18. dubna 2025 • 09:32
Pro nepřátele, kteří mu zblízka pohlédli do očí, to byl pravděpodobně poslední zážitek v životě. Jan Žižka byl už za svého života obávaným husitským hejtmanem a válečníkem. Byl to on, kdo naučil husitské vojsko efektivně využívat vozovou hradbu a na hlavu porážet i papírově silnější soupeře.
Byl Žižka hrdina nebo ničitel?
Jeho jméno zná každý. Debata na téma, zda byl spíše ničitel nebo hrdina bývá o to úpornější, čím méně se v ní vyskytuje faktů. Každopádně jednoznačnou odpověď na položenou otázku zatím nedává ani aktuální a velmi podrobná biografie Jan Žižka od historika Petra Čorneje nebo komiksová kniha Jan Žižka Boží bojovník ve jménu Husa od šéfredaktora ábíčka Zdeňka Ležáka.
Otázek kolem Žižkova života je už vzhledem k době jeho úmrtí logicky více než odpovědí. Zemřel před 600 lety, ve středu, jedenáctého října 1424 při dobývání hradu v Přibyslavi. Přesné datum narození není známo, ale předpokládá se rok 1360.
Zbytky husitské lebky
Po tak dlouhé době z věhlasného husitského vojevůdce mnoho nezbylo. Badatelé z týmu 3D specialisty Cícera Moraese použili k vymodelování pravděpodobné Žižkovy podoby takzvanou čáslavskou kalvu. To je zjednodušeně řečeno temeno lebky s nadočnicovými oblouky a nosními kůstkami.
Program a forenzní rekonstrukce
Lebku, respektive její zbytek museli nejprve podrobně nasnímat a pomocí fotogrammetrie vytvořit její virtuální 3D obraz. https://www.facebook.com/nasehistorie/posts/pfbid02oCgxJAFiWeWtSp3GKitUZezpeMosV3iMMHcxXUqrcFQJz9oUKsjqz8zs38WYXbCbl. Následně použili postupů takzvané forenzní rekonstrukce obličeje a počítačového softwaru OrtogOnBlender, který pomáhali vyvíjet i Češi.
Zdarma dostupný program přitom už dříve spolehlivě posloužil při vracení tváře prvním Přemyslovcům nebo mapování složitých prostor Koněpruských jeskyní. Lékaři jeho přizpůsobenou verzi také využívají při předoperační přípravě zachraňující životy těžce postižených pacientů i zvířat.
Tři Žižkové
Moraes při vytváření virtuálního 3D modelu válečníkovy tváře vycházel jak z poznatků uznávaného českého antropologa Emanuela Vlčka, tak i z dalších zjištění tuzemských vědců. Vytvořil tři verze Žižkovy podoby. První černobílá se přísně drží naměřených faktů. Žižka na ní má zavřené oči, protože jejich barvu neznáme. Chybí i vlasy nebo například vousy, protože také nevíme, jak přesně vypadaly. Naopak jasně patrná je jizva přes levé oko po sečné ráně. Vrásčitá kůže odpovídá předpokládanému stáří.
Druhé dvě barevné verze již doplňují vousy, vlasy a oblečení podle dobových pramenů a případně vyobrazení. Na těchto obrázcích tedy vidíte spíše idealizovaný vzhled válečníka, nikoliv nutně jeho přesnou podobu.
Falešný dopis
Dodnes se někteří odborníci přou, zda čáslavská kalva je skutečně část Žižkovy lebky. Nejistota kolem předpokládaných Žižkových ostatků panovala od jejich samotného nálezu v listopadu 1910 v kostele svatého Petra a Pavla v Čáslavi.
Ve snaze učinit tehdejší objev ještě senzačnější se jistý čáslavský učitel Václav Jeníček rozhodl umístit do protější niky v kostele latinsky psaný dopis o tom, že kosti umístěné „naproti“ jsou opravdu ostatky Jana Žižka. Podvrh byl však okamžitě odhalen a místo aby vlastenecky naladěným objevitelům pomohl, nález naopak navždy znevěrohodnil.
Postupné odhalování
Nicméně už v roce 1967 Vlček určil podle výrazných nadočnicových oblouků a dalších znaků, že lebka je mužská. Podle uzavírání srůstu lebečních švů také odhadl věk jedince na 50 plus mínus 10 let.
Dnešní výpočetní tomografie (CT) pak umožnila podrobně prozkoumat i vyhojená poranění obou očí. Jedno se zahojilo ještě během růstu jedince mezi desátým a čtrnáctým rokem věku, druhé pak až nedlouho před smrtí. Hypotézu o tom, že lebka by skutečně mohla patřit Janu Žižkovi podporuje i nejnovější, v odborném tisku zatím nepublikovaný výzkum Ústavu jaderné fyziky AV ČR, který datuje kalvu kolem roku 1424.
Pravá lebka
I na svou dobu netradiční zahojená zranění obou očí, předpokládaný věk a možná datace poškození pravého oka spadající do období kolem roku 1421, kdy podle záznamů Žižka obléhal Rábí (a přišel o druhé oko), vedly některé antropology k závěru, že čáslavská kalva je skutečně částí lebky Jana Žižky z Trocnova.
Záhadný skon válečníka:
Jak zemřel Jan Žižka?
Žižkova smrt je száhadou. Uvádí se, že vojevůdce skonal na mor, ale nikdo z jeho spolubojovníků se přitom morem ani jinou infekční nemocí nenakazil. Stejně tak ani dobové prameny v Českých zemích v té době nezaznamenaly morovou epidemii. Vlček i další lékaři se kloní k teorii, že Žižka zemřel na otravu krve.
