1. října 2001 • 01:00
Jak poznat zelenec?
Zelenec chocholatý je zcela běžná a velmi nenáročná pokojová rostlina, o níž však většina lidí neví žádné podrobnosti. Pochází z jižní Afriky a patří do čeledi Liliaceae, tedy příbuzenstva lilií. V přírodě i v kultuře tvoří husté listové růžice a dlouhé, obloukovitě sehnuté výhony s květenstvím nebo dceřinými růžicemi listů. Základní forma Chlorophytum comosum je tmavě zelená, známější jsou však odrůdy s bílými podélnými pruhy na listech.
Nároky na pěstování
Zelenec je možné pěstovat prakticky všude, kde je alespoň trochu světla a teplota neklesá pod 5 oC. Samozřejmě, že lépe roste na výsluní, kde také více kvete. Příručky o pokojových rostlinách stále opakují poučku, že zelenec potřebuje mírně vlhkou půdu po celý rok a další pravidelnou péči. Ve skutečnosti však snese i velmi nešetrné zacházení a nepravidelnou péči.
Podobně jako asparágus má pod zemí dužnaté vodozásobní kořeny a přežije i delší období sucha téměř tak snadno jako pravý listový sukulent. Na druhé straně bez problémů roste i v nádobě s vodou a stopovým množstvím hnojiva. Celkový vzhled předurčuje zelenec pro pěstování v závěsném květináči nebo alespoň na vyvýšeném místě (volné poličce knihovny apod.).
Rozmnožování
Rozmnožování zelence je nesmírně jednoduché. Může se provádět opravdu kdykoliv, z jedné odnože naroste za rok velký trs vyplňující až 12 cm široký květináč.
Pozor! Jakmile začnou dužnaté kořeny „vylézat“ přes okraj květináče, je třeba rostlinu přesadit do větší nádoby. Až polovinu kořenů přitom lze odříznout. Rostliny vydrží v podstatě nekonečně dlouhou dobu, ale za tři až čtyři roky už nejsou hezké, a navíc neuvěřitelně vyčerpají zem. Proto je mnohem výhodnější každoročně zakořenit několik dceřiných růžic a pěstovat jen mladší kusy bez následného přesazování.
