Družice, vesmírné sondy, kosmické dalekohledy a další přístroje chrlí denně obrovské množství dat, ze kterých se zřejmě nikdy nepodaří vytěžit maximum. Pomáhají v tom fanoušci na internetu, algoritmy a nově také neuronové sítě. Právě s jejich pomocí při analýze dat z roku 2014 objevili astronomové obří kometu, která letí směrem do vnitřních částí Sluneční soustavy. Je výjimečná svým původem i velikostí.
Bernardinelli Bernstein je zatím daleko
V době objevu se kometa označená jako C/2014 UN271 (Bernardinelli Bernstein) nacházela zhruba stejně daleko jako planeta Neptun. Za sedm let se ale přiblížila o 1,3 miliardy kilometrů. Vědci ji sice začali zkoumat teprve nedávno, ale nezapomeňme, že mají snímky za sedm let, takže mohli spočítat její dráhu.
Nejblíže ke Slunci bude v lednu roku 2031. V té době se bude pohybovat zhruba ve vzdálenosti planety Saturn. Nejblíže k Zemi se pak dostane v dubnu téhož roku, ale i tak bude 11krát dál než Slunce. Naštěstí! Tuhle kometu bychom jako Země a lidstvo potkat rozhodně nechtěli. Je obrovská!
Obří kometa
Když je kometa daleko, není moc vidět. Jakmile se přiblíží ke Slunci, začne se z jejího povrchu odpařovat prach a plyn. Vytvoří se chvost a okolo jádra kóma. Určit velikost jádra je těžké, ale i díky sondám víme, že typická kometa má průměr několika kilometrů. Větší komety mají kolem 15 kilometrů. Pokud se podíváme na známé komety z posledních desítek let, byla největší Hale-Bopp z 90. let minulého století. Její jádro mělo okolo 50 kilometrů. Velikost C/2014 UN271 zatím vědci jen odhadují, ale může mít 100 až 200 kilometrů!
Dlouhá cesta do Sluneční soustavy
Velikost ale není to jediné, čím je výjimečná. Komety se pohybují po protáhlých drahách, takže se na své dráze dostávají daleko od Slunce. C/2014 UN271 je však v tomto ohledu skutečně extrémní. Její přesnou dráhu astronomové zatím neznají, ale už vědí, že přilétá z obrovské dálky.
Nejdál se od Slunce zřejmě dostává více než polovinu světelného roku. Nejspíše přilétla z Oortova mračna, což je zásobárna podobných komet velmi daleko od Slunce. Naposledy zde byla před 1,4 miliony lety a znovu se vrátí za ještě delší čas. Návštěva vnitřních částí Sluneční soustavy a gravitační interakce pozmění její dráhu a nejspíše ji ještě více protáhnou.
Pošleme k ní sondu?
Přílet obří komety z tak vzdálených končin je velkou příležitostí. Nemohla by ji prozkoumat sonda? Na její stavbu, vyslání a dolet do místa setkání máme deset let, což je poměrně krátká doba. Evropská kosmická agentura ale chystá sondu Comet Interceptor, která odstartuje v roce 2028. Ve skutečnosti jde o tři sondy v jedné, které budou ve vesmíru čekat na vhodný cíl. Měla by jim být právě dlouhoperiodická kometa, jako je C/2014 UN271, které k nám přilétají z velké vzdálenosti nebo dokonce z jiné planetární soustavy.
Jak najít kometu?
Dobrým způsobem, jak najít komety, je nehledat komety. Nejvíce komet našla sonda SOHO, která pozoruje Slunce, další pak projekty zaměřené na nebezpečné asteroidy. C/2014 UN271 našli astronomové Pedro Bernardinelli a Gary Bernstein v datech z projektu DES (Dark Energy Survey), který se věnuje výzkumu skryté energie. Podle vědců je skrytá energie zodpovědná za rychlejší rozpínání vesmíru. Není vidět, a tak se zkoumá pomoci supernov a výzkumem skupin galaxií. Projekt využívá kameru na dalekohledu Victora M. Blanca, který se nachází v Chile na observatoři Cerro Tololo.
