Pohádali jsme se s nejlepším kamarádem, co mám dělat?

Pohádali jsme se s nejlepším kamarádem

Měla jsem hodně moc dobrého kamaráda, ale bohužel jsme se pořád v jednom kuse hádali. I přes to to byl pro mě můj moc dobrý přítel, který mi vždy pomohl, vyslechl, pokecal si se mnou, prostě jsme si rozuměli. Pak jsme se pohádali a asi týden jsme si nepsali a on mi pak napsal, že už nechce být můj kamarád. Přestal mě sledovat na všech sociálních sítích a ukončil se mnou kontakt. Ačkoliv jsem tvrdila, že ho nepotřebuji, tak je to lež, Vážně moc mi chybí a chci ho zpět, ale netuším, co mám dělat. Zároveň se na něj hodně zlobím, protože mě poslal do háje v momentě, kdy jsem ho potřebovala nejvíc. Chybí mi a ráda bych si s ním zase povídala, ale on o to asi nestojí a já vážně nevím, co mám dělat. Poradíte mi prosím? Já už nevím, co mám dělat. Tak moc se mi stýská.

Odpověď

Milá anonymko, velmi často se stává, že to, jak moc máme někoho rádi, si uvědomíme, až když ho ztratíme. Ale není všem dnům konec. Podle toho, co jsi mi psala, jste s kamarádem na jednu stranu velmi odlišné povahy (proto jste se možná tak často hádali) a na druhou stranu se do sebe umíte vcítit a být si vzájemně oporou. Ze všeho nejdřív se zamysli nad tím, proč a z jakého důvodu jste se hádali. Byly hádky nutné? Bylo se s ním dohadovat pro tebe důležité? Anebo je pro tebe daleko důležitější přátelství s ním. Pokus sis na poslední otázku odpověděla kladně, neboj se s kamarádem promluvit. Pokuste se nejasnosti mezi sebou vyjasnit a v případných hádkách se krotit. Pokud vám vaše přátelství bude stát za to, věřím, že se oba vynasnažíte. Mourrison

Je normální, že se někdy s kamarádem hádáme?

Můj kamarád vždy všechna tajemství vyzradí

Sdílej

2. prosince 2020

Nesnesu mlaskání rodičů

Ahoj Mourrisone, mám takový hodně zvláštní problém. Kdykoli večeřím s rodiči, nedokážu snést mlaskání, nebo jakékoli jiné zvuky. Vadí mi to i třeba u kamarádů, ale u rodičů je to natolik, že mě bolí hlava, a jsem neuvěřitelně vzteklá. To pak samozřejmě zničí atmosféru. Vždycky se snažím dýchat a nevnímat to, ale prostě to nedokážu. Když jsem byla mladší, snažila jsem se na to mámu nějak citlivě upozornit, ale ona mi jen vynadala, že je moc pozoruju. Tohle zní opravdu blbě, ale já to prostě nesnesu. Moc se omlouvám za divný dopis, děkuju moc za odpověď.

Jak poznám, že se líbím holce ze školy?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se na něco zeptat. Myslím, že se ve škole líbím jedné holce. Ona chodí do 8. třídy, tedy je ode mě mladší o rok. Když se na ni kouknu, tak občas se koukne na mě. Vyprávěl jsem si s ní jenom jednou, když mi podávala knihu. Děkuji Alex

Kamarádku týrá máma

Ahoj Mourrisone, ani nevím, jak se to stalo, ale začala jsem si psát s takovou holkou ze školy, kterou teda znám už dost dlouho, ale nikdy jsme se nebavily. No, a ona mi překvapivě fakt hodně přes zprávy věří, i když o mně absolutně nic neví, přijde mi to trochu zvláštní. Svěřila se mi, i když to asi nebylo moc tajemství, že jsou její rodiče rozvedeni. No, a včera mi napsala, že ji její mamka chce poslat na nějakou jednodenní výpravu na vodě či co, a že ona tam nechce, protože ty lidi tam zná a prý jsou fakt zlí a že ji jednou hodili v oblečení do ledový vody a tak, a ona se mezi nimi necítí dobře, protože ji neberou do kolektivu, a navíc je to na její narozeniny, které ona nechce takhle trávit. Tak jsem jí řekla, ať to mamce nějak rozumně vysvětlí, že to určitě pochopí, ale ona mi odepsala, že to zkoušela, ale že jí ta mamka vyhrožovala, že ji zmlátí, a že se s ní nemá hádat. Prý, že o ní jednou její mamka rozbila vařečku, no a prostě ji mlátí. Ta holka se cítí fakt blbě a řeže se, ale nedělá to pro pozornost nebo cokoli takového, ale aby mohla do nemocnice, aby její mamka si uvědomila, jak jí ubližuje. Já nevím, co mám dělat. Vím, že je blbé lidi takto podezírat, a já jí to věřím, ale co když si vymýšlí? Nebo přehání? Hlavně, já neznám ji, ani její mamku, nic o ní nevím, a chci jí pomoct, ale nevím jak. Řekla bych jí, ať jde ke školní psycholožce, ale ta „vyšetřuje" jen když rodiče podepíšou nějaký papír, což je naprosto stupidní. Taky jsem jí napsala, že by mohla zavolat na linku bezpečí, ale ona nechce, aby na její mamku zavolali policii, protože to by pak musela bydlet s tátou, který jí ale nedokáže zaplatit školné, a teď ji cituji „asi mi víc záleží na mé budoucnosti než na zdraví". No prostě fakt netuším, a omlouvám se za ultra dlouhý dopis, prosím pomoz! Děkuju moc.

Archív