Jak být zase šťastný?

Ahoj Mourrisone, před nějakou dobou jsem byl tak nějak šťastný, a to docela dlouho, asi měsíc. Byl jsem rád, veselý a plný optimismu a radosti. Nevím z čeho – vůbec nic se nezměnilo ani neudálo, nic jsem nezískal a nic špatného se nevytratilo. Já jsem byl ale z ničeho nic i tak šťastný. Necítil jsem se prostě normálně jen s dobrou náladou, ale vyloženě šťastně. Přisuzuju to tomu, že nejspíš v jednom předmětu jsem odprezentoval projekt a asi ze mě odpadl stres. Nemyslím si, že je to ono, protože jsem vůbec ve stresu nebyl. :D A před tím, než jsme dostali zadání, jsem šťastný nebyl, takže těžko říct, co mělo ten vliv. Ten pocit se ze mě vytratil, i když se opět nic nenormálního nestalo. Dost mě to mrzí, protože to bylo fajn. Teď jsem opět na spíš negativní vlně a přijde mi to jako škoda. Když vím, že ten pocit někde byl, a nebylo to chvilkové nadšení, když to mělo tak dlouhodobé trvání, chci ten pocit zpátky, ale nějak se tam nemohu dostat. Rozumím, že je téměř nemožné mi takhle poradit z jedné zprávy, když mě ani neznáš. Možná spíš, než pro radu jsem sem přišel to někomu napsat, někomu se svěřit. I když to možná zní zvláštně ve světě plném problémů (a já sám bych se tomuhle příspěvku dřív smál), trápí mě to. Zdraví anonym a pravidelný čtenář v jedné osobě. :)

Odpověď

Milý anonyme,

děkuju ti za nádherný dopis, za tvoji nádhernou zpověď. Naprosto ti rozumím. Pocit štěstí je nádherný a člověk by si přál, aby trval co nejdéle, nejlépe napořád. Ale to nejde. Podívej se na přírodu – není možné, aby bylo pořád teplo, čistá obloha a sluníčko. Je důležité, aby se občas zatáhlo, vybouřilo a zapršelo. Pokud by sluníčko svítilo pořád (pokud bychom byli neustále šťastní), ani bychom si toho nevšimli, a hlavně bychom si toho nevážili.

I když to tak nevypadá, je fajn být občas zasmušilý, zahloubaný, přemýšlivý – v těchto chvílích si toho hodně uvědomíme a mnohé pochopíme. Píšeš, že ani nevíš, proč jsi byl šťastný. Prožíval jsi podvědomý klid duše, vyrovnaný stav (možná k tomu prezentace opravdu přispěla). Tvoje tělo a duše si odpočinuly a teď mají sílu na řešení případných problémů, nesnází a podvědomých traumat. A za to buď vděčný. Opět přijdou chvíle štěstí, a tak si je pořádně užívej. Mourrison

P.S. Jeden uznávaný psycholog a psychiatr pravil, že permanentně šťastný, může být jen „debil“, protože štěstí je jen prchlivý a okamžitý pocit.

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Jak se vzpamatovat z rozchodu?

Jak se vzpamatovat z rozchodu?

Jsem tak ošklivý, že se mnou nikdo nekamarádí, takže nechci žít

Jsem tak ošklivý, že se mnou nikdo nekamarádí, takže nechci žít

Sdílej

Co to je CERMAT?

Ahoj Mourrisone, jsem v osmičce a všichni mluví o nějakém Cermatu. Co to je? Vašek

Bojím se přísných učitelů a sebejistých lidí: Jak se zbavit strachu?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se ti s něčím svěřit. Ve škole máme docela hodně přísných učitelů a já se jich bojím. Vždycky když přijdou do třídy, tak se mi sevře žaludek. Je to divný, ale někdy to mám i s některýma spolužákama. Když se na mě přísně podívaj, anebo nějak odseknou, tak se stáhnu a není mi dobře. Můžu s tím něco udělat? Děkuju ti za radu, Michal.

Táta nás pořád komanduje a pořád nás opravuje. Vadí mi to!

