Jakou mám sexuální orientaci?

Ahoj Mourrisone, potřebuji pomoct. Ve třídě jsou asi polovina z holek lesby a polovina hetero. A já pořád nevím, co jsem. Dlouho se mi líbili kluci, potom holky a tak nějak obojí. Vlastně si začínám všímat, že se mi líbí jen konkrétní lidé (hlavně spolužáci a spolužačky ze školy). Moje kamarádka mi říká, že jsem úchyl (což není tak hrozný, jsme tam úchylové skoro všichni), a já si to začínám taky myslet (hodně často myslím úchylně). Ale nedovedu si představit, že bych někdy v životě měla mít s někým sex. Ani s klukem, ani s holkou. Moje otázka tedy je: 1. Jsem hetero, lesba nebo bi, když se mi líbí jen konkrétní lidé? 2. Může být asexuál zároveň úchyl? Děkuji moc

Odpověď

Milá anonymko,

to, že se ti líbí zatím konkrétní lidé (spolužačky a spolužáci ze třídy), je naprosto normální a v pořádku. Trávíš s nimi totiž převážnou část času (nejen ve škole, ale možná i mimo ní), a tudíž je znáš nejvíc – jací jsou, jak se chovají, co mají rádi a podobně. No, a pokud je to navíc v souladu s tebou, je jasné, že k nim máš blíž.

To, že si nedovedeš představit mít s někým sex, je také naprosto v pořádku. Nepíšeš sice, kolik ti je let, ale věř tomu, že každý z nás se duševně i fyzicky vyvíjíme v jiném věku a s tím souvisí i sexuální představy a touhy.

Jak poznat, jestli je někdo heterosexuál nebo bisexuál?

Nevím, co myslíš tím „myslet úchylně“. Pamatuj, že představy jsou něco, o čem víme jen my sami, a když jejich realizacemi nikomu neubližujeme, tak mohou být jenom v naší hlavě a jsou jen naše.

To, jestli jsi heterosexuální nebo bisexuální, ti říct nemohu. To můžeš na sobě poznat jen ty sama. A to nejčastěji tím, jaké máš sexuální představy a sny a hlavně s kým. Být tebou, zatím bych se tím netrápil a neřešil, čas všechno ukáže. Mourrison

Neva, že jsem gay, ale jak to říct rodičům? Vše mi zakazují!

Kamarádka není na holky, ale líbí se mi. Mám jí to říct?

Sdílej

22. ledna 2024

Nesnesu mlaskání rodičů

Ahoj Mourrisone, mám takový hodně zvláštní problém. Kdykoli večeřím s rodiči, nedokážu snést mlaskání, nebo jakékoli jiné zvuky. Vadí mi to i třeba u kamarádů, ale u rodičů je to natolik, že mě bolí hlava, a jsem neuvěřitelně vzteklá. To pak samozřejmě zničí atmosféru. Vždycky se snažím dýchat a nevnímat to, ale prostě to nedokážu. Když jsem byla mladší, snažila jsem se na to mámu nějak citlivě upozornit, ale ona mi jen vynadala, že je moc pozoruju. Tohle zní opravdu blbě, ale já to prostě nesnesu. Moc se omlouvám za divný dopis, děkuju moc za odpověď.

Jak poznám, že se líbím holce ze školy?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se na něco zeptat. Myslím, že se ve škole líbím jedné holce. Ona chodí do 8. třídy, tedy je ode mě mladší o rok. Když se na ni kouknu, tak občas se koukne na mě. Vyprávěl jsem si s ní jenom jednou, když mi podávala knihu. Děkuji Alex

Kamarádku týrá máma

Ahoj Mourrisone, ani nevím, jak se to stalo, ale začala jsem si psát s takovou holkou ze školy, kterou teda znám už dost dlouho, ale nikdy jsme se nebavily. No, a ona mi překvapivě fakt hodně přes zprávy věří, i když o mně absolutně nic neví, přijde mi to trochu zvláštní. Svěřila se mi, i když to asi nebylo moc tajemství, že jsou její rodiče rozvedeni. No, a včera mi napsala, že ji její mamka chce poslat na nějakou jednodenní výpravu na vodě či co, a že ona tam nechce, protože ty lidi tam zná a prý jsou fakt zlí a že ji jednou hodili v oblečení do ledový vody a tak, a ona se mezi nimi necítí dobře, protože ji neberou do kolektivu, a navíc je to na její narozeniny, které ona nechce takhle trávit. Tak jsem jí řekla, ať to mamce nějak rozumně vysvětlí, že to určitě pochopí, ale ona mi odepsala, že to zkoušela, ale že jí ta mamka vyhrožovala, že ji zmlátí, a že se s ní nemá hádat. Prý, že o ní jednou její mamka rozbila vařečku, no a prostě ji mlátí. Ta holka se cítí fakt blbě a řeže se, ale nedělá to pro pozornost nebo cokoli takového, ale aby mohla do nemocnice, aby její mamka si uvědomila, jak jí ubližuje. Já nevím, co mám dělat. Vím, že je blbé lidi takto podezírat, a já jí to věřím, ale co když si vymýšlí? Nebo přehání? Hlavně, já neznám ji, ani její mamku, nic o ní nevím, a chci jí pomoct, ale nevím jak. Řekla bych jí, ať jde ke školní psycholožce, ale ta „vyšetřuje" jen když rodiče podepíšou nějaký papír, což je naprosto stupidní. Taky jsem jí napsala, že by mohla zavolat na linku bezpečí, ale ona nechce, aby na její mamku zavolali policii, protože to by pak musela bydlet s tátou, který jí ale nedokáže zaplatit školné, a teď ji cituji „asi mi víc záleží na mé budoucnosti než na zdraví". No prostě fakt netuším, a omlouvám se za ultra dlouhý dopis, prosím pomoz! Děkuju moc.

Archív