je jen tehdy, když máme tělocvik – kvůli převlékání, a navíc jen sportovní. Jinak běžně chodím bez a nosím trička která nejsou průsvitná, nebo jakkoli jinak nevhodná, ani to není poznat, že podprsenku nemám. Moje otázka zní, jak to vysvětlit mamce, protože i když ví, jaká jsem, přijde mi, že pořád vnitřně tak jako počítá s tím, že budu jako ostatní. Zimní boty mi ukazuje s podpatkem atd. Předem moc děkuji za odpověď a jakékoli rady, Verča, 14 let.

Odpověď

Ahoj Verčo,

ani nevíš, jak moc jsi mě potěšila svým dopisem. Cítím z něho, že máš naprosto jasné, jaká bys chtěla být, jak bys chtěla vypadat, vystupovat, působit na ostatní, přistupovat k sobě i k životu. Je to obrovský dar, kterého si važ.

Nepřemýšlej nad tím, proč a jak se oblékají druzí, proč a jak se malují a co nosí za boty. Je to jen a jen jejich věc. Důležité je, jak to vnímáš a cítíš ty. A jestli ty se cítíš dobře v jiném oblečení než druzí – je to OK. Pokud s tím budeš sama smířená a vyrovnaná, nerozviklají tě, ani neznervózní různé připomínky nebo dotazy okolí.

Je pravda, že v životě je hodně těžké respektovat sebe a vnímat svoje potřeby. Jsme naučený poslouchat a řídit se názory druhých. A pokud tak uděláme, jsme potom nešťastní a naštvaní. Daleko lépe se vyrovnáváme z chyb, pro které jsme se rozhodli sami než z těch, které nám poradili druzí (i když to s námi mysleli dobře). Věřím, že to nakonec pochopí i maminka, jak silnou a úžasnou a zralou dceru má. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Jsem holka, ale chovám se jako kluk...

Jsem holka, ale chovám se jako kluk...

O nic se nezajímám, a tak nic nevím...

O nic se nezajímám, a tak nic nevím...

Sdílej
 
 

Chci si založit vlastní firmu, na jakou školu mám jít?

Ahoj Mourrisone, ráda bych si založila vlastní společnost/firmu s kosmetikou, ale nevím jakou školu nebo co mám vystudovat. Prosím o radu, opravdu mi to v hlavě visí dlouho, potřebuju pomoct. Děkuji Marta

Chybí mi sebevědomí a sebedůvěra, poradíš, co s tím?

Ahoj mám problém, líbí se mi jedna spolužačka a nevím, jak jí to mám říct, protože se bojím, že by z toho mohla mít ostudu a tento problém mám dlouho a přitom jediné co mi chybí, tak je sebevědomí a sebedůvěra, ale nevím, jak bych jí to řekl. Poradíš mi, prosím. Děkuji předem.

Mám divný pocit a vytrácí se ze mě radost

Ahoj Mourrisone. Poslední dobou mám divný pocit, jako kdyby se ze mě vytráceli emoce. Když jsem byla mladší, byla jsem hrozně veselá a pořád jsem se usmívala. Poslední dobou mám ale pocit, že se ze mě radost vytrácí. Můj smích vůbec není upřímný, směji se, když se smějí ostatní, bojím se ale, že to je na mě poznat. Ale asi před dvěma dny jsem si začala uvědomovat, že necítím ani smutek, odpor, naštvání, …. Myslím si, že mi napíšeš, že to je nějakými negativními zážitky v rodině, moje rodina je ale naprosto v pohodě. Mrzí mě, že už necítím ani pocit kamarádství. Potřebovala bych pomoct, protože se bojím, že je se mnou něco špatně. Ještě jsem to nikomu neřekla… a ani neřeknu. Anonymka, 13

Co mám dělat, aby si mě víc všímal?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych si od tebe nechat pomoct ohledně lásky. Už víc jak 4 měsíce (možná i daleko víc) se mi líbí kluk z vedlejší třídy, se kterým chodím na angličtinu. Párkrát s ním promluvím, ale je to tak maximálně jednou za týden. On i jeho kamarádi vědí, že se mi on líbí, ale nějaká reakce na zpět zatím nebyla. Jednou jsem si s ním psala asi 40 minut, ale to bylo asi tak všechno. Donutil ho totiž kamarád, aby mi napsal (jeho kamarád si strašně moc přeje, abychom spolu byli). Nevíš, jak udělat další krok? Mám čekat dál?

