Tajemství papuchálků: Desítky kilometrů nalétají díky mega zobáku

Co získáte, když zkřížíte papouška s tučňákem? No přece papuchalka! Však se také těmto mořským ptákům přezdívá papoušek severu. A to i přesto, že až tak moc barevní nejsou. Ve skutečnosti jsou černobílí, barvami září jen jejich nápadně velký zobák. A to ještě jen v době rozmnožování.

Za rybami, jimiž se živí, nalétají papuchalci desítky kilometrů. Nedokázali by to bez svého nadměrného zobáku.

Zobák jako termoregulátor

Papuchalci nejsou jediní ptáci s nadměrně velkým zobákem, vědce proto už dříve zajímalo, jaký to může mít význam. Studovali tukany a zoborožce a zjistili, že zobák u nich funguje jako termoregulátor. Peří totiž tělo ptáka téměř dokonale izoluje a znemožňuje jeho ochlazování. Aby se pták nepřehříval, přebírá tuto funkci zobák.

Proč papuchalci?

Teorii o zobáku sloužícím k odvádění tepla potvrzují i další pozorování: Když je pták vystaven chladu, ukrývá zobák do peří. Mnozí severně žijící ptáci mají menší zobák než jejich příbuzní z teplých oblastí. Nadměrný zobák má tedy u tropických tukanů a zoborožců své opodstatnění. Jenže papuchalci žijí v polárních oblastech, tak proč by se právě tady měli ještě víc ochlazovat?

Papuchalkové: tučňáci severu

Výkonní alkouni

Při hledání odpovědi pomohly vědcům výsledky studie blízce příbuzných alkounů tlustozobých. Ti za letu podávají 31x větší výkon než v klidu. Při takové námaze vzniká obrovské množství tepla - letící alkoun produkuje víc tepla než rozsvícená žárovka. A právě jejich zobák přebytečné teplo odvádí. Vědci usoudili, že stejným způsobem bude fungovat i zobák papuchalků.

Termokamera v akci

Aby to potvrdili, snímali termokamerou divoce žijící papuchalky chocholaté (Fratercula cirrhata) krátce poté, co usedli na souš. Ukázalo se, že během 30 minut se jejich zobák ochladil o 5 oC (z 25 oC na 20 oC), zatímco teplota jejich hřbetu se téměř nezměnila. Přestože zobák zaujímá pouhých 6 % jejich tělesného povrchu, vyzařuje až 18 % veškerého tepla!

Hladové roky: Málo rybiček = málo papuchalků

Vzdálená potrava

Papuchalci loví hlavně drobné ryby, za nimiž musejí létat desítky kilometrů na volné moře. Jejich let je přitom extrémně namáhavý: Mají krátká křídla přizpůsobená hlavně plavání pod vodou. Aby se udrželi ve vzduchu, musí jimi mávnout 400x za minutu, dosahují přitom rychlosti téměř 90 km/hod. Není divu, že jim při takové námaze hrozí přehřátí. A právě zobák odvádějící přebytečné teplo jim tyto daleké lety za potravou umožňuje.

Nosič ryb

Ptačí zobák slouží především k lovu či sběru potravy. Zobák papuchalků toho ale umí víc. Kromě termoregulace pomáhá i při hloubení nory, ve které tito ptáci hnízdí. Zcela jedinečné je ale jeho přizpůsobení k nošení ryb mláďatům. Horní a dolní polovina zobáku se pohybuje nezávisle na sobě a svírá tak různé úhly. Pták v něm proto může nosit ryby napříč, aniž by je přestřihl. Za letu si je přidržuje drsným jazykem a najednou jich tak unese i přes deset.