Je mi zle ze školy a mám panické ataky

Ahoj Mourrisone, obracím se na tebe, protože vím, že ty vždy poradíš. Jsem na střední a vloni jsem málem nepostoupila do dalšího ročníku. Jen pomyslím na školu a na nadcházející testy, je mi zle. Projevuje se to na mě i fyzicky, hlavně motáním hlavy a neustálým napětím. Mám strach, že se jednou ve škole zhroutím. Zatím se mi to podaří nechat, až když jsem sama a můžu v klidu brečet. Při neúspěchu to nesu hodně špatně. Prožívám to pořád dokola. Měla jsem už i čest s panickými atakami. Chci prostě odmaturovat a nezbláznit se z toho, nevím jak dál...

Odpověď

Milá anonymko,

jsem moc rád, že ses na mě obrátila a že moc dobře víš, že se vždycky snažím upřímně a ze srdce poradit. Je mi moc líto, že školu prožíváš tak úzkostně, ale rozumím ti. Také jsem na střední škole prožíval podobné pocity, a nebyly vůbec, ale vůbec příjemné. S postupem času a věkem jsem zjistil, že byly naprosto zbytečné, že to byla můj obrovský nedostatek sebedůvěry, strach z neúspěchu, strach z učitelů, strach z rodičů a možná strach z celé budoucnosti.

Moje milá anonymko, nedopusť, aby škola a strach z učení měly takový dopad na tvé zdraví. Zdraví je totiž daleko důležitější než vzdělání. Tím ti samozřejmě nechci říct, aby ses vzdala školy, ale co nejdříve začni pracovat na svém duševním zdraví.

Začni chodit na terapie, na kterých se naučíš zvládat strach, stres a úzkost, každý den věnuj minimálně jednu hodinu činnosti, při které budeš šťastná a neúspěchy ber jako lekci k většímu růstu. Věřím, že k tomu nedojde, ale i kdybys měla školu přerušit, dát se zdravotně dohromady a odmaturovat později, anebo při dálkovém studiu – vůbec nic se nestane. Za deset let na to budeš vzpomínat s úsměvem. Budu rád, když mi zase napíšeš, jak se ti daří. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Nerozumím tomu, co se učíme, bojím se, že mě dají na jinou školu

Bojím se říct tátovi , že jdu k psycholožce... mám?

Sdílej

19. listopadu 2024

Mám jít na gymnázium, když ještě nevím, čím chci být?

Dobrý den, (když se mě někdo zeptal, čím chci být, až vyrostu) od malička jsem chtěla být doktorkou, četla jsem si o těle, dívala se na seriály a celkově mě to bavilo. Poslední tři roky mě to ale hodně táhne k povoláním jako například: herečka, scénáristka, režisérka, pracovnice v zoo, a je toho ještě víc, nad čím zvažuju. Bylo období, kdy jsem chtěla být spisovatelkou (pořád mě baví psát, mám i deník, kde si často píšu zážitky), ale rodiče mi to s dobrým úmyslem vymluvili, že by ty knížky musely být hodně úspěšné, abych si takovou prací dobře vydělala atd. Pochopila jsem to hodně rychle a uvědomila jsem si, že vlastně ani nechci dělat práci, kde budu jenom sedět za stolem, ale chci být aktivní. Baví mě se hýbat a musela jsem si přiznat, že celý den v kanceláři by pro mě byl trest. Právě jsem v 8. třídě a příští rok budu psát přijímačky. Mám rozhodnuto, že bych chtěla jít na gymnázium. Nemám ještě vybrané povolání a za čtyři roky to můžu zase vidět jinýma očima. Navíc z gymnázia můžu jít téměř kamkoli. Mám ale strach o známky, už teď v 8. třídě bojuji s angličtinou a zeměpisem, kde mi vychází 3, i když se učím. Jinak mám známky 1 a 2. Vím, že gymnázium je něco jiného než základka, přece jenom je to střední škola a tím pádem je tam mnohem těžší učivo, myslíš, že kdybych dávala pozor a doma bych se pečlivě učila, stačilo by to na dobré známky, když už teď mám ze zeměpisu a angličtiny 3? Moc děkuji.

Kamarád je sprostý, dělá si srandu z tragédií a myslí si, že je frajer

Ahoj Mourissone, ve třídě mám kamaráda, který mluví strašně sprostě a nevhodně. Myslí si, že je frajer, jen protože říká furt sprostá slova a mně to vadí, protože se za něj jakožto kamarád cítím až nepříjemně. Dneska konkrétně zemřela spolužačce babička a místo toho, aby řekl větu typu ,,upřímná soustrast" nebo ,,odpočívej v pokoji", tak se jí ze „srandy" vysměje a řekne „tvoje bába byla stará jak naše fyzikářka a zaslouží už si to, akorát fyzikářka měla štěstí" nebo si DĚLÁ (přítomný čas) srandu ze střelby na FFUK. Já jsem s ním rozuzlil spolupráci, ale je mi ho celkem líto, protože je nejspíš psychicky v nepořádku a chtěl bych mu pomoc, ale nevím jak, protože každý na něj pohlíží jako na rebela, ale já když se s ním bavím, tak mi přijde, že je spíš ,,mimo" a ne rebel. Jak mu mám pomoci nebo jestli mu mám pomoci. Děkuji Karel, 13 let

Rodiče mě nutí dělat domácí práce předtím, než se můžu učit nebo odpočívat

Ahoj Mourrisone, potřebuju poradit, co mám dělat. 1. Vždy když přijdu domů a potřebuju si třeba lehnout nebo udělat úkoly, tak musím nejdřív: umýt nádobí, utřít ho, uklidit kuchyň atd. Ale moji sourozenci nic dělat nemusí. Když to řeknu rodičům, tak oni řeknou, že v mém věku taky všecko dělali, ale oni neměli odklad, takže nechodili do stejné třídy a neměli to tak těžké. 2. Moje kamarádka (říkejme jí třeba Klára) se teď baví mnohem víc se svojí bývalou nejlepší kamarádkou a na mě celkem kašle. Se mnou se začala bavit hned potom, co se ty dvě přestaly kamarádit. Připadám si jako náhradník, navíc nemám skoro žádný čas pro sebe. Prosím, poraď mi. Tvoje anonymní fanynka

Spolužačka se převlékla za Hitlera! Zdá se vám to normální?

Ahoj Mourrisone, v pondělí dne 27.11 jsme měli jít za nějakou osobnost, jenže já jsem za nikoho nešel. Tak potom o velké přestávce, předtím než jsme se měli fotit, spolužačka s naši asistentkou vymýšlela, kdo za koho půjde, spolužákovi dala nějakého zpěváka, ale spolužačka se zeptala asistentky, jestli já můžu být Hitler a paní asistentka jí to dovolila. Mezitím, když tak já jsem jim utíkal po třídě, naštěstí to vzal jinej a dostal jen málo vynadáno. Přijde ti to normální?

Mourrisonova poradna