Jak se stát profesionálním vojákem?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se stát profesionálním vojákem, ale kluci ve třídě se mi smějou a nadávaj mi, že jsem zelenej mozek. Co má dělat, aby mě to nevadilo? Dík za radu, Franta

Odpověď

Ahoj Franto,

je moc fajn, že máš jasnou představu o své budoucnosti a svém budoucím povolání. Jsem rád, že jsou mezi námi kluci ale i holky, které chtějí jít do armády. Profesionální vojáci jsou důležití nejen při obraně státu, ale zasahují třeba i při různých živelních katastrofách – jako například při povodních, rozsáhlých požárech, zemětřeseních a podobně. V takových případech, kdyby armáda nebyla, by se ti tvoji posměváčci divili, kdyby jim nikdo nepřišel na pomoc.

Ptáš se mě, co dělat, aby ti posměšky nevadily. Jakékoli zesměšňování, posmívání je otázkou vlastní sebedůvěry. Pokud si budeš věřit a budeš stoprocentně přesvědčený o tom, co chceš, žádné posměšky ani rozmlouvání tě od tvé touhy přeci nemůžou odradit. Věř si a jdi za svým cílem. Jen tak budeš v životě spokojený a šťastný. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Jak se stát chovatelem v zoo? Musíte splnit těchto 10 podmínek!

Jak se stát chovatelem v zoo? Musíte splnit těchto 10 podmínek!

Jak se stát kriminalistou?

Jak se stát kriminalistou?

Sdílej
 
 

Slepuju si modely. Jsem divný nebo opožděný?

Ahoj Mourrisone, potřeboval bych se s tebou o něčem poradit. Jsem úplně jiný než ostatní kluci. Skoro všechny ve třídě baví fotbal nebo hokej, počítačový hry a taky už i mají holky. Já jsem nejraději doma a slepuju si modely. Myslíš, že jsem nějakej divnej nebo opožděnej? Dík, Jonáš (13 let)

Když se podívám do zrcadla, vidím, jak jsem hnusná!

Ahoj Mourrisone, pokaždý, když se podívám do zrcadla, tak vidím, jak jsem hnusná. Radši jsem si z pokojíčku dala pryč, abych se na sebe nemusela koukat. A neříkej mi, že každej je něčím krásnej. Já nejsem.

Mourrisone, děkuji za radu a podporu, měl jsi pravdu!

Ahoj Mourrisone, možná si vzpomeneš, že už jsem ti psala ohledně toho, že bych chtěla na sosoom a bála jsem se to říct rodičům, protože jsem se bála jejich reakce. Chtěla bych ti moc poděkovat za rady a podporu. Nejdříve jsem se o tomto pobavila s bráchou a pak i s kámoškou, protože to pro mě bylo lehčí, než to říct rodičům (ne, že bych jim nevěřila, ale jak říkám, bála jsem se reakce). No dnes jsem to už rodičům řekla a máš pravdu. Neskutečně se mi ulevilo, protože teď už nic nemusím skrývat, ale pouze si o tom budeme povídat. Rodiče teď se mnou důkladněji rozebírají školu a dokonce i to školné je prý v pohodě! No, i tak si asi příští rok (bude mi 15) seženu brigádu, ať jim pomůžu. :-). Jestli mi neodepíšeš, tak nevadí. Chápu, že jsou tady mnohem důležitější dopisy. Ještě jednou díky, Verča.

Nezvládám to! Zabiju buď sebe, nebo matku...

Ahoj Mourrisone, už několikrát jsem psala do tvé poradny, ale dneska - nezvládám to, přijde mi že, ještě chvíli budu muset strpět žít v jednom domě jako moje matka a zabiju buď sebe, nebo ji. Neříkám to z legrace jako ostatní, já si myslím, že bych byla schopna vraždy a nejen mámy, ale i ostatních členů rodiny. Jde o to, že máma pořád jen nadržuje ostatním sourozencům, a protože jsem nejmladší a mám mezi nimi největší věkový rozdíl, tak mezi ně nezapadám a nemám s nimi naprosto žádné hezké vzpomínky. Pořád mě jen znemožňují a ponižují. Říkají mi, že jsem tlustá, že mě nikdo nemá rád a neustále něco nalhávají rodičům. Např. tátovi namluvili, že mě ve škole šikanují, i když nechodíme do stejné školy, a ani s ním nemluvím, nezná nikoho z mé školy a nejspíš si řekl, jaká legrace to je. Poté mě otec vyslýchal a vyhrožoval mi, ať mu řeknu kdo to je, i když jsem brečela a říkala, že nikdo, řešilo se to i s ředitelkou. Teď mi zase sestra ukradla věci a rozbila je a rodiče s tím nic nedělali, bojím se, že to nevydržím a hodím si někde oprátku, ale ještě víc se bojím, že o půlnoci přijdu do sestřina pokoje a zabiju jí nožem, který si schovávám v pokoji a nejsem schopná ho dát pryč. Je toho hodně, co chci udělat v životě a při každém záchvatu zoufalství a chutě ukončit to, všechno si připomínám, že kvůli těmhle lidem nebudu umírat, že je nenechám vyhrát. Poslední dobou se i často sebepoškozuju, nikdo jsi toho nevšiml, i když je to pár měsíců. Taky se chci zeptat, proč už nemůžu číst tvé odpovědi na trápení ostatních, jako to šlo dřív. Nevím, jestli to zvládnu, a ať už bude tvoje odpověď jakákoliv, doufám, že mi pomůže. Měj se, doufám a zároveň i nedoufám, že sem znovu napíšu. Tvoje anonymní fanynka

Je provaz nebo rozštěp škodlivý?

Ahoj Mourrisone. Je učení se (cviků) provazu a rozštěpu škodlivé pro zdraví?

Můžu na konzervatoř, když propadnu - budu mít pětku na konci devítky?

Mourrisone, mám na tebe otázku. Co když udělám talentovky a budu přijatá na konzervatoř, ale propadnu – budu mít pětku na konci devítky z matiky. Můžu na tu konzervatoř jít?

Nechci na skautský tábor, jsou tam samí kluci, ale já si rozumím s holkami!

Ahoj Mourrisone, máma mě nutí na skautský tábor, ale já tam nechci. Jsou tam samí kluci a já si víc rozumím s holkama. Jak mám mámu přemluvit, abych tam nemusel? Dík, Adam (11 let)

Prázdninové dilema: Jsem „osmačka“, nebo „deváťačka“?

Ahoj Mourrisone, mám jen rychlou otázku: chodila jsem do osmičky, teď půjdu do deváté třídy - když jsou letní prázdniny, jsem spíše osmačka nebo deváťačka? Díky.

Umřel mi tatínek a já nechci žít... Pomoc!

Ahoj Mourrisone, prosím, prosím, pomoc mi. Před měsícem mi umřel můj milovanej tatínek a já bez něj nemám chuť žít. Nechci to říkat ani mámě, ani babičce, protože oni teď pořád brečí. Je mi strašně smutno a vůbec nevím, co mám dělat. Prosím, pomoc mi.

Je mi 15 a ještě jsem se nelíbal, je to normální?

Ahoj anonyme, je mi už 15, a ještě jsem se nelíbal. Myslíš, že jsem normální?