Mám starost o mojí kámošku

Zdravím, nepíšu sice můj problém, ale mám tak trochu starost o mojí kámošku (na začátek upozorňuji, že na SŠ jdeme až příští rok). Kamarádce moc učení nejde, ne v tom smyslu, že by na to kašlala, ale moc jí to zkrátka nejde, já se třeba na učivo ani nekouknu a dostanu plný počet bodů, zatímco ona se učí třeba 3 hodiny a stejně dostane za tři. Holka je to trpělivá, ale v tomhle ji osud moc nepřeje. Asi to už tak mají v rodině, všichni z její rodiny jsou vyučení (např. zedník, švadlena atd.). Její rodiče jí právě proto doporučují učební obor. Kámoška má ale za to opravdu velký talent na sport. Je v něm opravdu dobrá a baví ji, někdy mu dává i přednost před školou. (I v tomhle se lišíme, protože mě škola baví a upřednostňuji ji.) Proto si vybrala obor sportovní masér, protože chtěla dělat něco se sportem. Já ji v tom podporuji, i když si nemyslím, že jsou učební obory tak dobré (Moji rodiče jsou vysokoškoláci a budu se hlásit na gymnázium, myslíš, že záleží i na tom co studovali její rodiče?). No a já mám právě obavy z toho, že mi přijde, že sportovní masér má blíže k lékařství než ke sportu a taky se při tomto oboru přeci jenom sportu moc věnovat nebude. Taky řekla, že jí baví tvořit a pracovat se dřevem, tak bych jí doporučila třeba tesařinu, designérku v reklamě, anebo třeba s tím sportem jezdec a chovatel koní. Navíc lékařství nebo biologie člověka atd. ji vůbec nebaví. Nevím, co všechno za obory tam ještě je, ale bojím se, aby třeba hned ze začátku nezjistila, že ji to nebaví a nelitovala toho. Nechci jí do toho kecat, ale bojím se, aby nebyla v životě smutná a nedělala práci, co ji nebaví.  :-(  Promiň za dlouhý dopis, anonymka.

Odpověď

Milá anonymko,

z tvého dopisu je zřejmé, jak moc ti na tvé kamarádce záleží. Docela by mě zajímalo, jestli i ona si dělá se svým budoucím studiem a povoláním takovou hlavu jako ty. Někdy se nám občas stává, že přebíráme odpovědnost za druhé (a oni to přitom vnímají a cítí jinak).

Máš pravdu, že ve většině případů si rodiče - vysokoškoláci přejí, aby i jejich děti studovaly (nejlépe vysokou školu). Naproti tomu rodiče, kteří se našli v řemeslu, by byli rádi, kdyby v něm pokračovaly i jejich děti.

Ze všeho nejdůležitější je, co chce, a nechce tvoje kamarádka. A jediné, co můžeš pro ni udělat, je, že ji budeš v jejím rozhodnutí podporovat, popřípadě jí můžeš i pomoct. Píšeš, že tobě jde, na rozdíl od ní, učení zlehka. Tak jí můžeš nabídnout pomoc a připravit ji na vysněnou školu. Bude to od tebe moc hezké. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Připadám si jako backup friend a nevím, komu můžu důvěřovat

Připadám si jako backup friend a nevím, komu můžu důvěřovat

Nutí mě na biologickou olympiády, takže jsem ve stresu!

Nutí mě na biologickou olympiády, takže jsem ve stresu!

Sdílej
 
 

Líbí se mi kluk, kterému je dvanáct, mě je osm, myslíš, že se mu také líbím?

Líbí se mi kluk, kterému je dvanáct, mě je osm, myslíš, že se mu také líbím? Děkuju za odpověď. Baru

Mám trapný problém: Venku mám pořád pocit, že se mi chce na WC

Dobrý den, dlouho jsem se rozmýšlela, jestli to napsat nebo ne, protože se s tímto cítím hrozně trapně, ale nakonec jsem si řekla, že to asi bude nejlepší. Mám takový problém, že každou přestávku chodím na WC, protože to mám nějak v hlavě nastavené, že potřebuji. Hodně mě to štve a omezuje, např. když někam jedeme a jsme tam déle, tak mám nutkání jít na WC, i když ve skutečnosti třeba nepotřebuji. V jednu chvíli to bylo až takové, že jsem hodně potřebovala, doběhla jsem na záchod a zjistila, že se vyprázdnit ani nemůžu. Neřekla jsem to vůbec nikomu, takže jim to nejspíš přijde hodně divné. Je to spojené s psychikou tím způsobem, že doma chodím normálně jednou za cca 3 hodiny, ale když jsem někde, kde vím, že si jen tak někde nezajdu, tak mám pocit, že potřebuji mnohem víc. Prosím, co mám dělat? Chci se toho pocitu už konečně zbavit! A nejlépe sama se sebou, nechce se mi to někomu říkat. Promiň, ale jméno nechci psát.

