Rodiče mi odmítli platit psychologa, prý se mám svěřit jim...

Ahoj Mourrisone, mám nějaké problémy, které bych rád vyřešil s psychologem. Jenže když jsem to řekl rodičům, tak mi řekli, že nikoho platit nebudou, že se mám svěřit jim. Jenže já jim to nechci říct. Co mám dělat. Poradíš mi?

Odpověď

Milý anonyme,

jsem rád, že ses rozhodl řešit svoje problémy s psychologem. Kdybys měl zlomenou nohu, také bys určitě vyhledal ortopeda. Bohužel na to mají tvoji rodiče jiný názor.

Stále jsou mezi námi lidé, kteří si myslí, že navštívení psychologa nebo psychiatra je projev slabošství. Zvláště starší generace takto často přistupuje k duševnímu zdraví. Ale nesmíme se jim divit, vyrůstali v úplně jiné době. V době, kdy psychické problémy „neexistovali“ (stejně tak jako duševně nemocní nebo umírající).

Předpokládám, že jsi zkoušel zjistit, jestli máte svého psychologa ve škole, protože jejich návštěvy jsou zdarma. Pokud ano, máš ještě jiné možnosti. Můžeš se například obrátit na odborníky na Lince bezpečí – 116 111, nebo na webech centrumlocika.cz, ditekrize.cz, anebo na webu nepanikar.eu najdeš mapu krizových center. Uvidíš sám, jestli ti pomůže jednorázová konzultace – jedno popovídání, anebo ti nabídnou něco jiného. Držím ti palce. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Pozná doktorka, že se řežu?

Pozná doktorka, že se řežu?

Nic mě netěší, bojím se, co bude, nechce se mi žít...

Nic mě netěší, bojím se, co bude, nechce se mi žít...

Sdílej
 
 

Láká mě nebezpečí a adrenalin, vždycky mám nějaký průšvih!

Ahoj Mourrisone, mám menší, nebo možná větší problém. Přitahuje mě adrenalin a nebezpečí, třeba také lidi, kteří nedodržují zákony. Nevím, jestli mám toto zmínit na terapii, protože moje kamarádky o mě mají starost, jelikož vždycky skončím s nějakým průšvihem. Děkuji, Barča

Je mi 14 a pořád mám v noci strach, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, obracím se na tebe s mým problémem. V noci mám strach, a to i z naprosto neškodných věcí jako je obrys židle ve tmě. Když jsem sama večer v koupelně, tak si představuji, kdo by mohl stát za dveřmi, i když vím, že je to nesmysl a máme hodně dobře zabezpečený dům. V noci, když usínám, tak mám strach se otočit čelem ke zdi, protože moje fantazie si začne vymýšlet, co je za mými zády a taky mám strach, že mě někdo sleduje, myslím, že se to přímo nějak jmenuje. I když vím, že můžu být naprosto v klidu. Přes den se ale ráda někdy kouknu na strašidelný příběh či film. Navíc je mi už 14! Cítím se celkem trapně, že se v tolika letech ještě pořád cítím ve tmě špatně. Prosím, poraď mi, jak se tohoto strachu můžu zbavit. Tuším, že mi asi poradíš se na ty filmy a příběhy nedívat, ale... jak si pomoct, aby mě to přes den nelákalo? A je normální, že se ještě v tolika letech bojím? Díky moc, Vera.

Jsou CERMAT testy spravedlivé?

Dobrý den, nechci nikoho a nic pohoršit, ale celkem často slýchám názory, že Cermat testy netestují inteligenci, ale je to jen o tom, kdo se naučil přímo na ten test. A tak by mě zajímalo, jeli tomu skutečně tak. Myslím si, že to chytrost testuje ale na tom, že když se člověk naučí způsob, jakým sestavují testy, tak to bude mít lehčí, asi taky něco bude, vrtá mi to hlavou, někdo říká, že ty úlohy nadávají smysl, a že se to nedalo, jiní že to je jednoduché, moc se v tom neorientuji. Díky anonymka

Jak se stát kriminalistou?

Ahoj Mourrisone, když jsem se koukala, jaké obory středních škol máme v našem městě, tak mě neskutečně zaujala bezpečnostně právní činnost. Na tomto oboru se mi líbí ta akčnost, že se tam vyučuje hodně TV a ještě k tomu sebeobrana a takové věci (taky tam člověk během 4 let absolvuje vodácký kurz, parašutistický, lyžařský, cyklistický, střelecký). Dále to zkoumání, otisky prstů, jak dopadnout pachatele a tak dál. Mají tam předměty jako: kriminalistika, kriminologie, aplikovaná psychologie, sebeobrana, bezpečnostní činnost, speciální TV, právo a ještě další. Taky to školu máme od domu 2 minuty. Akorát problém je ten, že tam je školné 20 000 ročně neboli 10 000 za 1 pololetí. Naše rodina je na tom finančně hodně dobře, takže bychom to zvládali, ale často rádi jezdíme na výlety (třeba letos na tři týdny přes Itálii, Chorvatsko a Španělsko ale i o každých týdenních prázdninách atd.) A toto bychom museli omezit. Navíc se bojím, že by mě tam rodiče nechtěli pustit ze dvou důvodů, a to že už jsem vystřídala plno kroužků, takže by mohli mít pocit, že mi to nevydrží dlouho. A za druhé že jsem na prvním stupni byla neuvěřitelně tichá a kolikrát jsem brečela, když jsem měla něco říct, to už je sice pryč, ale mohli by mít pocit, že to není dobrý obor pro tak "zamlklou holku". Prosím poraď, ještě jsem to nikomu neřekla, že tam chci. Ale chystám se, tak bych byla ráda za nějaké rady, třeba jestli s tím počkat, anebo to říct už teď a když si za tím budu stát i po celou devítku tak uvidí, že tam vážně chci? Anebo třeba co dělat, aby jim nepřišlo, že to není ten "pravý" obor? Díky mooooooc, opravdu teď radu potřebuji. Anonymka

Stala hrozně trapná věc a všechny jsem zklamala...