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě zeptat na svého tátu. Já ho mám moc rád, ale on je takovej zvláštní. On si s náma s bráchou vůbec nehraje, ani moc normálně nepovídá. On nám pořád jen říká, co máme dělat, jak to máme dělat a pořád nám něco vysvětluje. A taky mně vadí, že nás pořád opravuje.

Chodím s klukem, ale nevím, jak se v něm mám vyznat...

Ahoj Mourrisone, už fakt nevím, co mám dělat. Chodím s jedním klukem ze třídy už asi půl roku, ale pořád se v něm nevyznám. Jeden den mně říká a píše, jak mě strašně miluje a druhej den jde kolem mě a třeba mě vůbec nepozdraví. Myslíš, že to je normální? Děkuju za odpověď, Lenka.

Táta mě nechce pustit s dědou na hory do Alp, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, prosím, pomoz mi. V neděli jede děda na týden do Alp a řekl mi, že mě vezme s sebou. Ale táta mi to nechce dovolit, protože už jsme jarňáky měli, a že prej hodně zameškám. Já bych ale strašně moc chtěla jet. Jak ho mám přemluvit? Díky

Zajímá mě jenom jedna věc, o ničem jiném se už nechci bavit

Ahoj Mourrissone, chci se ti svěřit, dřív jsem se hodně zajímal o letadla a furt jsem se s tím s někým potřeboval bavit. Taky jsem takový tip člověka, který když ho něco zajímá, tak o tom furt mluví (furt ne) a chce hrát třeba hry s tím spojené (JE TO ŠPATNĚ). Já to nedělám pořád, ale občas jednou si to neodpustím a řeknu, jestli by nechtěli hrát na něco s letectvím (většinou se pak u toho předvádím) a myslím si, že to je špatně. S pozdravem ANONYM 12 let

Myslím si, že jsem zlý člověk

Ahoj Mourrisone, myslím, že jsem strašně zlý. Kdysi jsem se totiž bavil hodně z holkama a MYSLÍM SI, že kluci si teď o mně myslí, že jsem debil a bu... Potom, když jsme se třeba někdy rozhodovali (s kámošema), co budeme dělat nebo hrát za hru, tak jsem občas něco navrhl a oni souhlasili. A teď si myslím že to ode mně nebylo hezké, že je to známka zlosti. Já jsem fakt nechtěl nikomu ublížit. Taky jsem někdy říkal mému bratranci, který furt koukal do obrazovky, aby už přestal koukat a šel si hrát (bylo mi 6-8 let) a teď i když se se mnou baví, tak si myslím, že je na mě ve skutečnosti velmi naštvaný... No, a nakonec mám výčitky z pomluv. Já jsem sice nikdy moc nepomlouval, ale jednou jsem byl na táboře a nikdo se tam se mnou nebavil, kromě jedné holky. A ona pomlouvala moji spolužačku, proti které jsem nic neměl (kromě toho že jsem na ni byl naštvaný, že se bavila s jednou holkou, která vyzradila moje tajemství) a i tak jsem o ní řekl, že se chová špatně a blbě): Myslím si, že kvůli tomu, že jsem jinej, divnej, bavím se z holkama a BYL jsem občas panovačněji, TAK JSEM ZLEJ. Matouš 12 let

Skoro každý den mě bolí hlava, co mám dělat?

Milý Mourrisone, co mám dělat, když mě skoro každej den bolí hlava.

Holky ve třídě řeší jen, co mají na sobě, a já se numím zapojit...

Ahoj Mourrisone, asi jsem nějaká divná, ale vůbec se neumím zapojovat do hovoru s holkama ve třídě. Oni pořád řešej, co maj na sobě a co si vezmou zítra a mě to vůbec nebaví. Mám se nějak změnit? Markéta

Proč máme mít pořád z něčeho strach a svět je teď tak složitý?

Ahoj Mourrisone, možná si budeš myslet, že to moc hrotím, ale já si myslím, že je teď taková děsně divná doba. Pořád se něco děje a pořád máme mít z něčeho strach - z války na Ukrajině, z americkýho prezidenta, z umělé inteligence, že nebudou důchody a já nevím co ještě. Co si o tom myslíš, co máme dělat my, co chodíme zatím na základku? Alois (13 let)