Uzavírám do sebe, co se to se mnou děje?

Ahoj Mourrisone, trochu si nevím rady s tím, co se se mnou děje. Dříve jsem byl pořád venku s kamarády a teď jsem nejraději doma sám. Rodiče mě pořád nutí chodit s nimi ven, ale já nechci a vždycky se kvůli tomu pohádáme. Co mám dělat. Poraď mi, prosím. Vojta (13 let)

Mám v hlavě chaos! Jak si mám srovnat myšlenky?

Zdravím, dnes jsme ve škole psali tzv. testy profesní orientace, který se zakládal ze dvou částí. V té první se testovala inteligence a v druhé části zájmy a to co by nás mohlo bavit. A chtěla jsem se svěřit, že cítím nejistotu (spíše takový stres) ohledně budoucích výsledků. V té první se mohlo i ukázat, zdali jsme spíše technický či humanitní typ. No, myslím, že jsem to napsala celkem dobře - kromě matematiky, kde jsem měla cca ⅓ všech úloh (slovních) a mám ohledně toho celkem obavy, co to udělá s výsledkem. Byla tam ještě jedna matematická část, kde jsme měli navazovat čísly např. 12 14 11 13 15 12 (tj. 14 16 13) a tam jsem celkem uspěla, mám cca ¾ (bylo to totiž na čas) no uvidím no. V ČJ jsem to měla pod kontrolou a mám většinu v klidu zvládnutou, taktéž i přepisování znaků v časovém limitu. A v druhé části jsme měli zaškrtnout, jak moc by nás co bavilo od 1do 5 a poté podtrhovat, co by nás bavilo za povolání. Podtrhla jsem učitelka SŠ a policie, skutečně to tak cítím a o té práci sním (myslím tu policii), jenže rodiče o tom neví a myslí si, že ještě nevím co dělat, anebo že by mě mohlo bavit učit fyziku. Chtějí mě poslat na gympl, ale mám určité obavy jim říct, že gympl jako 1. školu nechci. Měli jsme napsat svoje oblíbené předměty a napsala jsem OV a TV. U občanky mám vždycky takový jiný pocit a přeju si, ať ještě nezvoní, tak jsem zabraná do učiva. A TV taky zbožňuji. Možná nám psycholog při vyhodnocení řekne, že by se ke mně práce u Policie hodila, ale nevím. Co když mi řeknou úplně jiný obor? Rodiče by to každopádně slyšeli poprvé. Mám trochu stres, co by na ten výsledek řekli, ale na druhou stranu jsem ráda, že jsem to tam popravdě napsala a že je to konečně napůl venku. Promiň, vím, že je to opravdu chaotický dopis, ale přesně takový chaos je teď i v mých myšlenkách. Děkuji předem za rady. anonymka.

Jaké jsou policejní obory?

Ahoj, chtěla bych na SOSOOM a gympl, 3. školu zvažuji veřejnosprávní činnost. Ale nevím, jestli se na tento obor hlásit, ono to tam nebude tak akční jako bezpečnostně právní činnost, spíše práva atd. a to nevím, jestli by mě bavilo. Existuje ještě nějaký jiný policejní obor, kde se budeme během výuky hýbat? (Kromě voj. lycea v Moravské Třebové, tam nechci) díky.

Líbí se mi dva kluci, ale nevím, jestli chci něco víc

Ahoj Mourrisne, jsem zmatená ze svých citů. Líbí se mi dva kluci, jenže nevím, jestli se s nimi chci pouze bavit nebo něco víc. Problém je, že ani k jednomu se nedostanu moc blízko, oba chodí na jinou školu, vídám se s nimi třeba jednou za čtrnáct dní a to s nimi nemůžu ani pořádně promluvit. Díky za radu.

