Odpověď

Ahoj Amálko,

děkuji ti moc za krásný, otevřený dopis. Jsem moc rád, že jsi překonala sama sebe a jako Amálka mi napsala. Je normální, že ti je nepříjemné mluvit o svých problémech a pocitech. Ale vidíš, že jsi to zvládla.

Píšeš, že se neumíš učit, protože jsi to na základní škole nepotřebovala. I to je normální a běžné, protože i „učit se“ se člověk musí naučit.

Jak se naučit, jak se učit?

Mně nejvíce vyhovovalo to, že jsem si učivo přečetl a pak si vypsal do sešitu to nejdůležitější (přitom jsem si i různými barvami ledacos podtrhával – následně se totiž zvýrazněné pasáže člověku lépe vybavují).

Potom jsem si to několikrát přečetl, sešit zavřel a zkusil si učivo nahlas zopakovat. A to tak dlouho, dokud jsem to neuměl. Anebo si látku navzájem vysvětlovat nebo vyprávět s kamarádkou.

Stres z učení a co s tím?

Jak správně píšeš, není v pořádku, že jsi z učení ve stresu a někdy i zvracíš. Tento problém by se mohl prohlubovat a bohužel i zvětšovat. Uvidíš, teď si o prázdninách odpočineš a v září zkus třeba moji metodu učení.

Pokud by tě ale učení mělo i nadále stresovat, neboj se, nestyď se a klidně si zkus s nějakým psychologem promluvit (oni jsou na podobné problémy zvyklí a připraveni pomoct). Když ti nebude vyhovovat, najdete jiného, a to by v tom byl čert, aby ti některý z nich nepomohl. Budu moc rád, když mi napíšeš, jak se ti daří. Mourrison

> Jak pomoct bratrovi s učením?

> Učení se doslova štítím