Dobrý den, včera se mi stala hrozně trapná věc a mám pocit, že jsem se nejen ztrapnila, ale zklamala nejen ostatní, ale hlavně sebe samu. Včera jsem měla koncert (hraju na klavír už šestým rokem a každý rok mám koncert, kde hraji před lidmi) a já to zkazila, ale naprosto. Byla jsem tak nervózní, že jsem hned ze začátku vynechala jeden tón a pak už se mi rozklepaly ruce a začala jsem vidět rozmazaně. No, asi si dokážete představit tu katastrofu (ale moji učitelka mě alespoň pochválila, že jsem to dohrála do konce a zahrála jsem i druhou skladbu, ale spíše to byla jen taková slabá útěcha). Každopádně jsem dohrála a sedla si na své místo. No, co Vám budu povídat, brečela jsem a navíc jsem musela tam být až do konce koncertu. Nechci se vymlouvat, ale už ráno mi bylo špatně a dneska jsem ani nešla do školy, protože mám teplotu a jsem nemocná a mám pocit, že kdybych byla zdravá, tak by se mi to povedlo (ale jak se říká, pozdě honit bycha). A pak tu jsou ještě věci, se kterými jsem se nikomu nesvěřila (protože ani nemám komu, byli tam moji rodiče a ty jsem hrozně zklamala a nemám žádné kamarády, se kterými bych si mohla povídat, natožpak se jim svěřit). Hrála tam i moje spolužačka, která pochází (na rozdíl ode mě) z hudební rodiny a je hrozně nadaná. Jí se to samo sebou povedlo a já jí to docela dost závidím, navíc si myslím, že to dneska rozkecá svým kamarádkám a já pak přijdu, a ony se mi budou smát, nebo budou mít hloupé narážky. A pak ještě jedna věc. Je mi 13 a mám docela těžké období. Nemám kamarády, jsem hodně malá (kvůli nějaké genetické vadě mám opožděný růst a tak trochu vývoj - 'moje dny' jsou pořád v nedohlednu a ještě pár let to tak nejspíš zůstane), mám křivé zuby, jsem šprt (no a to je moje prokletí i dar zároveň) a jedinou mojí zálibou je čtení. Spolužáci si mě moc nevšímají, jenom když potřebují pomoc s úkoly a učením, tak na to jsem jim dobrá. Mohl byste mi prosím poradit, jak se vyrovnat s tím fiaskem, které se stalo před plným sálem lidí, jak si najít kamarády a jak se celkově vyrovnává sama se sebou? Pokud ano, budu vám hrozně vděčná. Hana B.

Co to je absolutorium?

Ahoj Mourrisone, co je absolutorium? Jak dlouho se na něj studuje a dá se z něj na VŠ? Myslela jsem, že je pouze výuční list a maturita, nevěděla jsem, že i toto existuje. Povíš mi, prosím, o tomto více? Děkuji předem, anonymka. :-)

Jak si mám vybrat školu podle toho, co mě baví?

Zdravím, na střední chci jít na gympl, ale ještě se rozhoduji co další 2 školy. Mám pár typů, co by mě bavilo a jeden z nich je umění (další např.: veterina, ekologie, ochrana osob a majetku, pedagogické lyceum atd.). Myslím, že by mě to bavilo, ráda čtu, věnuji se hudbě, animuji, kreslím a tak dále, no jenže problém je tu ten, že já jsem ani jediný rok nechodila na ZUŠ. No, chodila jsem dva roky na výtvarný kroužek, asi ve 3. -5. třídě a dva roky na klavír, ale jít s tímto k talentovým zkouškám by bylo zbytečné. Ani nemám moc velký talent. Konkrétně mě zaujaly obory animace a multimediální design. Myslíš, že kdybych se pro toto opravdu rozhodla, měla bych šanci se dostat z gymplu na VŠ s tímto zaměřením? Protože mezitím, co bych byla tam, by se zase posunuli hodně napřed. (Závěrem chci říct, že nemám nic proti gymplu a chtěla bych se na něj dostat.)

Jak mu říct, že ho miluju?

Ahoj Mourrisne, potřebuji opět radu, jak mu oznámit, že ho miluju? Díky A

Mám pocit, že jsem k ničemu a nikomu na mě nezáleží

Ahoj Mourrisone, je mi 13 let, předem bych se chtěl omluvit za pravopisné chyby, nikdy mi nešla čeština. Chtěl bych se zeptat, jak se vypořádat s pocitem, že jsem k ničemu a že pro všechny by bylo lepší, abych umřel, moji kamarádi se mi snaží pomoct, ale nezbavil jsem se toho, prosím, odepiš, možná jsi moje poslední možnost. Předem děkuji za odpověď. Anonymní Strakapoud :-)

Kdy se mám začít učit na přijímací zkoušky?

Milý Mourrisone, vím, že na tuhle otázku nejspíše není jednoznačná odpověď, každopádně: v příštím školním roce budu psát přijímací zkoušky a já nevím, jak moc se učit. Někteří říkají, že se učili týden před - což je podle mého názoru opravdu málo, a jiní říkají, že se např. učili už od osmičky. Budu se učit kdykoliv, nechci to podcenit, protože vím, že na to mám a učit se mi nevadí. Nevím ale, kdy začít, a jak často se učit, abych to nepodcenila, anebo se neučila až moc, to by mi asi taky moc nepomohlo. Prosím poraď, alespoň přibližně. Díky moc.