Až budu dospělá, nechci mít děti. Je to normální?

Ahoj Mourrisone, když jsem mámě řekla, že až budu dospělá, tak nechci mít děti, tak mi řekla, že nejsem normální. Že všechny ženský chtěj děti. Ale já je opravdu nechci. Fakt jsem nenormální?

Odpověď

Milá anonymko,

děkuju ti za upřímný a otevřený dopis. Hned v úvodu tě chci ujistit, že jsi naprosto normální. Každý člověk má právo žít život po svém. A když se rozhodne, že nechce mít děti, anebo že chce celý život cestovat po světě, anebo mít deset dětí, nebo si zařídit stáj koní – je to jen a jen jeho věc.

Neber si maminčinu odpověď osobně. Dříve se na ženy, které neměly nebo nechtěly mít děti společnost opravdu dívala skrz prsty. Dnes už je doba volnější, dobrovolná a každý si může zařídit život po svém.

Pokud se v dospělosti dobrovolně rozhodneš nemít děti a budeš s tím smířená, je to naprosto v pořádku. Být tebou, tak se tím teď nestresuji. Máš ještě dost času svá rozhodnutí měnit. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Velké trauma: Může se z toho člověk dostat?

Velké trauma: Může se z toho člověk dostat?

Píšu si deník a kamarádka říká, že jsem divná. Je to pravda?

Píšu si deník a kamarádka říká, že jsem divná. Je to pravda?

Sdílej
 
 

Kamarádka chce zhubnout tím, že vyzvrací jídlo. Mám o ni strach!

Ahoj Mourrisone, mojí kamarádce se nedaří zhubnout, a tak dělá to, že se vždycky nají a potom jde na záchod a tam všechno vyzvrací. Já vím, že to není správný, ale ona říká, že jí to nevadí. Mám o ní strach.

Rodiče mě nutí učit se, i když všechno umím

Mourrisone, já se každej den učím na druhej den, vždycky když přijdu ze školy. Ale pak přijdou rodiče z práce a říkaj mi, abych se šel učit. Ale já už mám všechno hotový, co jim mám teda říct. Pořád mě do toho učení nutěj. Albert

Nechci chodit do tanečních, stydím se a mám strach

Ahoj Mourrisone, jsem v osmý třídě a některý kluci z devítky začali chodit do tanečních. Jenže já nechci, děsně se stydím a jsem hrozně nemotornej, takže se bojím, že se mi budou všichni smát. Jenže máma se na ně děsně těší a já ji nechci zklamat. Co mám dělat?

Neumím se bránit, když je na mě někdo zlý...

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se ti s něčím svěřit. Vždycky když se děje něco ošklivýho někomu druhýmu, tak se ho zastanu a bráním ho. Ale když je někdo ošklivý nebo zlý na mě, tak se stáhnu a pořád přemýšlím, co jsem udělala špatrnýho. A kolikrát si nejsem vůbec ničeho vědoma. Co mám dělat, abych uměla bránit i sama sebe? Díky, Denisa

Smějí se mi, že je moje mamka tlustá! Co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, moje mamka je hodně moc silná a kluci se mi posmívaj, že mám tlustou a ošklivou mámu. Hrozně mně to vadí, ale nevím, co s tím mám dělat. Když jim říkám, ať to neříkaj, tak se mi ještě smějou.

Chtěla bych mít super a značkové oblečení, ale máma je proti...

Ahoj Mourrisone, já vím, že tady píšeš, že je důležitější, jaký jsme, než jak chodíme oblečený, ale já bych strašně chtěla mít super a značkový oblečení. Hrozně se mi líbí, ale máma říká, že to je zbytečný a že na to nemáme peníze. Poradíš mi nějak?

Mourrisone, jsi šťastný?

Mourrisone, jsi šťastný? Láďa

Jak se stát policistou?

Ahoj Mourrisone, strašně bych chtěla pracovat u policie. Zajímám se o IZS (zejména policii), čtu o tom a snažím se chodit na různé akce. A hledám různá doporučení. Již několikrát jsem narazila na doporučení, abych se nějak psychicky připravovala, ale ne jak. Popravdě řečeno se psychotestů celkem bojím, tak bych se tě ráda zeptala, jestli nevíš, jak bych se mohla takhle psychicky připravovat k policii? Zároveň pokud bys měl doporučení i na nějaké fyzické přípravy (dělám bojová umění a chodím do mladých hasičů, ale chtěla bych cvičit víc). A celkově nějaké doporučení, abych byla u přijímacího řízení úspěšná. Chodím na víceleté gymnázium, kde ani nemáme nějaké besedy s policisty, abych se o tom něco dozvěděla. Díky, Páťa (15 let)

Bojím se, že mě odmítne...

Ahoj Mourrisone, potřebuju poradit. Je mi 13 a líbí se mi jeden kluk, taky 13. Jenže mi dalo strašnou práci se s ním skamarádit a je jeden z mých nejlepších kamarádů. A já se bojím, že mě odmítne. Protože pak bych si vedle něj připadala strašně trapně. Myslím, že ví, že se mi líbí, ale nejsem si jistá. Taky jsme si tak rok zpátky strašně moc psali, třeba až do půlnoci, ale on se teďka strašně změnil. Chtěla jsem si říct, že se přes něj prostě přenesu, ale nedokážu si sebe představit s nikým jiným. Miluju ho a pořád si s ním představuju budoucnost. Taky má trochu deprese, I já jsem je měla, ale teď už je to celkem v pořádku. Snažím se s ním pořád povídat, ale pak si připadám strašně otravná. Prostě mi chybí každou vteřinu a já se bojím, že jestli se mu někdy něco stane, nesnesu to a asi se zabiju. Co mám dělat? Mám mu říct, jak strašně ho mám ráda? Co když mě odmítne a nebude se se mnou chtít dál bavit?

Líbí se mi holka, ale mám pocit, že já jí ne. Co mám dělat?

Milý Mourri, líbí se mi jedna holka, ale mám takový pocit, že já se jí nelíbím, nevíš, co mám dělat?