Chtěl bych přestoupit na jinou školu

Ahoj Mourrisone, před nedávnem jsem nastoupil do 2. ročníku na střední škole, kde jsem šel spíše kvůli rodičům, protože jak můj otec, tak děda na této škole studovali (mimochodem učí zde i moje mamka). Já sice chápu, že jsou na mě „pyšní", ale tahle škola asi prošla razantní proměnou na přelomu tisíciletí a je to spíše hospoda, kde jenom každý řve, kouří, kde to jen jde, dealuje ve třídě drogy a přitom mi moje mamka pořád říká, jak ONI jsou skvělá a úspěšná škola. Realita je taková, že tahle škola je vyhlášená tím, že ji navštěvují jen grázlové a feťáci (promiň za vulgarity). Myšlenka je taková, že bych chtěl podat přihlášku na jinou střední školu (už ji mám vybranou) místo přestupu, protože teď jsou silné ročníky a třídy jsou plné a raději půjdu na jistotu na přijímačky, než abych čekal, až se uvolní místo. Jen nevím, jestli tu přihlášku můžu zanést už teď nebo ji podat a odejít ze současné střední školy těsně před koncem přijímání přihlášek (u první možnosti nevím, jestli to zákon umožňuje). Jinak papíry vyplňovat umím a jsem plnoletý. P.S. Mám v pokoji vystavené vystřihovánky z ábíčka, Albert

Odpověď

Ahoj Alberte, podle věku (píšeš, že už jsi plnoletý) nespadáš tedy mezi pisatele poradny, přesto udělám výjimku a odepíšu ti. Myslím si, že se najdou i jiné holky a kluci, kteří by chtěli změnit školu a nastoupit buď znovu do prvního ročníku, anebo přestoupit do ročníku vyššího. Je zajímavé, že maminka učí na škole, kterou navštěvuješ a nevšimla si její úrovně. A i kdyby si nevšimla, nevěří ti, že škola je plná alkoholu, drog a nevybíravého chování. Ani mně by se na podobné škole nelíbilo.

Pokud chceš přejít na jinou školu a nechceš si sám vydělávat na živobytí, musí s přestupem souhlasit tvoji rodiče. Přeci jenom tě budou další čtyři roky živit. Pokud s tím budou souhlasit, měl bys počkat na oficiální termín podávání přihlášek. Teď by to nemělo žádný smysl. Jak jsi správně napsal, teď by to mělo smysl jen v tom případě, že bys třeba chtěl a mohl přestoupit v pololetí buď do jejich prvního, nebo druhého ročníku. V tom případě bys ale musel zvládnout přestupové zkoušky. Být tebou, tak bych se téhle myšlenky nevzdával a zkusil bych na školu napsat. Nikdy nevíš, kdo má v plánu ze školy odejít nebo se třeba odstěhovat. Držím ti palce. Mourrison

Mám změnit školu?

Strašně mě nebaví škola

Sdílej

27. září 2022

Táta mě mlátí, ve škole se mi posmívají. Řežu se a chci z domova!

