Už mám promyšlené, jak se zabít...

Ahoj Mourrisone, píšu do tvojí poradny asi po čtvrté, mám docela hodně problémů, ale vím, že ty poradíš. Je mi 13 a trápí mě tohle: 1. mám starší sestru a připadá mi, že ji rodiče mají raději. Vždycky, když jsme byli mladší a ona něco chtěla, tak to dostala bez problémů, a když jsem chtěla to samé, tak řekli: to chceš jenom proto, že to má ona. Teď když jsme starší, tak zase vždy když přijdu domů, musím dělat svoje i její domácí práce. Např. mě táta pošle do jejího pokoje, abych jí tam uklidila atd. To předchází problému 2. Nemám žádný čas pro sebe ani na učení, kvůli čemuž mám špatné známky, a když už tak se nedokážu soustředit. Myslím si, že mám ADHD (problém číslo 3) a i moje doktorka mi řekla, ať navštívím psychologa, ale moje máma mi nevím, proč řekla, že mě tam brát nebude a ať to neříkám tátovi. Jak asi začínáš tušit, tak tohle bude dlouhá zpráva. Dále 4. Moje rodina věří v islám, ale já si nejsem jistá, jestli věřím. Pokaždé jen předstírám, že se modlím a vyhýbám se tomu, jak jen můžu. Dále, 5. Nejspíš si nepamatuješ, ale psala jsem ti o tom, že se cítím jako náhradní kamarádka pro "Kláru", no a potom se se mnou zase bavila, jenže teď už se chová strašně.... Nevím, jak to říct. Prostě mi chybí ta její stará "verze" a připadám si jako někdo mladší, jako malý děcko, když se chová tak pubertálně. Už zase se baví jen se svojí starou kamarádkou a já to nedávám. To všechno, co jsem ti napsala, vytváří jeden velký problém. Že se sebepoškozuju a chci se zabít. Mám to dokonce i promyšlené. No myslím, že už je to dost dlouhá zpráva takže.... asi ahoj. Tvoje anonymní fanynka (už zase)

Odpověď

Milá anonymko,

je mi opravdu moc líto, jak se ve své rodině cítíš. A rozumím ti, svoje pocity těžko někomu vysvětlíš, zvlášť když si myslí, že dělá všechno správně. Nemyslím si, že by tvoje rodiče měli sestru raději, ale je možné, že svým chováním v tobě vyvolávají opačný dojem. Stejně jako ty, i já si nemyslím, že bys měla uklízet její pokoj. Navíc to sestře ani nemusí být příjemné, že jí přerovnáváš její věci a nakukuješ do jejího soukromí.

Co se týká víry – máš právo na svoji vlastní, opravdu si můžeš věřit, v co chceš. Pravda ale je, že pokud žiješ s rodiči, kteří tě vychovávají, živí a starají se o tebe, pravděpodobně tě i ovlivňují svojí vírou.

Kde hledat pomoc

Píšeš, že se sebepoškozuješ a přemýšlíš o konci. Rozumím ti, fyzická bolest je snesitelnější než ta duševní, ale nic tím nevyřešíš. Nezapomeň a dost důrazně tě upozorňuji, že všechny problémy mají svá řešení. Je ti 13 let, jsi šikovná zralá holka, tak okamžitě pro sebe vyhledej pomoc.

Zavolej na Linku bezpečí – 116 111, svěř se jim se svými problémy a oni tě nasměrují, kam se konkrétně obrátit. Nebude dlouho trvat a ty si budeš moct vzít život do vlastních rukou.

Věř mi, že máš před sebou moře krásných chvil, zážitků, přátelství, lásek a dobrodružství. Samozřejmě, že přijdou i bolesti a ztráty, ale takový už život je. Stejně jako je tomu u počasí – slunce také nesvítí pořád, stejně jako neprší a nebouří pořád. Budu moc a moc rád, když mi napíšeš, jak se ti daří. Nezapomeň, že jsem tu vždycky pro tebe. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Nezvládám to! Zabiju buď sebe, nebo matku...

Nezvládám to! Zabiju buď sebe, nebo matku...

Moje kamarádka se zabila a teď mi neskutečně chybí...

Moje kamarádka se zabila a teď mi neskutečně chybí...

Sdílej
 
 

Moje kamarádka se zabila a teď mi neskutečně chybí...

Ahoj jmenuji se Bea, a chodím do páté třídy. Vím, že když si představíte pátou třídu, tak je berete ještě jako škvrňata. Ale naše třída je jiná. Jasně že jsou tam ještě výjimky, ale my holky se malujeme a už máme kluky a víme něco, co by páťačky vědět neměly. Jedna moje kamarádka i kouří. Problém je ale takový, že se s mojí třídou necítím šťastně tak, jak se cítím s jednou moji kamarádkou. Teda cítila. Zabila se. A jediné, co bych od života chtěla je, aby teď byla se mnou. Den co den si vyčítám, že jsem nebyla tak dobrá kamarádka, aby se mi chtěla svěřit. Je mi líto všech dnů, co jsem s ní mohla být, ale nebyla. Chtěla bych ji zpátky.

