Chtěl bych přestoupit na jinou školu

Ahoj Mourrisone, před nedávnem jsem nastoupil do 2. ročníku na střední škole, kde jsem šel spíše kvůli rodičům, protože jak můj otec, tak děda na této škole studovali (mimochodem učí zde i moje mamka). Já sice chápu, že jsou na mě „pyšní", ale tahle škola asi prošla razantní proměnou na přelomu tisíciletí a je to spíše hospoda, kde jenom každý řve, kouří, kde to jen jde, dealuje ve třídě drogy a přitom mi moje mamka pořád říká, jak ONI jsou skvělá a úspěšná škola. Realita je taková, že tahle škola je vyhlášená tím, že ji navštěvují jen grázlové a feťáci (promiň za vulgarity). Myšlenka je taková, že bych chtěl podat přihlášku na jinou střední školu (už ji mám vybranou) místo přestupu, protože teď jsou silné ročníky a třídy jsou plné a raději půjdu na jistotu na přijímačky, než abych čekal, až se uvolní místo. Jen nevím, jestli tu přihlášku můžu zanést už teď nebo ji podat a odejít ze současné střední školy těsně před koncem přijímání přihlášek (u první možnosti nevím, jestli to zákon umožňuje). Jinak papíry vyplňovat umím a jsem plnoletý. P.S. Mám v pokoji vystavené vystřihovánky z ábíčka, Albert

Odpověď

Ahoj Alberte, podle věku (píšeš, že už jsi plnoletý) nespadáš tedy mezi pisatele poradny, přesto udělám výjimku a odepíšu ti. Myslím si, že se najdou i jiné holky a kluci, kteří by chtěli změnit školu a nastoupit buď znovu do prvního ročníku, anebo přestoupit do ročníku vyššího. Je zajímavé, že maminka učí na škole, kterou navštěvuješ a nevšimla si její úrovně. A i kdyby si nevšimla, nevěří ti, že škola je plná alkoholu, drog a nevybíravého chování. Ani mně by se na podobné škole nelíbilo.

Pokud chceš přejít na jinou školu a nechceš si sám vydělávat na živobytí, musí s přestupem souhlasit tvoji rodiče. Přeci jenom tě budou další čtyři roky živit. Pokud s tím budou souhlasit, měl bys počkat na oficiální termín podávání přihlášek. Teď by to nemělo žádný smysl. Jak jsi správně napsal, teď by to mělo smysl jen v tom případě, že bys třeba chtěl a mohl přestoupit v pololetí buď do jejich prvního, nebo druhého ročníku. V tom případě bys ale musel zvládnout přestupové zkoušky. Být tebou, tak bych se téhle myšlenky nevzdával a zkusil bych na školu napsat. Nikdy nevíš, kdo má v plánu ze školy odejít nebo se třeba odstěhovat. Držím ti palce. Mourrison

Mám změnit školu?

Strašně mě nebaví škola

Sdílej

27. září 2022

Rodiče mě nutí lhát, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě zeptat na takovou tajnou věc. Máma a táta říkaj, že nemáme žádný peníze a že děda je bohatej. Vždycky, když něco chci, tak mi říkaj, ať zavolám dědovi, ale že nesmím říct, že to říkali oni. Děda jim někdy peníze dá a někdy nedá a já nevím proč. Mám dědu rád a nechci mu lhát, ale když tu věc fakt chci, tak mu lžu. Pak mě to to trápí. Co mám dělat?

Chci pracovat v zahradnictví, ale nechci zklamat rodiče

Ahoj Mourrisone, máma a táta mají vysokou školu a strašně by si přáli, abych ji taky vystudovala. Jenže mně se nechce učit, navíc mám hrozně ráda kytičky a chtěla bych pracovat někde v zahradnictví. Vždycky když jdu ze školy, tak se zastavím v jednom u našeho baráku a je mi tam dobře. Co mám dělat, když nechci naše zklamat? Gábina

Mohu si vydělávat prodejem svých výrobků?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se na něco zeptat. Chtěla bych si vydělat na dárky na vánoce, a tak jsem začala dělat takové malé andělíčky z korálků. Myslíš, že bych je mohla prodávat? Ptám se proto, že tady píšeš, že brigády jsou u nás povolený od 15, a mě je teprve 14. Díky, Fanynka

Na chvíli jsme se rozešli a já to nezvládla

Ahoj Mourrisone, Mám takového kamaráda, budeme mu říkat Lukáš. Lukáš je hrozně vřelý člověk, a můj nejlepší kamarád. Abych zkrátila příběh, asi před rokem a půl jsme se nějak víc začali bavit, a asi před 10 měsíci mi řekl, že mě miluje (předpokládala jsem, že platonicky) a od té doby to často říkal. Já jsem nechtěla nějak spěchat a nejdřív jsem si to chtěla promyslet. Ale on mě tak často objímal, byl ke mně tak milý, že bylo nemožný se nezamilovat. Tak jsem mu to řekla taky. Chvíli to bylo fakt super. Ale potom jsem si začala všímat, že je ovlivněn spolužáky, a dělá si srandu z jiných a děla absolutně neakceptovatelný „vtipy". Vždycky jsem mu to řekla, on se omluvil a pak zase. Jednou to ale opravdu přehnal a tak jsem mu napsala. A tentokrát mi fakt neslušně napsal, ať se do toho nepletu a že jsem... Hodně mě to zamrzelo a hodně jsem brečela, a litovala jsem, že jsem se kdy zamilovala do takového idiota. Ale nebavit se s ním mi fakt nedělalo dobře, nemohla jsem spát ani jíst, smát se, a obecně jsem byla úplně bez energie. Chyběl mi. A dneska už jsem byla úplně na pokraji sil, a řekla jsem si, kašlu na to, a o přestávce jsem za ním šla a řekla jsem mu, že mi chybí. On mě objal, řekl mi, že mě miluje a wow všechno bylo vyřešeno. Ale mně to přijde šíleně nedořešený, a mám pocit, že jsem to úplně pokazila. Mám pocit, že mě doopravdy nemiluje, že to jen tak říkal, protože celou dobu co jsme se nebavili, to vypadalo jako by mu to bylo úplně jedno. Mrzí mě ta situace, a myslím si, že jsem to vyřešila špatně, ale zároveň to bez něho vůbec nedávám. Omlouvám se za dlouhý vzkaz. Maruška, 14 let

Archív