Jak najít kompromis mezi tím, co chci a tím, co se ode mě očekává?

Ahoj, potřebovala bych poradit. Ve škole se snažím učit co nejlépe, chodím na gymnázium a dávám do toho hodně energie. I když se učím, často mám nakonec horší známku, než bych chtěla. Připadá mi, že bych mohla dokázat víc, protože když jsem byla mladší, měla jsem samé jedničky. Teď mám na vysvědčení občas dvojky, a beru to moc špatně. Občas mám pocit, že si nezasloužím všechno, co v životě mám, i když mám ráda sebe i své okolí a jsem na sebe pyšná. Mám velké plány do budoucna, ale škola mě někdy zpomaluje v mých cílech. Třeba bych raději vstávala o pár hodin později a šla spát později, protože jsem spíš noční sova. Kvůli tomu spím málo, ale nejde to jinak. Kamarádi si z toho dělají srandu, a i když vím, že to nemyslí vážně a nevadí mi to, někdy mě to přiměje nad tím přemýšlet. Jen od sebe očekávám hodně a budu očekávat ještě víc, protože vím, že jsem skvělá… ale mám pocit, že na sebe někdy tlačím až moc a nejsem si jistá, jestli je to správné. Nechci, aby mě škola brzdila v mých snech, ale zároveň vím, že je důležitá. Jak najít rovnováhu mezi tím, co chci, a tím, co se ode mě očekává? Jak si nastavit zdravější přístup k učení a výkonu, abych si tolik nevyčítala, když se mi něco nepovede tak, jak bych chtěla? A hlavně – jak dosáhnout lepších známek bez toho, abych se přetěžovala? Budu ráda za jakoukoli radu. Děkuji! Anonymka, 13 let, 8. třída.

Odpověď

Milá anonymko,

děkuju ti za velice moudrý dopis, ve kterém jsi úžasně vystihla svoje dilemata. Hned v úvodu tě chci ujistit, že jsou v pořádku, každý z nás o sobě pochybuje a přemýšlí, jak dál. Píšeš, že tě škola zpomaluje ve tvých plánech, ale zároveň si uvědomuješ, že je důležitá.

Ano máš pravdu, že je důležitá, ale zároveň máš pravdu, že ne každému vyhovuje zdejší vzdělávací systém. S tím my dva ale nic neuděláme. I dvojky jsou krásné známky (zvláště na gymnáziu), proto se snaž rozdělit svůj volný čas mezi přípravou do školy a svými sny. Je dobré, když od sebe člověk očekává mnoho (čím výš cílíš, tím víc dosáhneš), ale ne na úkor štěstí a zdraví.

Mám kamarádku, která byla talentovaná na herectví, ale podle přání rodičů šla na medicínu. Vystudovala ji s červeným diplomem, ale dneska cítím, že by byla daleko šťastnější někde jinde. Tím ti chci naznačit, abys v životě, pokud možno neplnila cizí očekávání. Je to jen a jen tvůj život a nikdo jiný ho za tebe žít nebude.

A jak nakládat s případnými neúspěchy? I ty jsou důležité, díky nim se můžeme poučit a posunout dál. Pokud pro danou věc uděláš v daný moment všechno (pokaždé jsou jiné podmínky), není proč si něco vyčítat, jen si vzít ponaučení. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Chci jen na jednu školu, ale co když se na ni nedostanu?

Chci jen na jednu školu, ale co když se na ni nedostanu?

Mám černé svědomí. Jsem zlý člověk?

Mám černé svědomí. Jsem zlý člověk?

Sdílej

Můžu mít brigádu už od 14 let? Jaké jsou podmínky?

Ahoj Mourrisone, nevíš, jak to bude těma brigádama od 14? Rád bych si něco přivydělal, ale nic moc jsem nenašel, že to bude, a i kdyby to bylo podle mě nebude moc podniků, co to bude podporovat.

Jak se zbavit akné, když mi nic nepomáhá?

Jak se zbavit akné, když mi nic nepomáhá? (Holka, 13)

Pomoc, mám pořád z něčeho strach! Nejhorší, že nevím z čeho...

Mourrisone pomoc, mám pořád z něčeho strach. A nejhorší ze všeho je, že vůbec nevím z čeho. Pořád mám takové šimrání kolem žaludku, někdy se mi třesou ruce a špatně se soustředím. Prosím, poraď mi, co je se mnou.

Jsem nešťastná ze své postavy: Ostatní holky jsou štíhlé a já jsem jak buřt!

Milý Mourrisone, fakt nevím, co se sebou. Všechny holky ve třídě jsou krásně štíhlý a já jsem jak buřt. Mám dvě brady, tlustý břicho a žádný prsa. Takhle si nikdy nenajdu žádnou lásku, jsem z toho zoufalá. Anonymka (skoro 15 let)

Píšu si deník a kamarádka říká, že jsem divná. Je to pravda?

Ahoj Mourri, asi před třema lety jsem si začala psát deník, baví mě to to a občas je docela zajímavý se podívat, co jsem dělala určitý den třeba vloni nebo předloni. Před Vánocemi jsem se s tím svěřila kámošce, a ona řekla, že jsem divná. Že slyšela, že si mají psát deník jen ti, kteří jsou duševně nemocní. Je to pravda? Julie (13 let)

Mám pocit, že jsem jinej než ostatní...

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se ti s něčím svěřit. Mám pocit, že jsem jinej než ostatní. Nikdo se mnou nechce mluvit, ani kamarádit. Ani se jim nedivím, protože se pořád hádám a jsem takový nesnesitelný. Myslíš si, že se můžu nějak napravit?

Všechny holky u nás ve třídě mají kluka, ale já ne...

Ahoj Mourrisone, skoro všechny holky u nás ve třídě mají kluka a jsou zamilovaný. Já ještě nikoho nemám a taky jsem neměla a bojím se, že vlastně vůbec nepoznám, že jsem se zamilovala. Lucka

Rodiče mě nutí lyžovat, ale mě to nebaví, jak to zastavit?

Čau Mourrisone, od soboty jsme na horách, protože rodiče i brácha rádi lyžujou. Jenže mě to nebaví a nikdo mě neposlouchá. Máš nějakou radu, jak jim rázně vysvětlit, že lyžování není pro mě?

Bojím se letošního roku, co mám dělat?

Milý Mourrisone, jsem v devítce, v březnu mi bude patnáct a v červnu budu muset dělat zkoušky na nějakou střední školu. Strašně se bojím, že to nezvládnu, že zklamu rodiče a oni budou kvůli mně nešťastný. Poradíš mi, jak se nebát, co se stane příští rok? Díky ti moc.

Věřím, že andělé existují. Jsem blázen?

Ahoj Mourrisone, když jsem řekla svojí nejlepší kamarádce, že věřím, že existují andělé, tak mi řekla, že nejsem normální a že mám najít nějakýho psychologa. Je to tak? Co myslíš? Fakt nejsem normální?