Je normální, že se nechci líčit? Mám se ráda taková, jaká jsem!

Je normální, že se nechci líčit?

Ahoj Morrisone, tohle bude taková holčičí otázka tak snad budeš vědět. Některé holky kolem mě se už líčí, já ale nechci a ještě dlouho, anebo vůbec nebudu. Mám se ráda taková, jaká jsem a nenechám se ovlivňovat podle toho, jak to mají ostatní. Nikdo není dokonalý, ale nevidím důvod, proč to skrývat. Pořád jsem si nezvykla na opalovací krém na obličeji, je mi to opravdu nepříjemné. Jediný důvod, proč se v létě mažu, je, aby mě nespálilo slunce. Nedovedu si představit na sebe každý den patlat make-up (bez urážky pro ostatní holky, je to můj názor). Moje otázka zní, jestli jsem v tomhle výjimečná, nebo to je běžné. (Jak už jsem psala, tak ať je to jakkoli, stejně se líčit nechci). Díky.

Odpověď

Milá anonymko,

děkuji ti za moc krásný dopis, ze kterého cítím tvoje zdravé sebevědomí. Takové, které by ti mohl závidět i nejeden dospělý. Málokdo z nás se umíme přijmout, vážit si toho jací jsme a třeba být i na sebe zdravě pyšný.

Je úžasné, že se máš ráda taková, jaká jsi a nenecháš se ovlivňovat okolím. To dokáže opravdu málokdo z nás. I já jsem občas podlehl a oblékal se jako ostatní, zkusil jsem podobný účes, říkal věty jako ostatní a podobně.

Není nad to se najít a stát si pevně za svými zásadami. Je pravda, že jen moudrý člověk je během života dokáže měnit. Protože zkušenostmi a věkem získáváme větší nadhled. Takže – v tom, že se nechceš líčit a používat make-up, jsi výjimečná, ale v tom dobrém slova smyslu – že jsi moudrá a máš se ráda taková, jaká jsi. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď. Mourrison odpovídá postupně na všechny dotazy. Na každého se dostane!

Co mám dělat, když se nemám ráda a chci se chovat jako někdo jiný?

Je mi 12 let a pořád se neholím, je to normální?

Sdílej

16. března 2024

Střední odbornou školu nebo gymnázium? Jak si mám vybrat?

Ahoj Mourrisone, chtěla bych tě požádat o radu. S rodiči jsme se bavili o výběru SŠ. Já už vím, jakým směrem se chci vydat, a tak jsem přišla s konkrétní střední odbornou školou. Rodiče mi řekli, že mi nebudou zakazovat žádnou cestu, ale že by byli radši, kdybych šla na gymnázium. A já teď nevím. Opravdu strašně moc bych na tu školu chtěla, protože mě vybraný obor neskutečné zajímá, a tak by se mi učilo lehčeji a chodila bych tam radši. Na druhou stranu ale z gymnázia mám větší šanci se dostat na VŠ, na kterou chci, a k profesi, kterou chci vykonávat je VŠ nutností. Tak se teď z mého 100% rozhodnutí stála jedna pro mě hodně nejasná otázka: S0Š nebo gympl? Děkuji dopředu za tvůj čas, a velmi děkuji za jakékoli rady.

Líbím se dvěma holkám a ony mně taky, pro kterou se mám rozhodnout?

Ahoj M, mám problém, s kterým potřebuji poradit. Líbím se dvěma holkám a obě se mi taky líbí. Jedna holka se mi líbí už od druhého stupně, šli jsme i na stejné gymnázium. Dlouho už se známe a mám ji rád pro to, jaká je. Nejsem si ale zcela jistý, jestli fakt má zájem o mě, ale někdy trochu projevuje zájem, jsem si jistý asi na 70%. Jsme oba introverti a asi se nedokážeme oba svěřit tomu druhému. Ta druhá holka je z moji nové třídy a je ze třídy asi nejhezčí. Docela nedávno začala dost o mě projevovat zájem a nešlo si toho nevšimnout. Dokonce od kamarádky vím, že má o mě na 100% zájem. Moc ji neznám, ale na pohled se mi líbí. Taky se mi líbí ta myšlenka, že má někdo o mě zájem a že to je jistý. Problém je v tom, že ta druhá asi udělá první krok a já se nedokážu rozhodnout. Jako velký introvert se pořád nedokážu svěřit té první. Kdybych měl vztah s tou druhou, tak bych pořád myslel na tu první. To je asi jediná věc, která by mě bránila. Zkoušel jsem přestat myslet na ní, ale nejde to. Asi se v blízké budoucnosti té první holce nesvěřím a nevím, jak bych to řekl té druhé. Zkusil jsem popsat situaci jednoduše, je to mnohem složitější, doufám, že mě pochopíš. Díky, pan M

Moje kamarádka mě vydírá tím, že je vážně nemocná, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, před dvěma lety k nám do třídy nastoupila holka, která je dost vážně nemocná. Byla fajn, a tak jsem se s ní začala kamarádit. Jenže ona mě teď pořád říká, s kým se smím a nesmím kamarádit, určuje, kam půjdeme a když není po jejím, tak je na mě hnusná. Co mám dělat? Nechci jí ublížit, ale taky jí nechci sloužit. Děkuju moc za radu. Lenka (14 let)

Neumím říct, co se mi nelíbí a co mě trápí...

Ahoj Mourris, já mám takový problém, že se neumím nikomu svěřit s tím, co se mi nelíbí nebo co mě trápí. Zvláště mým kamarádkám. Těm furt říkám, že jsem v pohodě, že se mi daří skvěle, že je doma všechno fajn, i když to tak třeba není. Nechci, aby si o mně kámošky myslely, že jsem potížák nebo nespokojená. Myslíš si, že to je tak dobře? Díky, Anita

Mourrisonova poradna