Mluvím hrozně potichu a neumím zakřičet!
Milá anonymko,
je zajímavé, že tvůj problém je opak toho, co řeší někteří kluci nebo holky. A to, že neumějí ovládat svoje emoce, svůj vztek nebo vzdor a často křičí. Píšeš, že když jsi sama, tak ti křičení občas jde. Takže „problém“ bude pravděpodobně ve tvé sebejistotě a sebevědomí.
Ale buď v klidu. Znám spoustu lidí, kteří se projevují tišeji. Ostatní alespoň musí zmlknout, když se chtějí od nich něco dozvědět.
Být tebou zkusil bych zpěv. A to jak doma, tak i na hodinách zpěvu – nejlépe soukromě. Učitelka zpěvu tě naučí hospodařit s dechem, správně otevírat pusu, bránici a tím se i vyjadřovat hlasitěji.
Také u tebe může hrát roli tréma. I ta se dá trénovat. Doma přednášej třeba plyšákům a ve třídě se vždy zadívej do jedněch očí (tře své nejlepší kamarádky) a představuj si, že vyprávíš jen jí. Také můžeš poprosit o pomoc sestru. Mohly byste spolu naoko cvičit hádku, ve které bys zvyšovala hlas. Věřím, že ti pomůže. Mourrison
Potřebuješ pomoc a poradit?
Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.