Byla jsem poslušná, ale teď už nechci

Ahoj Mourrisone, jako malá jsem vždycky byla hrozně poslušná, chodila s rodiči na všechny jejich akce, chovala jsem se jako oni, hodně jsem se jim svěřovala atd., ale teď už to dělat nechci. Mám ve škole kamarády, kterým věřím tisíckrát víc, a taky je mi příjemnější mluvit s nimi, protože kdykoli se snažím se mámě s něčím svěřit, aby nebyla smutná, že na ni kašlu, tak to promění v lekci. To moji kamarádi nedělají. Nebo jdu třeba na oslavu narozenin nějaké mé kamarádky a máma zas žárlí, že trávím moc času s kamarády a málo s rodiči. Ale to co mě štve nejvíc, je, jak mi pořád připomínají, jak jsem byla jako malá lepší, a neustále na to naráží. Třeba dřív jsem poslouchala audioknihy a teď radši písničky, a vždycky když poslouchám písničky, tak táta řekne něco jako: "Dřív to byl Hurvínek a teď tohle" a podobný věci, a já mám pocit, že jsem je zklamala. Že už nejsem ta poslušná malá holčička, která dělá vše, co oni chtějí. Mám i vlastní život a názory, a oni si na to nedokážou zvyknout. Omlouvám se za dlouhou zprávu, děkuju moc za odpověď.

Odpověď

Milá anonymko,

děkuji ti moc za upřímný a otevřený dopis, ve kterém jsi krásně a trefně popsala to, co teď prožívá mnoho holek a kluků ve tvém věku. Pomalu přestáváte být dětmi, dospíváte, a hlavně začínáte vidět život vlastníma očima (a ne očima rodičů) – zkrátka začínáte si na všechno kolem vás utvářet svůj vlastní názor.

Ten je samozřejmě více podobný všem vašim vrstevníkům, proto se vám spolu lépe probírají vaše starosti, problémy, ale i radosti. A na to si někteří rodiče nechtějí zvyknout, pravděpodobně ani tvoje. Nechtějí si připustit, že z jejich malé, roztomilé holčičky vyrůstá slečna. Což samozřejmě neznamená, že bys neměla rodiče pořád stejně ráda., jen ve tvém životě bude dostávat prostor stále více a více lidí.

Co dělat?

Být tebou, tak si s rodiči v klidu promluvím. Řekni jim, že je máš moc ráda a vážíš si všeho, co pro tebe dělají a že s tebou chtějí trávit čas. Ty chceš samozřejmě taky, ale že tady jsou i tví kamarádi, se kterými jsi ráda.

Zkuste se třeba domluvit na určitých dnech, kdy budete pohromadě, a jiné dny si nech pro sebe a své záliby. V žádném případě si nevyčítej, že bys někoho zklamávala nebo byla nevděčná – jen se zkrátka měníš a osamostatňuješ a rodiče to budou muset přijmout. Mourrison

Jak přimět rodiče, aby mi více věřili?

U nás doma není nikdy klid

Sdílej

19. dubna 2023

Volá mi neznámé číslo, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, už nevím, co mám dělat. Každý den, někdy i dvakrát denně mi volá nějaké neznámé číslo, a když to zvednu, tak je to chlap a já mu vůbec nerozumím, co říká. Co mám dělat? Bojím se to říct rodičům, aby mi nesebrali telefon. Děkuju, Anita

Jak mám říct holce, že ji miluju?

Ahoj, moc bych chtěl jedné holce ze třídy říct, že ji miluju, ale nevím, jak jí to říct. Snažím se s ní komunikovat, ale občas se mi zdá, že o mě trochu projevuje zájem. Stále nevím, jak se jí zalíbit a chtěl bych moc vědět, jak poznat, že o mě projevuje zájem. Naše třída se ale vztahům vysmívá, takže pokud někdo udělá nějaký náznak, že má někoho rád, tak má svojí karieru v čudu. Kuba, 11 let, 5. třída.

Spolužačka je na mě naštvaná a já nevím co s tím

Ahoj Mourrisone. Nastoupil jsem na gymnázium a sedl jsem si se spolužačkou ze základky a všechno šlo dobře. Byli jsme kamarádi. Ale pak najednou jsme si měli vybrat datum písemky z angličtiny, a já jsem hlasoval, že ji budeme psát zítra a ona že za týden. Dneska měla zrovna nějaký kroužek. A když jsem přišel druhý den do školy, moc se se mnou nebavila a byla asi naštvaná. Nebavíme se spolu už asi týden. Nevím, co dostala, z angličtiny píšeme hodně písemek.

Archív