Láká mě nebezpečí a adrenalin, vždycky mám nějaký průšvih!

Ahoj Mourrisone, mám menší, nebo možná větší problém. Přitahuje mě adrenalin a nebezpečí, třeba také lidi, kteří nedodržují zákony. Nevím, jestli mám toto zmínit na terapii, protože moje kamarádky o mě mají starost, jelikož vždycky skončím s nějakým průšvihem. Děkuji, Barča

Je mi 14 a pořád mám v noci strach, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, obracím se na tebe s mým problémem. V noci mám strach, a to i z naprosto neškodných věcí jako je obrys židle ve tmě. Když jsem sama večer v koupelně, tak si představuji, kdo by mohl stát za dveřmi, i když vím, že je to nesmysl a máme hodně dobře zabezpečený dům. V noci, když usínám, tak mám strach se otočit čelem ke zdi, protože moje fantazie si začne vymýšlet, co je za mými zády a taky mám strach, že mě někdo sleduje, myslím, že se to přímo nějak jmenuje. I když vím, že můžu být naprosto v klidu. Přes den se ale ráda někdy kouknu na strašidelný příběh či film. Navíc je mi už 14! Cítím se celkem trapně, že se v tolika letech ještě pořád cítím ve tmě špatně. Prosím, poraď mi, jak se tohoto strachu můžu zbavit. Tuším, že mi asi poradíš se na ty filmy a příběhy nedívat, ale... jak si pomoct, aby mě to přes den nelákalo? A je normální, že se ještě v tolika letech bojím? Díky moc, Vera.

Jsou CERMAT testy spravedlivé?

Dobrý den, nechci nikoho a nic pohoršit, ale celkem často slýchám názory, že Cermat testy netestují inteligenci, ale je to jen o tom, kdo se naučil přímo na ten test. A tak by mě zajímalo, jeli tomu skutečně tak. Myslím si, že to chytrost testuje ale na tom, že když se člověk naučí způsob, jakým sestavují testy, tak to bude mít lehčí, asi taky něco bude, vrtá mi to hlavou, někdo říká, že ty úlohy nadávají smysl, a že se to nedalo, jiní že to je jednoduché, moc se v tom neorientuji. Díky anonymka

Jak se stát kriminalistou?

Ahoj Mourrisone, když jsem se koukala, jaké obory středních škol máme v našem městě, tak mě neskutečně zaujala bezpečnostně právní činnost. Na tomto oboru se mi líbí ta akčnost, že se tam vyučuje hodně TV a ještě k tomu sebeobrana a takové věci (taky tam člověk během 4 let absolvuje vodácký kurz, parašutistický, lyžařský, cyklistický, střelecký). Dále to zkoumání, otisky prstů, jak dopadnout pachatele a tak dál. Mají tam předměty jako: kriminalistika, kriminologie, aplikovaná psychologie, sebeobrana, bezpečnostní činnost, speciální TV, právo a ještě další. Taky to školu máme od domu 2 minuty. Akorát problém je ten, že tam je školné 20 000 ročně neboli 10 000 za 1 pololetí. Naše rodina je na tom finančně hodně dobře, takže bychom to zvládali, ale často rádi jezdíme na výlety (třeba letos na tři týdny přes Itálii, Chorvatsko a Španělsko ale i o každých týdenních prázdninách atd.) A toto bychom museli omezit. Navíc se bojím, že by mě tam rodiče nechtěli pustit ze dvou důvodů, a to že už jsem vystřídala plno kroužků, takže by mohli mít pocit, že mi to nevydrží dlouho. A za druhé že jsem na prvním stupni byla neuvěřitelně tichá a kolikrát jsem brečela, když jsem měla něco říct, to už je sice pryč, ale mohli by mít pocit, že to není dobrý obor pro tak "zamlklou holku". Prosím poraď, ještě jsem to nikomu neřekla, že tam chci. Ale chystám se, tak bych byla ráda za nějaké rady, třeba jestli s tím počkat, anebo to říct už teď a když si za tím budu stát i po celou devítku tak uvidí, že tam vážně chci? Anebo třeba co dělat, aby jim nepřišlo, že to není ten "pravý" obor? Díky mooooooc, opravdu teď radu potřebuji. Anonymka