Byla jsem poslušná, ale teď už nechci

Ahoj Mourrisone, jako malá jsem vždycky byla hrozně poslušná, chodila s rodiči na všechny jejich akce, chovala jsem se jako oni, hodně jsem se jim svěřovala atd., ale teď už to dělat nechci. Mám ve škole kamarády, kterým věřím tisíckrát víc, a taky je mi příjemnější mluvit s nimi, protože kdykoli se snažím se mámě s něčím svěřit, aby nebyla smutná, že na ni kašlu, tak to promění v lekci. To moji kamarádi nedělají. Nebo jdu třeba na oslavu narozenin nějaké mé kamarádky a máma zas žárlí, že trávím moc času s kamarády a málo s rodiči. Ale to co mě štve nejvíc, je, jak mi pořád připomínají, jak jsem byla jako malá lepší, a neustále na to naráží. Třeba dřív jsem poslouchala audioknihy a teď radši písničky, a vždycky když poslouchám písničky, tak táta řekne něco jako: "Dřív to byl Hurvínek a teď tohle" a podobný věci, a já mám pocit, že jsem je zklamala. Že už nejsem ta poslušná malá holčička, která dělá vše, co oni chtějí. Mám i vlastní život a názory, a oni si na to nedokážou zvyknout. Omlouvám se za dlouhou zprávu, děkuju moc za odpověď.

Odpověď

Milá anonymko,

děkuji ti moc za upřímný a otevřený dopis, ve kterém jsi krásně a trefně popsala to, co teď prožívá mnoho holek a kluků ve tvém věku. Pomalu přestáváte být dětmi, dospíváte, a hlavně začínáte vidět život vlastníma očima (a ne očima rodičů) – zkrátka začínáte si na všechno kolem vás utvářet svůj vlastní názor.

Ten je samozřejmě více podobný všem vašim vrstevníkům, proto se vám spolu lépe probírají vaše starosti, problémy, ale i radosti. A na to si někteří rodiče nechtějí zvyknout, pravděpodobně ani tvoje. Nechtějí si připustit, že z jejich malé, roztomilé holčičky vyrůstá slečna. Což samozřejmě neznamená, že bys neměla rodiče pořád stejně ráda., jen ve tvém životě bude dostávat prostor stále více a více lidí.

Co dělat?

Být tebou, tak si s rodiči v klidu promluvím. Řekni jim, že je máš moc ráda a vážíš si všeho, co pro tebe dělají a že s tebou chtějí trávit čas. Ty chceš samozřejmě taky, ale že tady jsou i tví kamarádi, se kterými jsi ráda.

Zkuste se třeba domluvit na určitých dnech, kdy budete pohromadě, a jiné dny si nech pro sebe a své záliby. V žádném případě si nevyčítej, že bys někoho zklamávala nebo byla nevděčná – jen se zkrátka měníš a osamostatňuješ a rodiče to budou muset přijmout. Mourrison

Jak přimět rodiče, aby mi více věřili?

U nás doma není nikdy klid

Sdílej

19. dubna 2023

Rodiče mě viděli s holkou a teď otravují 💀

Ahoj Mourrisone, řekli jsme si s jednou holkou, že spolu budeme chodit. Nechtěl jsem to našim říkat, ale oni mě viděli, jak se vedeme za ruce a teď pořád otravujou s nějakýma otázkama – kdo to je, co dělá, kde bydlí, jak jsme se seznámili a tak, a mě to děsně otravuje. Co mám dělat? Janek

Vrátil jsem se z tábora a zjistil, že jsem se zamiloval

Ahoj Mourrisone, právě jsem se vrátil z tábora a zjistil jsem, že jsem se hrozně zamiloval. Strašně se mi tam líbila jedna holka a teď se mi po ní stýská a chybí mi. Nejhorší je, že ona o tom neví a já nevím, jestli ji mám nějak vyhledat Prosím, poradíš mi? Filip

Jak říct rodičům, že chci mít o prázdninách volno?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se s tebou poradit, jak na rodiče. Vím, že to se mnou myslí dobře, ale naplánovali mně prázdniny tak, že nebudu mít chvilku volna jen pro sebe. Byl jsem na soustředění, teď pojedu na tábor, pak s nimi na dovolenou a pak ještě na jedno soustředění. Abych pravdu řekl, tak jsem z toho trochu unavenej, ale bojím se to rodičům říct, aby si nemysleli, že jsem nevděčný. Poradíš mi? Dík, Jindra

Archív