Proč mám potřebu se pořád hádat?

Ahoj Mourrisone, já mám pocit, že je se mnou něco špatně. Mám opravdu hodně kamarádů, za to jsem ráda, ale štve mě, že se s nima často hádám. Já totiž nedokážu být zticha, když říkaj nějaký nesmysly nebo něco, s čím nesouhlasím. Co si o tom myslíš? Díky ti za odpověď, tvoje věrná čtenářka Petra. (Píšu ti prvně)

Odpověď

Ahoj Petro,

jsem moc rád, že jsi věrná čtenářka naší poradny a jsem rád i za to, že jsi mi napsala. Rozumím ti, jak se cítíš a i to, že si připadáš, jako by s tebou nebylo něco v pořádku. Každý z nás jsme jiný – každý z nás máme jinde hranici tolerance, jinak vnímáme a přemýšlíme o odpovědích druhých lidí, každý z nás máme jinou potřebu se vyjadřovat k tomu, co se kolem nás děje a podobně.

Ze všeho nejdřív se zamysli nad tím, proč máš potřebu se hádat nebo komentovat výroky druhých. Je to proto, že jsi v tenzi (v napětí) a potřebuješ se hádat nebo proto, že o odpovědích přemýšlíš a mlčením bys projevovala souhlas?

Také popřemýšlej, jak to funguje u vás doma. Dávají ti rodiče prostor říkat svůj vlastní názor, anebo tě nikdo doma neposlouchá, respektive neslyší (i to by mohl být důvod, proč se potřebuješ u kamarádů prosazovat). Věřím, že když se zamyslíš, tak přijdeš na to, proč máš potřebu se hádat. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Nechci se pořád hádat s mamkou, ale nedá se to zastavit. Co mám dělat?

Když se podívám do zrcadla, vidím, jak jsem hnusná!

Sdílej

20. července 2024

Kvůli útokům na českých školách se tam teď bojím chodit

Ahoj Mourrisone, můžu se ti k něčemu přiznat? Nechce se mi to říkat klukům ve škole, ani rodičům, ale bojím se teď chodit do školy. Skoro každý týden slyším ve zprávách, že se tam něco stalo, buď u nás v republice nebo ve světě. Chtěl bych se radši učit doma. Poraď mi prosím, jak se mám přestat bát.

Mám černé svědomí. Jsem zlý člověk?

Ahoj Mourissone, mám furt černé svědomí o věcech, které byly už tak před pěti lety. Například jsem byl na prvním stupni šprt a myslel jsem si, že to je dobře, protože tenkrát jsem prostě nevěděl, že to je špatně. Pak mi jednou v osmi letech na mé narozeninové oslavě vlepil kámoš pořádnou facku, až jsem z toho spadl. A potom jsem nechtěl na jeho oslavě hrát NerfBitvu a místo toho jsme hráli hru na království. Místo toho, aby byl král oslavenec, tak jsem byl král. Oni s tím souhlasili, ale dnes mě obviňují, že jsem jim přeorganizovával oslavu. Taky jsem občas chtěl prostě hrát jinou hru i ve škole, a i když mi to nikdo nevyčítá (a i s tím všichni souhlasili), tak si myslím, že jsem strašnej přeorganizovávač. Zkrátka moje otázka působí v tom, že i když mi rodiče a okolí říkají, že mě mají rádi, že jsem hodnej a šikovnej, tak stejně si myslím, že já jsem strašně zlej.

Jak být zase šťastný?

Ahoj Mourrisone, před nějakou dobou jsem byl tak nějak šťastný, a to docela dlouho, asi měsíc. Byl jsem rád, veselý a plný optimismu a radosti. Nevím z čeho – vůbec nic se nezměnilo ani neudálo, nic jsem nezískal a nic špatného se nevytratilo. Já jsem byl ale z ničeho nic i tak šťastný. Necítil jsem se prostě normálně jen s dobrou náladou, ale vyloženě šťastně. Přisuzuju to tomu, že nejspíš v jednom předmětu jsem odprezentoval projekt a asi ze mě odpadl stres. Nemyslím si, že je to ono, protože jsem vůbec ve stresu nebyl. :D A před tím, než jsme dostali zadání, jsem šťastný nebyl, takže těžko říct, co mělo ten vliv. Ten pocit se ze mě vytratil, i když se opět nic nenormálního nestalo. Dost mě to mrzí, protože to bylo fajn. Teď jsem opět na spíš negativní vlně a přijde mi to jako škoda. Když vím, že ten pocit někde byl, a nebylo to chvilkové nadšení, když to mělo tak dlouhodobé trvání, chci ten pocit zpátky, ale nějak se tam nemohu dostat. Rozumím, že je téměř nemožné mi takhle poradit z jedné zprávy, když mě ani neznáš. Možná spíš, než pro radu jsem sem přišel to někomu napsat, někomu se svěřit. I když to možná zní zvláštně ve světě plném problémů (a já sám bych se tomuhle příspěvku dřív smál), trápí mě to. Zdraví anonym a pravidelný čtenář v jedné osobě. :)

Mourrisonova poradna