Sousedi týrají děti, mám to nahlásit?

Ahoj Mourrisone, nebudu se představovat, ani nebudu psát, kde bydlím, a to pro to, co ti napíšu. Bydlím v paneláku a naši sousedi mají dva kluky, jeden chodí do třetí a druhej do pátý třídy (vím to, protože s nima chodím do školy). Každej den je z jejich bytu slyšet strašnej křik a pláč. Táta i máma na ty kluky strašně řvou, nadávaj jim a taky je bijou. Chtěla jsem se tě zeptat, jestli je mojí povinností to někam nahlásit.

Odpověď

Milá anonymko,

je mi moc líto, v jaké rodinné atmosféře žijí tvoji malí sousedé. Každý z nás má právo na šťastné a zdravé dětství a nikdo, ANI RODIČE, nemá právo nás psychicky a fyzicky trestat a týrat.

Ptáš se mě, jestli je tvojí povinností situaci u sousedů nahlásit. Předpokládám, že ještě nejsi plnoletá, ani ti pravděpodobně není patnáct let, takže hlásit to na oficiálních místech ani nemůžeš. Určitě je ale tvou, minimálně morální povinností o tom informovat buď rodiče, anebo třeba svoji třídní učitelku či třídní učitelé kluků nebo školní psycholožku.

Tito dospělí už vědí, co v takovém případě dělat. Nemusíš mít strach, že by se o tobě někdo dozvěděl. Tato upozornění mohou být anonymní a povinnost druhé strany je ho prošetřit. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Co je to psychická šikana a týrání?

Táta mě mlátí, když jsem drzý. Co mám dělat?

Sdílej

13. ledna 2025

Chtěl bych navrhovat interiéry a domy, co mám jít studovat?

Ahoj Mourrisone, už od malička mi děsně baví, když někam přijedu, tak si představuju, jak bych to tam předělal – kam bych dal postel, kde bych postavil zeď a tak. Taky si pořád rád maluju různý návrhy domu, ve kterém bych chtěl bydlet. Docela bych se s tím chtěl i živit, poradíš mi, co jít studovat? Díky, Martin

Je mi zle ze školy a mám panické ataky

Ahoj Mourrisone, obracím se na tebe, protože vím, že ty vždy poradíš. Jsem na střední a vloni jsem málem nepostoupila do dalšího ročníku. Jen pomyslím na školu a na nadcházející testy, je mi zle. Projevuje se to na mě i fyzicky, hlavně motáním hlavy a neustálým napětím. Mám strach, že se jednou ve škole zhroutím. Zatím se mi to podaří nechat, až když jsem sama a můžu v klidu brečet. Při neúspěchu to nesu hodně špatně. Prožívám to pořád dokola. Měla jsem už i čest s panickými atakami. Chci prostě odmaturovat a nezbláznit se z toho, nevím jak dál...

To mě fakt trápí: Jsme divná rodina, která se pořád hádá

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se s tebou poradit o něčem, co mě fakt trápí. Jsme docela velká rodina, která se schází skoro vždycky, když má někdo narozeniny. Jenže skoro vždycky se tam dospělí pohádají, máma nebo teta nebo babička pak brečí. A to je fakt vždycky. Už mě to ani nebaví tam jezdit, ale mám je vlastně všechny svým způsobem ráda. Poradil bys mi, co bych jim všem měla říct? Díky za radu, Gábina

Dřív to byl jen kamarád, ale teď ho miluju... co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, jsem úplně zmatená. Od první třídy sedím v lavici s jedním klukem a jsme velký kamarádi. Bydlíme v jedné vesnici, a tak jezdíme i domu spolu, vždycky se děsně nasmějem. Jenže já jsem si teď uvědomila, že ho asi miluju, pořád na něj myslím a když nejsem s ním, tak se mi po něm stýská. Co mám dělat? Alex (jasně že se jmenuju jinak)

Mourrisonova poradna