Líbí se mi. Mám mu napsat, nebo to říct osobně?

Dobrý den, chtěla bych se zeptat - jak říct klukovi, že se mi líbí? Bydlíme celkem daleko, někdy se vídáme, v létě třeba jezdíme do campu a na podzim na chatu, ale stejně drtivou část roku trávíme jinde. Píšeme si, řekla bych dost často, téměř denně a to i více než hodinu. Mám pocit, že se mu možná také líbím, chová se ke mně opravdu hezky, jenže nemám srovnání, jelikož vím, jen jak se chová k ségře. Ale píše mi omluvné zprávy, pamatuje si maličkosti, máme stejný smysl pro humor, píše první (i já, ale chápete...), takže - šance tam určitě je. Chci mu to říct, jelikož se mi líbí už dost dlouho a cítím se špatně to neříct. Ale nevím kdy a jak, bojím se. Bojím se reakce, navíc o tom neví ani rodiče. Poradíte mi prosím, jak mu to říci? A asi bude lepší počkat, až se uvidíme naživo, že? Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den.

Odpověď

Milá anonymko,

podle toho, co píšeš, si myslím - soudím, že i ty se jemu líbíš, evidentně si s tebou rád povídá a je mu s tebou dobře. Už jenom to, že si pamatuje maličkosti, vypovídá o tom, že na tebe myslí, i když spolu nejste. Takže šance na budoucí možný vztah tu pravděpodobně je.

Vůbec nevadí, že žijete každý jinde a vídáte se jen na některých akcích. Máte dost času na to se poznat – právě když si budete hodně a často psát a třeba si i povídat.

Být tebou, asi bych s nějakým vyznání lásky, ještě chvíli počkal. Třeba zrovna na dobu, až se uvidíte (odhadla jsi to správně). Budeš tak mít alespoň šanci vycítit tu správnou chvíli, a navíc vidět a slyšet okamžitou reakci. A možná nebudeš muset čekat ani na setkání a on se vyjádří první (a tím ti všechno ulehčí). Buď trpělivá a uvodíš, že všechno dobře dopadne. Když budeš chtít, napiš mi. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Stal se mi děsnej průšvih: Zamilovala jsem se do kamaráda mého kluka

Je 5 let velký věkový rozdíl mezi holkou a klukem?

Sdílej

21. března 2025

Myslím si, že jsem zlý člověk

Ahoj Mourrisone, myslím, že jsem strašně zlý. Kdysi jsem se totiž bavil hodně z holkama a MYSLÍM SI, že kluci si teď o mně myslí, že jsem debil a bu... Potom, když jsme se třeba někdy rozhodovali (s kámošema), co budeme dělat nebo hrát za hru, tak jsem občas něco navrhl a oni souhlasili. A teď si myslím že to ode mně nebylo hezké, že je to známka zlosti. Já jsem fakt nechtěl nikomu ublížit. Taky jsem někdy říkal mému bratranci, který furt koukal do obrazovky, aby už přestal koukat a šel si hrát (bylo mi 6-8 let) a teď i když se se mnou baví, tak si myslím, že je na mě ve skutečnosti velmi naštvaný... No, a nakonec mám výčitky z pomluv. Já jsem sice nikdy moc nepomlouval, ale jednou jsem byl na táboře a nikdo se tam se mnou nebavil, kromě jedné holky. A ona pomlouvala moji spolužačku, proti které jsem nic neměl (kromě toho že jsem na ni byl naštvaný, že se bavila s jednou holkou, která vyzradila moje tajemství) a i tak jsem o ní řekl, že se chová špatně a blbě): Myslím si, že kvůli tomu, že jsem jinej, divnej, bavím se z holkama a BYL jsem občas panovačněji, TAK JSEM ZLEJ. Matouš 12 let

Proč máme mít pořád z něčeho strach a svět je teď tak složitý?

Ahoj Mourrisone, možná si budeš myslet, že to moc hrotím, ale já si myslím, že je teď taková děsně divná doba. Pořád se něco děje a pořád máme mít z něčeho strach - z války na Ukrajině, z americkýho prezidenta, z umělé inteligence, že nebudou důchody a já nevím co ještě. Co si o tom myslíš, co máme dělat my, co chodíme zatím na základku? Alois (13 let)

Kvůli útokům na českých školách se tam teď bojím chodit

Ahoj Mourrisone, můžu se ti k něčemu přiznat? Nechce se mi to říkat klukům ve škole, ani rodičům, ale bojím se teď chodit do školy. Skoro každý týden slyším ve zprávách, že se tam něco stalo, buď u nás v republice nebo ve světě. Chtěl bych se radši učit doma. Poraď mi prosím, jak se mám přestat bát.

Mám černé svědomí. Jsem zlý člověk?

Ahoj Mourissone, mám furt černé svědomí o věcech, které byly už tak před pěti lety. Například jsem byl na prvním stupni šprt a myslel jsem si, že to je dobře, protože tenkrát jsem prostě nevěděl, že to je špatně. Pak mi jednou v osmi letech na mé narozeninové oslavě vlepil kámoš pořádnou facku, až jsem z toho spadl. A potom jsem nechtěl na jeho oslavě hrát NerfBitvu a místo toho jsme hráli hru na království. Místo toho, aby byl král oslavenec, tak jsem byl král. Oni s tím souhlasili, ale dnes mě obviňují, že jsem jim přeorganizovával oslavu. Taky jsem občas chtěl prostě hrát jinou hru i ve škole, a i když mi to nikdo nevyčítá (a i s tím všichni souhlasili), tak si myslím, že jsem strašnej přeorganizovávač. Zkrátka moje otázka působí v tom, že i když mi rodiče a okolí říkají, že mě mají rádi, že jsem hodnej a šikovnej, tak stejně si myslím, že já jsem strašně zlej.

Mourrisonova poradna