Nemám odvahu! Jak říct holce, že se mi líbí?

Ahoj chtěl bych se zeptat, jak říct holce, která se mi už dlouho líbí, protože se mnou chodí do třídy, že se mi líbí.

Mám takový zvláštní problém, nevíš co dělat????

Ahoj Mourrisone. Mám takový zvláštní problém. Na základce se se mnou nikdo moc nechtěl bavit až na jednu holku, říkejme jí třeba Míša. Míša se chtěla bavit se mnou, ale taky s ostatními holkami. Problém byl, že holky se nechtěly bavit se mnou a tak se nakonec rozhodla, že dá přednost holkám přede mnou. Bylo mi to strašně líto a připadala jsem si bez ní hrozně osamělá. Protože jsem byla chytrá, tak jsem se dostala na gymnázium, na které teď chodím prvním rokem. Problém je ten, že jsem se dostala do pozice Míši. Je tu jedna holka, říkejme jí třeba Linda, se kterou jsem si na začátku sedla. Nechce se moc bavit s ostatními holkami a holky o to ani moc nestojí. Ony jsou fajn, jenomže Linda je občas protivná a na všechno kolem si stěžuje a holky ji znají jenom takhle. Snažila jsem se je dát dohromady a ukázat, že Linda je fajn holka, jenomže i kdyby se mi to povedla, tak o to Linda nestojí a raději bude sama. Přála bych si být s holkami i s ní, jenomže to je nereálné. Nechci Lindu opustit, jako to udělala Míša mně, jenomže holky mám ráda stejně jako Lindu. Nevíš co dělat????

Nikdo se tam se mnou nebaví, všichni mě ignorují

Ahoj Morrisone, pár odpovědí, jsem četla a zdá se, že se vyznáš. Takže se pokusím zeptat i já. Už od školky mám problém bavit se se svými vrstevníky. Ne že bychom se neměli o čem bavit, spíš mě ignorují. Chodím do 6. ročníku na 8 letém gymnáziu, a nikdo se tam se mnou nebaví. Navíc mám psychické problémy, které nedokážu úplně skrýt a kvůli kterým se za mě mamka stydí. Spolužáci ke mě nejsou hnusní, jen mě ignorují. Ovšem díky těm problémům je pro mě pobyt ve škole těžký, a možná, že kdybych měla duši, na kterou se můžu spolehnout, bylo by to trošku snesitelnější. (Učení mě baví, vyhrávám olympiády, ale pokud se nenaučím nějak socializovat, bude to těžký.) Děkuji, Tess, 16

Kluci pořád někoho dohazují holkám, a nám to vadí

Ahoj, mám otázku, kluci pořád dohazují holky ke klukům a nám to vadí, tak se chci zeptat, jak mám vyjádřit klukům, aby toho nechali, když jsme jim milionkrát řekly, aby toho nechali, ale trvá to už kolem třetího roku a pořád nic.

Nedostávám kapesné, a kamarádi mi říkají „socka“

Ahoj Mourissone, chodím na osmiletý gympl a rodiče mě drtí do jedniček, maximálně dvojek. Vždy, i když mi vychází dvojka, tak mě za trojku seřvou a jsme s rodičema „domluveni", že za trojky nebude kapesné - všichni kamarádi mají trojky a mají vždy plnou peněženku a já za jednu trojku z chemie mám 0 Kč, tudíž mi přezdívají „socka". Pomoc mi, jak je přemluvit, ať jsou otevřenější i trojkám.

Jaké jsou moje šance? Jsem tlustý a líbí se mi jedna holka

Čau, líbí se mi jedna holka z jiné třídy, ale bojím se s ní navázat kontakt a jsem docela tlustý. Jaké jsou mé šance a pokud tu nějaké jsou, dáš mi prosím radu, ale ať to je něco, co funguje, nechci se ztrapnit. Děkuji