Mám jít na zkoušku?

Ahoj Mourrisone, mám na tebe otázku, která je trochu banalita, ale mě už pár dní sužuje. Před pár dny poslali přihlášky (jako každý rok) do sportovního klubu, kam chodím. Nově tam otevřeli i kroužek pro ty nejlepší z klubu, ale můžou tam i ti kteří lezou méně výkonně, ale jsou hodně zapálení (do tohoto sportu). Abyste se tam (do kroužku pro nejlepší) dostali, musíte splnit zkoušku. Taky nevím, jestli to mám zkusit, protože nevím, jak dobře umím daný sport v poměru s ostatními dětmi v mém věku, protože jsem chodila na kurz, kde byli všichni mladší, a tak jsem byla nejlepší a na kurz kde byli všichni starší než já (cca o 3 roky), a tam jsem byla asi skoro nejhorší. Do tohoto sportu jsem sice zapálená, ale stejně si myslím, že se tam nedostanu. Uvažuji, jestli zkoušky vůbec zkoušet, protože by tam na mě všichni koukali, jak na nějakého tydýta co si o sobě myslí bůhvíco. A i kdybych se tam dostala, tak všichni ti dobří by se na mě dívali skrz prsty, protože se tam cpu a neumím dělat daný sport tak jako oni. Takže moje otázka zní, jestli mám zkusit se tam dostat. Prosím, pokud to půjde, tak mi odpověz co nejrychleji, protože ty zkoušky jsou už za pár dní. Předem děkuji za odpověď Káťa.

Odpověď

Ahoj Káťo, prosila jsi mě, abych se ti pokusil odpovědět co nejdříve, tak snad budeš spokojená. Z tvého dopisu cítím velkou nejistotu a strach ze zesměšnění. Ale zároveň vnímám, že daný sport tě baví. A to si myslím, že je ze všeho nejdůležitější. Zamysli se, co všechno se chceš ve sportu naučit a co všechno chceš dokázat. Pokud ho chceš dělat pouze pro radost a dělá ti dobře, že jsi nejlepší mezi mladšími sportovci, klidně tam zůstaň. Jestli se chceš ale zlepšovat a učit nové věci, je zapotřebí zatnou zuby a jít na zkoušku. Poměříš si tak sílu s ostatními a zjistíš, jak na tom jsi. A jestli se na tebe budou koukat skrz prsty, to hoď za hlavu. Ze všeho nejdůležitější je, aby tě sport bavil a dělal tě šťastnou. Mourrison

Sdílej

17. srpna 2021

Nesnesu mlaskání rodičů

Ahoj Mourrisone, mám takový hodně zvláštní problém. Kdykoli večeřím s rodiči, nedokážu snést mlaskání, nebo jakékoli jiné zvuky. Vadí mi to i třeba u kamarádů, ale u rodičů je to natolik, že mě bolí hlava, a jsem neuvěřitelně vzteklá. To pak samozřejmě zničí atmosféru. Vždycky se snažím dýchat a nevnímat to, ale prostě to nedokážu. Když jsem byla mladší, snažila jsem se na to mámu nějak citlivě upozornit, ale ona mi jen vynadala, že je moc pozoruju. Tohle zní opravdu blbě, ale já to prostě nesnesu. Moc se omlouvám za divný dopis, děkuju moc za odpověď.

Jak poznám, že se líbím holce ze školy?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se na něco zeptat. Myslím, že se ve škole líbím jedné holce. Ona chodí do 8. třídy, tedy je ode mě mladší o rok. Když se na ni kouknu, tak občas se koukne na mě. Vyprávěl jsem si s ní jenom jednou, když mi podávala knihu. Děkuji Alex

Kamarádku týrá máma

Ahoj Mourrisone, ani nevím, jak se to stalo, ale začala jsem si psát s takovou holkou ze školy, kterou teda znám už dost dlouho, ale nikdy jsme se nebavily. No, a ona mi překvapivě fakt hodně přes zprávy věří, i když o mně absolutně nic neví, přijde mi to trochu zvláštní. Svěřila se mi, i když to asi nebylo moc tajemství, že jsou její rodiče rozvedeni. No, a včera mi napsala, že ji její mamka chce poslat na nějakou jednodenní výpravu na vodě či co, a že ona tam nechce, protože ty lidi tam zná a prý jsou fakt zlí a že ji jednou hodili v oblečení do ledový vody a tak, a ona se mezi nimi necítí dobře, protože ji neberou do kolektivu, a navíc je to na její narozeniny, které ona nechce takhle trávit. Tak jsem jí řekla, ať to mamce nějak rozumně vysvětlí, že to určitě pochopí, ale ona mi odepsala, že to zkoušela, ale že jí ta mamka vyhrožovala, že ji zmlátí, a že se s ní nemá hádat. Prý, že o ní jednou její mamka rozbila vařečku, no a prostě ji mlátí. Ta holka se cítí fakt blbě a řeže se, ale nedělá to pro pozornost nebo cokoli takového, ale aby mohla do nemocnice, aby její mamka si uvědomila, jak jí ubližuje. Já nevím, co mám dělat. Vím, že je blbé lidi takto podezírat, a já jí to věřím, ale co když si vymýšlí? Nebo přehání? Hlavně, já neznám ji, ani její mamku, nic o ní nevím, a chci jí pomoct, ale nevím jak. Řekla bych jí, ať jde ke školní psycholožce, ale ta „vyšetřuje" jen když rodiče podepíšou nějaký papír, což je naprosto stupidní. Taky jsem jí napsala, že by mohla zavolat na linku bezpečí, ale ona nechce, aby na její mamku zavolali policii, protože to by pak musela bydlet s tátou, který jí ale nedokáže zaplatit školné, a teď ji cituji „asi mi víc záleží na mé budoucnosti než na zdraví". No prostě fakt netuším, a omlouvám se za ultra dlouhý dopis, prosím pomoz! Děkuju moc.

Archív