Ahoj Mourrisone, prosím pomoc mi, nevím, co mám dělat a nemám nikoho, komu bych se svěřila. Jsem holka, 12 let a kluci si ze mě furt dělají srandu asi tak rok nebo dva, někdy mají jen hloupé poznámky ale minulý rok po mě i házeli různé papírky s no... ne moc milým textem nebo se sešli a posmívali se mi za moje kresby (a to i kluci, který jsem nikdy neviděla). Snažila jsem se to říct tátovi (matku nemám), ale ten mi jen řekl, že dokud mě nemlátí, tak že je to v pořádku, a že to jen přeháním. Letos to začala „řešit" učitelka ale v podstatě i řekla, je to má vina, a že si za to můžu sama. Jeden den jsem to už nedala a zhroutila jsem se na záchodech, o čem se pak učitelka dozvěděla, a tak trochu zmírnila a byla víc milá, ale i když mě donutila jít příští den do školy s tím, že dostanou 2 z chování atd, tak se jen museli neupřímně „omluvit" před třídou, ale to to jen zhoršilo. Doma to není o moc lepší, žijeme v 1 domě, ale máme to tu rozdělený na 3 byty, v jednom bydlí strýc a na vrchním patře spím já, ve 3. otec společně s takovou zlou ženskou, s kterou má styk a která tu bydlí 2 roky zadarmo. U táty funguje vše v pořádku, ale nám (já + strýc) tu nejde teplá voda, topení, zásuvky, strop je taky celkem v háji a praskají nám tu zdi, já musím spát na posteli, která je rozbitá a bolí mě z toho záda. Táta se vždy opije nebo zhulí a pak mě nadává, vyhazuje tu jeho ženskou z domu, nebo mě začne mlátit, jednou se to zvrtlo, ji vyhodil a do mě začal kopat, tak mě řekla, ať přes můj mobil zavolám policii a říkala mi, co jim říct. Obrátila to proti mně, aby mě dostala z domu, zamkl se u nich (jen on) na 3 dny a já jsem musela lízt oknem pro svačinu do školy nebo jen jídlo pro nás či pro její make-up. Nezvládám to, tohle se děje pořád. Ve škole se mi začaly smát i holky, a kdyby to skončilo jen u slov. Jsem beznadějná, nejradši bych utekla z domu a ztratila se, abych nemusela za spolužákama. Hroutím se a někdy, když musím jít do školy, tak si vymýšlím, že je mi špatně, abych tam nemusela, chodím v hodině tak často na záchod, protože to ve třídě nezvládám (a taky se tam řežu), až že se mě začala učitelka ptát, jestli nemám problémy s močákem, jak jsem zmínila, řežu si ruce a všem, kdo se ptá, tak říkám, že mě poškrábala kočka, doma si toho nikdo nevšiml. Přemýšlím, jak snadné by to bylo, kdybych tu už nebyla, nemusela bych nic řešit a možná by si i uvědomili, že mě mají rádi, no jsem asi jen naivní, haha. Prostě jen chci pryč. Řežu se, už jen proto, že nemám nic dělat a taky mě to trochu baví – lidi se někdy aspoň trochu zajímají. Prosím o jakoukoliv radu či pomoc. Děkuji

Mám sen 100 000 odběratelů na YouTube, ale rodiče mají jiné nároky

Ahoj Mourrisone. Měl jsem sen, že na YouTube dosáhnu 100 000 odběratelů a že v budoucnu budu pilot dopravního letadla, ale rodiče oba studovali VŠ, táta ČVUT a máma práva, a proto mají, co se týče školy, mají velké nároky. Když jsem přinesl 3 ze školy, tak hned mi říkali kecy, že budu pracovat u pásu v továrně a nebudu mít peníze. Vím, že to myslí dobře, ale já jsem teď demotivovanej se učit a dělat YouTube a prakticky cokoliv. Teď jsem v depresích, že nikdy ničeho nedosáhnou. Prosím, pomoc mi. Vojta, 13

Jak se mám seznámit s holkami? Mám šanci, ale nejde mi to

Ahoj Mourrisone, odpověď na tuto otázku znatelně spěchá, a tak na ni odpověz nejpozději do této neděle večer prosím. Chci se seznámit s dvěma holkami, co chodí o třídu níž. Chodíme do stejného novinového kroužku a máme šanci se poznat. Ale já jsem odjakživa velký stydlín, a tak než jsem je dokázal oslovit, uběhl měsíc a půl. Ale dnes jsem to dokázal konečně. Nicméně to nedopadlo dle mých představ. Měl jsem nějaký plán, o čem se s nimi budu bavit, ale skončil jsem jen u toho, že jsme si navzájem řekli, o čem budeme psát a tam to skončilo. Chtěl jsem jim říct, jak se jmenuju a taky jsem si chtěl předat kontakt nějaký, ale vzhledem k okolnostem to nevyšlo. Ty holky byly samy překvapené, že je oslovuji, ale myslím si, že na to čekaly. Nicméně asi už ten prvotní dojem nebyl moc dobrý, protože jsem vždy např. čekal před školou, abych je mohl doprovodit domů, a na poslední chvíli jsem to nezvládl a odešel. A takovýchto situací bylo třeba 5. A nevím, jestli vůbec mají zájem se kamarádit. Pozitivní bylo, že se zasmály jedné věci, co jsem říkal paní učitelce, která řídí noviny. Nicméně pak jsem nevyužil příležitosti pokračovat v rozhovoru (učitelka něco vysvětlovala, ale neposlouchali všichni a mohl jsem pokračovat) a ony pak rychle odešly. A já počítal s tím, že si předáme kontakty a ony se pak se mnou budou samy od sebe chtít kamarádit. Ale tím, že jsme si skoro nic neřekli, tak nevím, jak pokračovat. Jak dál pokračovat v navazování vztahů, tak, aby to nevypadalo hloupě. Takže kdyby tě cokoliv napadlo, tak mi to prosím napiš. Sorry za tak dlouhou zprávu, ale potřeboval jsem se vyjádřit, abys plně pochopil tuto situaci. Já chodím do druháku a ony do prváku. Díky moc Lukáš

Archív