Můj „kamarád“ mi bere ostatní kamarády

Ahoj Mourrisone. Vím, že se na tuto otázku nedá lehce odpovědět anebo vůbec. Toto se mi píše velice špatně a smutně, ale potřebuji od tebe znát odpověď. Mám kamaráda, ale ten se kamarádí s kamarádem, kterého nemám rád, protože si o mně s jednou holkou psal a pomlouval mě na jedné stránce, ale abych o tom nevěděl. Ale já jsem se o tom dozvěděl. Ale ten kamarád zrovna v ten den, který mě pomlouval, tak byl i se mnou venku a tvářil se jako nejlepší kamarád, ale potom to o mně takhle napsal. A ještě mi ukradl jednoho kamaráda, který byl můj opravdu největší kamarád a teď už mě nechce ani pozdravit. No a teď jsem se zase skamarádil s klukem, s kterým se znám už od dětství a tomu, ten co mně pomlouval, tak zase hodně lhal. A i přesto tak s ním jde ven, když mi slíbil, že bude chodit se mnou. Prostě mi bere kamarády a já o toho posledního nechci přijít. Co mám dělat, prosím, poraď mi. Děkuji, Lukáš, 11 let

Odpověď

Ahoj Lukáši, řeknu ti, že je to pěkně zamotaná situace. Přesto bude nejlepší, když se nad ní jako správný kluk povzneseš. Pamatuj, že pomluvám nejen nikdy nezabráníš, ale ani se jim neubráníš. Taky nemůžeš po nikom chtít slib, aby kamarádil jen s tebou a s ostatními ne. Každý (stejně jako ty) má přeci právo si vybrat za kamaráda, koho chce. A to samozřejmě platí i pro tebe. Proto ti radím, aby ses pomluvami netrápil, a když se o některých dozvíš, ignoroval je. Pokud by tě ale opravdu hodně trápily, zkus si to hned s pomlouvajícím vyřídit. Třeba nakonec zjistíš, že všechno bylo úplně jinak. Taky si pamatuj, že k sobě nikdy nemůžeš nikoho násilně připoutat navždy. Buď sám sebou a uvidíš, že ti nejvěrnější kamarádi navzdory jakýmkoli pomluvám s tebou zůstanou. Mourrison

Sdílej

9. ledna 2014

Nesnesu mlaskání rodičů

Ahoj Mourrisone, mám takový hodně zvláštní problém. Kdykoli večeřím s rodiči, nedokážu snést mlaskání, nebo jakékoli jiné zvuky. Vadí mi to i třeba u kamarádů, ale u rodičů je to natolik, že mě bolí hlava, a jsem neuvěřitelně vzteklá. To pak samozřejmě zničí atmosféru. Vždycky se snažím dýchat a nevnímat to, ale prostě to nedokážu. Když jsem byla mladší, snažila jsem se na to mámu nějak citlivě upozornit, ale ona mi jen vynadala, že je moc pozoruju. Tohle zní opravdu blbě, ale já to prostě nesnesu. Moc se omlouvám za divný dopis, děkuju moc za odpověď.

Jak poznám, že se líbím holce ze školy?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se na něco zeptat. Myslím, že se ve škole líbím jedné holce. Ona chodí do 8. třídy, tedy je ode mě mladší o rok. Když se na ni kouknu, tak občas se koukne na mě. Vyprávěl jsem si s ní jenom jednou, když mi podávala knihu. Děkuji Alex

Kamarádku týrá máma

Ahoj Mourrisone, ani nevím, jak se to stalo, ale začala jsem si psát s takovou holkou ze školy, kterou teda znám už dost dlouho, ale nikdy jsme se nebavily. No, a ona mi překvapivě fakt hodně přes zprávy věří, i když o mně absolutně nic neví, přijde mi to trochu zvláštní. Svěřila se mi, i když to asi nebylo moc tajemství, že jsou její rodiče rozvedeni. No, a včera mi napsala, že ji její mamka chce poslat na nějakou jednodenní výpravu na vodě či co, a že ona tam nechce, protože ty lidi tam zná a prý jsou fakt zlí a že ji jednou hodili v oblečení do ledový vody a tak, a ona se mezi nimi necítí dobře, protože ji neberou do kolektivu, a navíc je to na její narozeniny, které ona nechce takhle trávit. Tak jsem jí řekla, ať to mamce nějak rozumně vysvětlí, že to určitě pochopí, ale ona mi odepsala, že to zkoušela, ale že jí ta mamka vyhrožovala, že ji zmlátí, a že se s ní nemá hádat. Prý, že o ní jednou její mamka rozbila vařečku, no a prostě ji mlátí. Ta holka se cítí fakt blbě a řeže se, ale nedělá to pro pozornost nebo cokoli takového, ale aby mohla do nemocnice, aby její mamka si uvědomila, jak jí ubližuje. Já nevím, co mám dělat. Vím, že je blbé lidi takto podezírat, a já jí to věřím, ale co když si vymýšlí? Nebo přehání? Hlavně, já neznám ji, ani její mamku, nic o ní nevím, a chci jí pomoct, ale nevím jak. Řekla bych jí, ať jde ke školní psycholožce, ale ta „vyšetřuje" jen když rodiče podepíšou nějaký papír, což je naprosto stupidní. Taky jsem jí napsala, že by mohla zavolat na linku bezpečí, ale ona nechce, aby na její mamku zavolali policii, protože to by pak musela bydlet s tátou, který jí ale nedokáže zaplatit školné, a teď ji cituji „asi mi víc záleží na mé budoucnosti než na zdraví". No prostě fakt netuším, a omlouvám se za ultra dlouhý dopis, prosím pomoz! Děkuju moc.

Archív