Máma s tátou zase nemají peníze, takže nemůžu na lyžák!

Ahoj Mourri, zase ti píšu jako loni, protože zase je to stejný. Máma s tátou zase nemaj peníze, takže zase nemůžu jet na lyžák. Já se snad nikdy nenaučím lyžovat.

Odpověď

Ahoj Viktore,

je mi moc líto, že situace s nedostatkem peněz na lyžařský kurz se opět opakuje. Ani se nebudu ptát, jestli ses zkoušel držet mými radami. Například nechtít žádný dárek k narozeninám a k svátku – a od všech darujících chtít příspěvek, který si budeš šetřit. Je listopad, takže je ještě šance do sbírky na lyžařský kurz zapojit prarodiče – zkus je poprosit o nějaký příspěvek.

Pokud nic z toho nevyjde, nezoufej. Není to útěcha, ale věřím, že nebudeš jediný ve třídě, který z finančních důvodů nepojede. A neboj, lyžovat se naučíš. Pokud budeš opravdu chtít, až budeš starší, budeš moct chodit na brigády a na hory si vyděláš. Znám kolem sebe spoustu holek a kluků, kteří se naučili lyžovat až v dospělosti. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Táta nechce topit, šetří, ale nám je zima! Má to řešení?

Táta nechce topit, šetří, ale nám je zima! Má to řešení?

Čím jsem starší, tím mám větší strach, co bude...

Čím jsem starší, tím mám větší strach, co bude...

Sdílej
 
 

Mám anorexii?

Milý Mourrisone, měřím asi 160 cm a vážím 40 kg. Vím, že bych měla přibrat, ale když se podívám do zrcadla, tak si připadám tlustá, a proto mi nejde jíst. Myslíš, že mám anorexii?

Slepuju si modely. Jsem divný nebo opožděný?

Ahoj Mourrisone, potřeboval bych se s tebou o něčem poradit. Jsem úplně jiný než ostatní kluci. Skoro všechny ve třídě baví fotbal nebo hokej, počítačový hry a taky už i mají holky. Já jsem nejraději doma a slepuju si modely. Myslíš, že jsem nějakej divnej nebo opožděnej? Dík, Jonáš (13 let)

Když se podívám do zrcadla, vidím, jak jsem hnusná!

Ahoj Mourrisone, pokaždý, když se podívám do zrcadla, tak vidím, jak jsem hnusná. Radši jsem si z pokojíčku dala pryč, abych se na sebe nemusela koukat. A neříkej mi, že každej je něčím krásnej. Já nejsem.

Mourrisone, děkuji za radu a podporu, měl jsi pravdu!

Ahoj Mourrisone, možná si vzpomeneš, že už jsem ti psala ohledně toho, že bych chtěla na sosoom a bála jsem se to říct rodičům, protože jsem se bála jejich reakce. Chtěla bych ti moc poděkovat za rady a podporu. Nejdříve jsem se o tomto pobavila s bráchou a pak i s kámoškou, protože to pro mě bylo lehčí, než to říct rodičům (ne, že bych jim nevěřila, ale jak říkám, bála jsem se reakce). No dnes jsem to už rodičům řekla a máš pravdu. Neskutečně se mi ulevilo, protože teď už nic nemusím skrývat, ale pouze si o tom budeme povídat. Rodiče teď se mnou důkladněji rozebírají školu a dokonce i to školné je prý v pohodě! No, i tak si asi příští rok (bude mi 15) seženu brigádu, ať jim pomůžu. :-). Jestli mi neodepíšeš, tak nevadí. Chápu, že jsou tady mnohem důležitější dopisy. Ještě jednou díky, Verča.

Nezvládám to! Zabiju buď sebe, nebo matku...

Ahoj Mourrisone, už několikrát jsem psala do tvé poradny, ale dneska - nezvládám to, přijde mi že, ještě chvíli budu muset strpět žít v jednom domě jako moje matka a zabiju buď sebe, nebo ji. Neříkám to z legrace jako ostatní, já si myslím, že bych byla schopna vraždy a nejen mámy, ale i ostatních členů rodiny. Jde o to, že máma pořád jen nadržuje ostatním sourozencům, a protože jsem nejmladší a mám mezi nimi největší věkový rozdíl, tak mezi ně nezapadám a nemám s nimi naprosto žádné hezké vzpomínky. Pořád mě jen znemožňují a ponižují. Říkají mi, že jsem tlustá, že mě nikdo nemá rád a neustále něco nalhávají rodičům. Např. tátovi namluvili, že mě ve škole šikanují, i když nechodíme do stejné školy, a ani s ním nemluvím, nezná nikoho z mé školy a nejspíš si řekl, jaká legrace to je. Poté mě otec vyslýchal a vyhrožoval mi, ať mu řeknu kdo to je, i když jsem brečela a říkala, že nikdo, řešilo se to i s ředitelkou. Teď mi zase sestra ukradla věci a rozbila je a rodiče s tím nic nedělali, bojím se, že to nevydržím a hodím si někde oprátku, ale ještě víc se bojím, že o půlnoci přijdu do sestřina pokoje a zabiju jí nožem, který si schovávám v pokoji a nejsem schopná ho dát pryč. Je toho hodně, co chci udělat v životě a při každém záchvatu zoufalství a chutě ukončit to, všechno si připomínám, že kvůli těmhle lidem nebudu umírat, že je nenechám vyhrát. Poslední dobou se i často sebepoškozuju, nikdo jsi toho nevšiml, i když je to pár měsíců. Taky se chci zeptat, proč už nemůžu číst tvé odpovědi na trápení ostatních, jako to šlo dřív. Nevím, jestli to zvládnu, a ať už bude tvoje odpověď jakákoliv, doufám, že mi pomůže. Měj se, doufám a zároveň i nedoufám, že sem znovu napíšu. Tvoje anonymní fanynka

Je provaz nebo rozštěp škodlivý?

Ahoj Mourrisone. Je učení se (cviků) provazu a rozštěpu škodlivé pro zdraví?

Můžu na konzervatoř, když propadnu - budu mít pětku na konci devítky?

Mourrisone, mám na tebe otázku. Co když udělám talentovky a budu přijatá na konzervatoř, ale propadnu – budu mít pětku na konci devítky z matiky. Můžu na tu konzervatoř jít?

Nechci na skautský tábor, jsou tam samí kluci, ale já si rozumím s holkami!

Ahoj Mourrisone, máma mě nutí na skautský tábor, ale já tam nechci. Jsou tam samí kluci a já si víc rozumím s holkama. Jak mám mámu přemluvit, abych tam nemusel? Dík, Adam (11 let)

Prázdninové dilema: Jsem „osmačka“, nebo „deváťačka“?

Ahoj Mourrisone, mám jen rychlou otázku: chodila jsem do osmičky, teď půjdu do deváté třídy - když jsou letní prázdniny, jsem spíše osmačka nebo deváťačka? Díky.

Umřel mi tatínek a já nechci žít... Pomoc!

Ahoj Mourrisone, prosím, prosím, pomoc mi. Před měsícem mi umřel můj milovanej tatínek a já bez něj nemám chuť žít. Nechci to říkat ani mámě, ani babičce, protože oni teď pořád brečí. Je mi strašně smutno a vůbec nevím, co mám dělat. Prosím, pomoc mi.