Kvůli trojce na vysvědčení nesmím ke kamarádovi na chatu, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, měl jsem na vysvědčení trojku z matiky a táta mě zakázal jet s kamarádem na chatu. Těšili jsme se na to celý rok a teď nevíme, co máme dělat. I rodiče kamaráda jsou trochu naštvaný. Poradil bys mi, jak přemluvit tátu? Dík, Pepa

Celý víkend jsem nevylezla z postele, nikoho jsem nechtěla vidět!

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se tě zeptat, jestli je normální, že se mi celý víkend nechtělo vstát z postele. Nikoho (ani rodiče) jsem nechtěla vidět a s nikým jsem se nechtěla bavit. Prosím, odpověz mi. Sofie

Holí se v podpaží i kluci?

Ahoj Mourrisone, chtěl bych se na něco zeptat. Všiml jsem si, že holky v naší třídě se holí v podpaží a nevím, jestli se mám holit taky. Je to normální u kluků?

Jsem zamilovaný do nejlepší kamarádky, která je ex-přítelkyně mého nejlepšího kamaráda!

Ahoj Mourrisone, potřeboval bych poradit z jedním problémem. Jsem zamilovaný do své nejlepší kamarádky, která je mimochodem bývalá přítelkyně mého nejlepšího kamaráda. Můj kamarád se s ní už nějaký týden nebaví a vadí mu, že o ní mluvím před ním. Takže se bojím, že když s ní začnu chodit, tak o něj přijdu. Je mu jedno, že se mi líbí nebo že chci s ní být, ale nechce o ní ani slyšet a nechce, aby se spolu vídali. Takže když já s ním půjdu někam ven a ona tam bude taky, tak mi vynadá a nechci kvůli tomu riskovat přátelství, ale myslím si, že je pro mě ta pravá. Chtěl bych taky poradit, jak říct své dlouholetý kamarádce, že jí miluji a že s ní chci být, ale zároveň chci poradit v tom, aby se se mnou kvůli tomu nepřestal bavit můj kámoš. Mám je rád oba, jí i jeho.

Mluvím hrozně potichu a neumím zakřičet!

Ahoj. Mám takový problém se svým hlasem. Už od mala mluvím hrozně potichu, prostě nedokážu mluvit pořádně nahlas a srozumitelně. Někteří lidi si na to stěžují, že mě pořádně neslyší. I když se snažím mluvit nahlas, tak se mi buď na konci věty rozklepe hlas nebo mi prostě nestačí dech. Vyhledávala jsem si návody, jak lépe ovládat svůj hlas a našla jsem nějaké cvičení, ale problém je, že u nás doma je všechno slyšet po celém domě, a rodiče nejsou moc často pryč, takže to ani nemůžu cvičit. Docela mě to trápí, protože to budu potřebovat i v kroužku, který dělám (karate), kde se už budu učit bojové výkřiky, ze kterých mám hrůzu. Doma si občas zkusím zakřičet (když jsou rodiče pryč), ale představa, že bych měla křičet před lidmi, mě děsí, protože třeba před sestrou ze mě vždycky vyjde nějaký nelidský zvuk, nebo se k tomu prostě nedokopu, ale když jsem sama, tak to docela jde. Nevím, co s tím. Moc děkuji předem za odpověď (13 let).

O nic se nezajímám, a tak nic nevím...

Ahoj, potřebovala bych asi poradit. Teď půjdu do osmé třídy na základce, a ještě vůbec nevím, kam pak jít na střední a hodně lidí v mém okolí už dávno ví. Nevím popravdě, kam jít, protože se o moc věcí nezajímám. Nevím, co bych chtěla dělat za povolání v budoucnu, nevím prostě nic... No, jen mě napadlo, že bych ráda napsala knihu nebo tak a stala se spisovatelkou. Protože docela dobře píšu slohovky, ale zase je rozdíl napsat slohovku a celou knihu. A taky mě baví kreslení, ale to my moc nejde, takže vážně nevím, kam mám jít. Taky by mě bavilo herectví, ale myslím, že to bych vážně nezvládla. Největší šance je asi to spisovatelství. Moc chytrá nejsem, takže gymnázium asi ne. No prostě nevím, nemáš nějaký tip? Dík, holka 13

Dělají se mi hnusné fialové jizvy, co s nimi mám dělat?

Ahoj Mourrisone, asi před půl rokem se mi začaly dělat na bocích a taky na břiše takový fialový jizvy. Jsou hnusný a já nevím, co s nima mám dělat. To už je budu mít pořád?

Mám tu brigádu risknout? Ještě mi nebylo 15...

Ahoj Mourrisone, v září mi bude patnáct a už teď o prázdninách bych chtěl jít na brigádu. Táty kamarád mi nabídnul, že u něho v hospodě můžu mýt nádobí. Vím, že se smí pracovat až od patnácti. Takže bych se chtěl zeptat, jestli bych z toho mohl mít nějaký průšvih.

Bojím se říct tátovi , že jdu k psycholožce... mám?

Ahoj Mourrisone, ve škole mě paní učitelka poradila, že bych si měla jít popovídat se školní psycholožkou. Nejdřív jsem se hrozně styděla (že se mi budou holky ve třídě smát), ale pak jsem si řekla proč ne. A teď se to hrozně bojím říct tátovi, protože ten tvrdí, že jsem divná (protože někdy brečím a vůbec nevím proč). Mám mu to tedy říkat?