Zemřela nám maminka a žijeme u prarodičů

Milý Mourrisone, mně a mé sestře zemřela po porodu maminka (24). Od té doby žijeme u babičky a dědy (62). Tátu vídáme občas. Babičku strašně bolí se o mamince zmiňovat. Děda to skrývá, ale také ho to bolí. Navíc já jí jsem velmi podobná. Jak se říká: po tragédii se rodina semkne dohromady, nebo je rozdělí. Bohužel u nás platí to druhé. Babička se údajně hádá s dědou, protože je ta smrt rozdělila. Už nemají žádné téma k hovoru, už si každý žije v jiném světě. Hádají se kvůli maličkostem (děda většinou vyjede na babičku, když po něm něco chce). Když je napomeneme, aby se nehádali, odpoví nám, že se nehádají. Babička mi řekla, že kdyby nebylo nás, nejspíš by dědu opustila. Už ho nebere jako milujícího manžela, ale jako spolubydlícího (děda nejspíš také tak). Přitom na veřejnosti se chovají, jako kdyby se nic nestalo. Prosím, poradíš mi? Předem děkuji za odpověď. Kristýna, 13 let P.S: Maminka měla dva bratry (30 a 36), mohli by případně pomoci?

Odpověď

Ahoj Kristýno, je mi opravdu moc líto, že jste se sestrou ztratily maminku a že jste ji vlastně ani nemohly poznat. Život nám staví do života někdy hodně kruté a bolestivé překážky a je jen na nás, jak je zvládneme. Babička s dědečkem jsou moc hodní, že se o vás starají a vychovávají vás. Ani pro ně to není jednoduché – přeci jenom už pravděpodobně nejsou nejmladší a navíc ztratili svoji dceru (alespoň tak jsem to z tvého dopisu pochopil). Podle toho co píšeš, se se smrtí nesmířili a z toho důvodu nejsou schopni o vaší mamince povídat. Proto si najděte v rodině někoho jiného (třeba zrovna maminčiny bratry, kteří by vám tímto mohli pomoct), kdo by vám o mamince mohl vyprávět – jaká byla, co jí zajímalo a jaké byly její sny. Jste její dcery a máte s ní hodně společného a povídáním o mamince se vám nejen uleví, ale hodně toho rozmotá a vysvětlí. Babička a dědeček patří do generace, ve které nebylo běžné si o velkých trápeních povídat a nějakým způsobem je řešit. Nechávají si svoji bolest a smutek pro sebe a na vlastní vzájemný život už jim nezbývá mnoho sil. Proto se často hádají a nerozumějí si. S tím ale ty nic neuděláš, jen je můžeš chápat a respektovat. A taky jim pomáhat – přeci jenom mají méně sil, než mladí lidé. Až budeš starší, můžeš jim nabídnout třeba nějakou pomoc u odborníka – o ztrátě milovaného člověka je dobré mluvit a terapeutickým způsobem se s ní vyrovnat, nebo alespoň naučit žít. Moc ti držím palce a kdykoli se na mě můžeš obrátit. Tvůj Mourrison.

Sdílej

16. prosince 2013

Dostanu trojku na vysvědčení, co mám dělat? 😱

Ahoj Mourrisone, vůbec nevím, co mám dělat. 😱 Učitelka na matiku mně slíbila, že mě ještě vyzkouší, abych nedostal trojku z matiky a neudělala to. Říkala, že už je pozdě a že už má uzavřený známky. Jenže když dostanu trojku na vysvědčení, tak nesmím domů. Táta by děsně křičel. Co mám dělat? Vašek, 12 let

Nejhorší věc na mém těle jsou strie

Ahoj Mourrisone, už pár let mám problém se sebevědomím, a to docela velký. Pořád jsem nejistá, nedokážu uvěřit lidem, že mě mají doopravdy rádi, protože proč taky? Nic zajímavého na mně není. Taky mám malá prsa a velká stehna a prostě obecně dost nenávidím své tělo. Ale jedna z nejhorších věcí na mém těle jsou strie. Mám je na prsou, zadku a bocích, a jsou fakt strašně viditelný. Je mi jasné, že jsem ještě malá, ale bojím se, že až začnu být sexuálně aktivní (Ano je mi naprosto jasné, že je to ilegální, neplánuju to :)), že třeba ten NĚKDO uvidí mé tělo, a bude litovat, že se mnou kdy něco chtěl mít. Fakt mám z toho strašné starosti, a zkoušela jsem různé oleje a mažu se každý den krémem, ale to prostě fakt nic nedělá. A když jsem řekla rodičům, že bych chtěla na nějaké laserové odstranění, tak mi řekli, že to je blbost a lidi by mě měli mít rádi takovou, jaká jsem, což mě teda absolutně nezajímá, protože tak to prostě nefunguje. A jasně, že bych pochopila, kdyby řekli, že na to nemáme peníze, ale dovolím si říct, že finančně jsme na tom fakt dobře a já bych to strašně chtěla. Co jiného můžu se striemi dělat? Děkuju moc za odpověď a omlouvám se za nesmyslně dlouhý vzkaz, 13 let.

Žaloval jsem, že se dívali na porno, a táta se zlobí 😲

Ahoj Mourrisone, jmenuji se Jáchym a je mi 12 let. Potřebuji poradit, mí spolužáci se ve škole dívali na porno a já to řekl učitelce a táta je kvůli tomu na mě naštvaný, že jsem žalovníček, a mě to nijak nepoškozuje, a že jsem udělal špatnou věc. Myslíš, že má můj táta pravdu?

Jak si ušetřit na vlastní byt?

Ahoj Mourrisone, já mám takový problém. Možná se mi budeš smát, ale já už přemýšlím o tom, jak si ušetřím na svůj vlastní byt. Je mi sice teprve čtrnáct, ale jednou bych ho chtěl mít. Poradíš mi, jak si na něj ušetřit, když teď stojí tolik milionů? Viktor

Archív