Mám pocit, že jsem k ničemu a nikomu na mě nezáleží

Ahoj Mourrisone, je mi 13 let, předem bych se chtěl omluvit za pravopisné chyby, nikdy mi nešla čeština. Chtěl bych se zeptat, jak se vypořádat s pocitem, že jsem k ničemu a že pro všechny by bylo lepší, abych umřel, moji kamarádi se mi snaží pomoct, ale nezbavil jsem se toho, prosím, odepiš, možná jsi moje poslední možnost. Předem děkuji za odpověď. Anonymní Strakapoud :-)

Odpověď

Milý anonymní Strakapoude,

je mi moc líto, jak se cítíš. Dovedu tě pochopit, občas každý z nás máme pocit, že nikomu na nás nezáleží. Opak je ale pravdou. Uvědom si, že pro rodiče (a určitě i prarodiče a sourozence) jsi středobod vesmíru (to nejcennější, co mají), i když ti to třeba nedávají najevo pokaždé, když to potřebuješ.

Píšeš, že se ti snaží kamarádi pomoct. Takže vidíš, že jim na tobě záleží. A v žádném případě nejsi k ničemu. Každý z nás má svou vlastní hodnotu, ale musí ji vnímat i on sám. Proto si vezmi papír a napiš si na něj všechno, co se ti na sobě líbí (a nevynechej ani takové věci jako například - umění naslouchat, ochota pomoci, mít druhého rád, umění soucítit s druhým a podobně).

Zkus si zkrátka uvědomit svoje kladné a dobré stránky. V každém případě bych ti radil, aby ses obrátil na školního psychologa a zkusil mu svoje pocity popsat. Uleví se ti už jen tím, že o tom budeš mluvit a budeš je umět pojmenovat. Kdyby se tvoje smutná nálada nelepšila, svěř se svoji lékařce (pediatrovi), který ti poradí, jak dál. V každém případě si svoje pocity nenechávej pro sebe. Držím ti palce. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Mám divný pocit a vytrácí se ze mě radost

Kamarádi mají sebevražedné myšlenky a chtějí se zabít, co mám dělat?

Sdílej

17. května 2024

Umřel mi tatínek a já nechci žít... Pomoc!

Ahoj Mourrisone, prosím, prosím, pomoc mi. Před měsícem mi umřel můj milovanej tatínek a já bez něj nemám chuť žít. Nechci to říkat ani mámě, ani babičce, protože oni teď pořád brečí. Je mi strašně smutno a vůbec nevím, co mám dělat. Prosím, pomoc mi.

Moje kamarádka se zabila a teď mi neskutečně chybí...

Ahoj jmenuji se Bea, a chodím do páté třídy. Vím, že když si představíte pátou třídu, tak je berete ještě jako škvrňata. Ale naše třída je jiná. Jasně že jsou tam ještě výjimky, ale my holky se malujeme a už máme kluky a víme něco, co by páťačky vědět neměly. Jedna moje kamarádka i kouří. Problém je ale takový, že se s mojí třídou necítím šťastně tak, jak se cítím s jednou moji kamarádkou. Teda cítila. Zabila se. A jediné, co bych od života chtěla je, aby teď byla se mnou. Den co den si vyčítám, že jsem nebyla tak dobrá kamarádka, aby se mi chtěla svěřit. Je mi líto všech dnů, co jsem s ní mohla být, ale nebyla. Chtěla bych ji zpátky.

Jsem zamilovaný do nejlepší kamarádky, která je ex-přítelkyně mého nejlepšího kamaráda!

Ahoj Mourrisone, potřeboval bych poradit z jedním problémem. Jsem zamilovaný do své nejlepší kamarádky, která je mimochodem bývalá přítelkyně mého nejlepšího kamaráda. Můj kamarád se s ní už nějaký týden nebaví a vadí mu, že o ní mluvím před ním. Takže se bojím, že když s ní začnu chodit, tak o něj přijdu. Je mu jedno, že se mi líbí nebo že chci s ní být, ale nechce o ní ani slyšet a nechce, aby se spolu vídali. Takže když já s ním půjdu někam ven a ona tam bude taky, tak mi vynadá a nechci kvůli tomu riskovat přátelství, ale myslím si, že je pro mě ta pravá. Chtěl bych taky poradit, jak říct své dlouholetý kamarádce, že jí miluji a že s ní chci být, ale zároveň chci poradit v tom, aby se se mnou kvůli tomu nepřestal bavit můj kámoš. Mám je rád oba, jí i jeho.

Mourrisonova poradna