Lanovky ve větru: Proč je to nesfoukne?

Visuté oběžné lanovky měly odjakživa nevýhodu v nižší odolnosti oproti pozemním lanovkám. Proč je to nesfoukne? Správná otázka! Odpovědí je zdokonalování systémů lanovek, které jim umožní odolávat i silnému bočnímu větru.

Jak visuté lanovky odolávají větru?

Systém DMC

Visuté oběžné lanovky měly odjakživa nevýhodu v nižší odolnosti vůči silnému větru oproti pozemním lanovkám. Na první řešení problému přišel francouzský konstruktér ing. Denis Creissels. Pro maximální stabilitu jednolanových lanovek použil dvě souběžná dopravní lana tvořící dvě samostatné smyčky. Kabiny jsou k nim připojeny celkem čtyřmi spínacími aparáty, vždy po dvou ke každému lanu. Rozchod obou lan činí 75 cm.

Nejzajímavější lanovky světa berou dech svojí konstrukcí nebo délkou

V porovnání s tunelovými pozemními lanovkami, u kterých byl kladen hlavní důraz na vysokou větruodolnost, byly lanovky systému DMC (tato zkratka znamená „Double Mono Cable“) podstatně levnější. Díky vyšší nosnosti zdvojeného dopravního lana bylo navíc možné použít kabiny s vyšší kapacitou – až 25 osob. Tím se výrazně navýšila hodinová přepravní kapacita oproti standardním jednolanovým lanovkám.

Použití zdvojeného dopravního lana umožnilo také dosáhnout podstatně větších rozpětí lan mezi podpěrami, čímž se snížil celkový počet podpěr na trase, byť byly tyto podpěry mohutnější. Důležitou součástí DMC lanovek je elektrický diferenciál, kterým jsou jednotlivé pohony propojeny a který zajišťuje synchronizaci obou lanových smyček.

Kde ji najdete?

V letech 1984 až 1991 bylo postaveno 6 poháněcích úseků lanovek DMC ve Francii a dva v Itálii. Lanovka Forcella Europa v italské Arabbě byla úplně posledním postaveným DMC, po něm už následovaly jen Funitely.

Systém DLM

Koncem 80. let začala obdobný systém vyvíjet také firma Doppelmayr. Její systém DLM („Double Loop Monocable“) se vyznačuje použitím dvojité smyčky jediného dopravního lana bez elektrického diferenciálu. Prototypová lanovka se vyznačovala značnou spotřebou energie (dvojitá smyčka dopravního lana musela překonávat třecí odpor přibližně tisíce kladek a 32 lanáčů) a nutností neobvykle časté výměny lana.

Kde ji najdete?

Nikde. V roce 1988 byla postavena jediná lanovka systému DLM v rakouském Söldenu na Gaislachkogl. Kvůli náročnosti údržby byla roku 2010 po pouhých 22 letech provozu vyměněna za modernější lanovky.

Funitel

Na lanovky systémů DMC a DLM vývojově navázaly Funitely s mimořádnou odolností vůči větru. Systém Funitel pochází opět z projekční kanceláře Ing. Denise Creisselse, který se rozhodl vylepšit systém DMC. Zvýšil rozchod dopravních lan až na 3,2 m a pro kabiny, které jsou užší než rozchod lan, použil zavěšení pomocí velmi krátkých závěsů. Díky tomu byla docílena do té doby nevídaná stabilita lanovky ve větru o rychlosti i přes 100 km/h kolmo k ose trati.

Vzhledem ke stabilizačnímu účinku dvojice napnutých lan se tak kabiny napříč osou lanovky nemohou rozhoupat a případné podélné rozhoupání ničemu nevadí. Kabina totiž nemůže díky širokému rozchodu a krátkému závěsu kolidovat s lany procházejícími vně kabin a ani s konstrukcí podpěr nebo stanic. Stanice tohoto systému se vyznačují nízkou výškou a většinou lze kabiny garážovat přímo ve zrychlovacím a zpomalovacím prostoru stanic.

Kde ji najdete?

Prototypový Funitel se rozjel v roce 1991 na vrchol Péclet ve francouzském středisku Val Thorens. Během následujících 20 let pak bylo postaveno dalších 27 Funitelů. Funitel v Jasné na Slovensku (2012) je poslední lanovkou tohoto systému. Všechny nové projekty daly přednost hospodárnějšímu systému 3S.

Funifor

Projekční návrh systému Funifor se zrodil v 90. letech v italské firmě Hölzl (dnes součást koncernu Doppelmayr) sídlící ve městě Lana. Principiálně jde o kyvadlovou lanovku se širokým rozchodem lan a krátkým závěsem kabin, což stejně jako u Funitelů zaručuje vysokou odolnost proti působení bočního větru.

Soustavu lan tvoří dvojice nosných lan pro každou větev s velmi širokým rozchodem a nekonečná smyčka dvojitého tažného lana. Obě větve tvoří z hlediska pohonu dvě paralelní vzájemně nezávislé lanovky.

To je výhodné v obdobích s nižší poptávkou po přepravě (především v létě), kdy může být v provozu jen jedna větev. A také v případě mimořádných událostí, kdy druhá nezávislá větev může posloužit k evakuaci cestujících z kabiny první porouchané větve (pro tento účel patří do základní výbavy Funiforů na míru zkonstruovaný sklápěcí můstek, který na trati propojí obě kabiny a po zajištění si cestující jednoduše přestoupí).

Kde ji najdete?

Prototyp lanovky Funifor byl uveden do provozu v roce 2000 jako světová novinka na ledovci Stilfserjoch (italsky Passo Stelvio), následován do dnešních dnů dalšími 9 exempláři od firmy Doppelmayr. Až na dvě výjimky se všechny nacházejí v Itálii.

Systém 3S

Tento systém vznikl v 90. letech vylepšením dvoulanového systému – kabiny jsou neseny dvěma nosnými lany. Mezi hlavní výhody tohoto systému patří vysoká stabilita ve větru a naopak v porovnání s funitely nižší spotřeba energie a menší opotřebení pohybujících se součástí.

První dvě prototypové lanovky systému 3S s názvem Alpin Express se objevily na počátku 90. let ve známém ledovcovém středisku Saas Fee, které je díky své horské scenérii v ledovcovém kotli právem nazýváno jako „Perla Alp“. Dlouhých 8 let trvalo, než se systém 3S dočkal sériové výroby. Během této doby byla firma Von Roll převzata koncernem Doppelmayr, čímž i systém 3S přešel do portfolia této firmy.

Kde ji najdete?

První lanovka 3S od firmy Doppelmayr s kabinami pro 30 osob pak byla postavena v roce 2002 ve francouzském Val dʼIsère. V rakouském Kitzbühelu se nachází dráha „3S-Bahn“, která umožňuje od roku 2004 pohodlné obousměrné propojení obou částí Kitzbühelu.