Budou mě srovnávat s kamarádkou?
Ahoj Mourrisone, mám problém. Moje nejlepší kamarádka je strašně hubená. Není anorektička, ví, že je hubená, ale ve čtvrté třídě měla operaci slepého střeva, nesměla po ní tři dny jíst a doteďka se z toho asi moc nevzpamatovala. Můj problém je ale v tom, že spolu máme v září nastoupit na gymnázium a já se toho trochu bojím. Myslím si, že nemám nadváhu, vážím 43 kilo a měřím 160 cm, jenže se bojím o první dojem mých nových spolužáků a ostatních dětí ve škole, bojím se, že když uvidí, že jsme skoro pořád spolu, budou mě porovnávat jenom s ní a v tom případě budu já tlustá, i když v porovnání s těmi novými spolužáky budu docela normální. Aspoň já, kdybych byla oni, tak bych nás tak porovnávala. Vím, že nemusím být pořád s ní, ale je to moje nejlepší kamarádka a vlastně bude jediná, koho tam budu znát. Ze staré školy jsme si zvykly, že to nikomu nevadí, když jsme pořád spolu, nikdo se s námi moc nebavil, já si pořád četla a byla jsem pro spolužáky šprtka, protože jsem se nemusela učit, ona je zase dyslektička. Prosím, poraď mi, co mám dělat. Anežka 11 let
PS.: ABC je nejlepší!
Odpověď
Ahoj Anežko, doufám, že jsi první dny v nové škole zvládla. Podle tvých údajů (kolik vážíš a měříš) jsi opravdu úplně v normě. Dokonce se mi chce říct, že jsi až moc štíhlá. Ale věřím, že ve srovnání s někým jiným, můžeš vypadat jinak. Nejlepší by bylo, kdyby ses s nikým neporovnávala a naučila se mít ráda takovou, jaká jsi. I kdybys měla o dvacet kilo navíc. Tvoje kamarádka se také asi netrápí tím, že je dyslektička a ty chytrá holka, která se ani nemusí učit. Zkrátka se přijala taková, jaká je. Zkus si vzít papír a napiš si na něj vše, co je na tobě dobré (a nejen postava, ale i povahové vlastnosti) a každý den se na papír podívej. Nicméně ti moc děkuji za tvůj upřímný dopis. Budu moc rád, když mi napíšeš, jak jsi nástup do nové školy zvládla. Mourrison
