Nechci jít dědovi na pohřeb, bojím se, ale rodiče mě nutí...

Ahoj Mourrisone, prosím odpověz mi rychle. V úterý mi umřel můj milovaný dědeček a příští týden ve středu bude mít pohřeb. Já tam strašně nechci jít, hrozně se toho bojím, ale rodiče mě nutí. Prosím, co mám dělat, jak jim mám vysvětlit, že tam nechci. Děkuju za rychlou odpověď. Zdenda

Odpověď

Ahoj Zdendo,

je mi moc líto, že ti odešel dědeček, ale tak už to v životě bývá, zvláště u starých lidí. Vím, že ti tímto nezmírním tvoji bolest, ale věř mi, že nejlepším lékařem na ni je jen a jen čas.

Naprosto ti rozumím, proč se na pohřeb bojíš jít. Zvláště pokud jsi ještě žádný nezažil, tudíž nevíš, co tě čeká. Máš pravdu, že pro některé lidi to je trýznivá a bolestivá událost, ale pro druhé zase čas opravdového rozloučení s daným člověkem a takového zvláštního lidského „pouštění“.

Pokud se na pohřeb necítíš a jít tam nechceš, upřímně to rodičům řekni. Pověz jim, že se chceš s dědečkem rozloučit po svém a že se bojíš obřadu. Věřím, že to rodiče pochopí a nebudou tě nutit jen proto, „že se to má“ a „že to je slušné“. Nikdo není ve tvé kůži, a proto nemůže vědět, jak celou situaci prožíváš. A proto by tě mělo okolí respektovat. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Bojím se operace! Mám nemocné srdce, co když se něco stane?

Pomoc, mám pořád z něčeho strach! Nejhorší, že nevím z čeho...

Sdílej

25. ledna 2025

Proč si dětský psycholog vzal život?

Ahoj Mourrisone, jsem fakt zvědavý, jak mi na tohle odpovíš. Radíš tu, že když máme nějaké problémy nebo nás něco trápí, tak máme vyhledat školního psychologa. Jenže na internetu jsem četl, že asi před dvěma týdny si jeden dětský psycholog vzal život. Jak mi tohle vysvětlíš?

Mívám divné stavy: Nevidím a dostanu zimnici, co to je?

Někdy mám takový stav – je blbě (nevím, jak to líp vysvětlit), vidím blbě nebo vůbec, zvýší se mi šelest v uších, začne po mě běhat zimnice (napřed se mi udělá horko), a pak když zakončí, mám jakoby brnění, nevím, jak líp to momentálně popsat, jsem zpocená (vždy to trvá naštěstí chvilku). Už dlouho jsem ho neměla, upřímně si ho nepomatuju na 100 %, ale dnes to bylo zase měla blbé vidění a zvýšila se mi šelest v uších, bylo to ve škole při hodině přírodopisu, nikdo si toho nevšiml (někdy si toho všimly buď učitelka nebo asistentka), po chvilce jsem se vzpamatovala, a protože to byla pátá hodina, tak jsem šla na oběd. Vím, že jsem se snažila nepůsobit, že je mi nepříjemně, v poslední chvíli jsem si dala hlavu na lavici, když jsem ji zvedla, viděla jsem bledě, což po chvíli zmizlo, neřekla bych, že se se mi objevily všechny věci, co se mi v minulosti staly. Protože mi nebylo tak blbě, tuším že je to psychosomatický, protože skoro vždy jsme se učili o krvi, dnes i o dárcovství orgánů, přijdu si strašně příliš citlivá, vím, že jednou jsme tohle téma dárcovství orgánů řešili v prvním, takže jsem jela domů, neřekla bych, že tyhle témata probíráme nějak příliš důkladně, jak už jsem říkala, přijdu si strašně přecitlivělá a nepomáhá tomu, že se mi stejným způsobem udělalo blbě jednou při češtině, ten důvod proč, naprosto nechápu. Doufám, že můj popis dává logiku.

Mourrisonova poradna