To mě fakt trápí: Jsme divná rodina, která se pořád hádá

Ahoj Mourrisone, chtěla bych se s tebou poradit o něčem, co mě fakt trápí. Jsme docela velká rodina, která se schází skoro vždycky, když má někdo narozeniny. Jenže skoro vždycky se tam dospělí pohádají, máma nebo teta nebo babička pak brečí. A to je fakt vždycky. Už mě to ani nebaví tam jezdit, ale mám je vlastně všechny svým způsobem ráda. Poradil bys mi, co bych jim všem měla říct? Díky za radu, Gábina

Odpověď

Ahoj Gábino,

vím, že tě to neuklidní, ale slyšel jsem, že právě rodinné oslavy anebo Velikonoce a Vánoce bývají v mnoha rodinách dost třaskavé období. Zvláště pokud se na nich podává alkohol, na který někteří z nich nejsou zvyklí. To pak ztrácejí zábrany a vytahují se staré křivdy, které s danou oslavou nemají nic společného.

Předpokládám, že už jsi ve věku, kdy umíš zformulovat myšlenku a v klidu ji přednést (konec konců jsi hezky v dopise popsala, co tě trápí a co se ti na oslavách nelíbí). Až budeš zase na některé oslavě a ucítíš, že se schyluje k „bouři“, zacinkej na skleničku a vezmi si slovo.

Řekni jim všem, že je máš moc ráda, ale necítíš se dobře, když se hádají a pak pláčou. Jestli mají mezi sebou nějaké nevyřešené problémy nebo křivdy, ať si o nich sami v soukromí promluví, ale ať se nekazí oslava oslavenci, kvůli kterému jste se přeci sešli. Myslím si, že všem vyrazíš dech a vezmou si tvoje slova k srdci. A možná se i zastydí. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Táta je furt naštvaný, křičí na mámu a ta brečí: Co mám dělat?

Táta je furt naštvaný, křičí na mámu a ta brečí: Co mám dělat?

Rodiče se rozvedli a máma si nepřeje, abych chodila k tátovi...

Rodiče se rozvedli a máma si nepřeje, abych chodila k tátovi...

Sdílej
 
 

Gymnázium vs. lyceum: Co je lepší?

Dobrý den, jednou jsem zaslechla, jak si deváťačky povídaly o střední, a uvědomila jsem si, že to je vlastně zajímavá otázka. Když už někdo ví, jakým směrem se chce vydat a ví, že chce i na VŠ, je lepší gymnázium (protože prý nejlépe připravuje na VŠ) anebo lyceum (protože už před VŠ budou mít o dané věci nějaký přehled)? A ještě jedna otázka, co mě k tomu napadla: když se ze SOŠ dá už rovnou pracovat, jde to i z lycea?

Mám starost o mojí kámošku

Zdravím, nepíšu sice můj problém, ale mám tak trochu starost o mojí kámošku (na začátek upozorňuji, že na SŠ jdeme až příští rok). Kamarádce moc učení nejde, ne v tom smyslu, že by na to kašlala, ale moc jí to zkrátka nejde, já se třeba na učivo ani nekouknu a dostanu plný počet bodů, zatímco ona se učí třeba 3 hodiny a stejně dostane za tři. Holka je to trpělivá, ale v tomhle ji osud moc nepřeje. Asi to už tak mají v rodině, všichni z její rodiny jsou vyučení (např. zedník, švadlena atd.). Její rodiče jí právě proto doporučují učební obor. Kámoška má ale za to opravdu velký talent na sport. Je v něm opravdu dobrá a baví ji, někdy mu dává i přednost před školou. (I v tomhle se lišíme, protože mě škola baví a upřednostňuji ji.) Proto si vybrala obor sportovní masér, protože chtěla dělat něco se sportem. Já ji v tom podporuji, i když si nemyslím, že jsou učební obory tak dobré (Moji rodiče jsou vysokoškoláci a budu se hlásit na gymnázium, myslíš, že záleží i na tom co studovali její rodiče?). No a já mám právě obavy z toho, že mi přijde, že sportovní masér má blíže k lékařství než ke sportu a taky se při tomto oboru přeci jenom sportu moc věnovat nebude. Taky řekla, že jí baví tvořit a pracovat se dřevem, tak bych jí doporučila třeba tesařinu, designérku v reklamě, anebo třeba s tím sportem jezdec a chovatel koní. Navíc lékařství nebo biologie člověka atd. ji vůbec nebaví. Nevím, co všechno za obory tam ještě je, ale bojím se, aby třeba hned ze začátku nezjistila, že ji to nebaví a nelitovala toho. Nechci jí do toho kecat, ale bojím se, aby nebyla v životě smutná a nedělala práci, co ji nebaví.  :-(  Promiň za dlouhý dopis, anonymka.

Pořád zapomínám a nestíhám! Co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, pořád zapomínám a nestíhám. Není den, kdy bych něco nezapomněla, je to hrozně vyčerpávající a vždycky se cítím hrozně. Naštěstí moje máma je hodně empatická a vždycky jedná s chladnou hlavou. Ale i přesto se téhle vlastnosti snažím zbavit, ale každým dnem mi připadá, že se to zhoršuje. Zapomínám i ty úplně nejběžnější věci, příklad: dneska jsem měla jet na plavání a já si do batohu nevzala plavky, ručník i brýle mám, ale plavky ne. Hodně mě to mrzí, protože mamka za to platí a už tak tam nechodím často (buď jsem nemocná, nebo mám menstruaci). Neznáš nějaké metody, aby se mi tohle nestávalo?

Je normální, že si představuju, jak jsem s jednou holkou?

Ahoj Mourrisone mám dotaz. Líbí se mi jedna holka z naší třídy, ale já si myslím, že na ni nemám šanci (potřeboval bych zhubnout). A tak si vždycky představuji takový sen, ve kterém je ona a já. Dopodrobna to nebudu rozebírat. A dotaz je, jestli je to normální. Moc děkuji za tvoji odpověď. Kluk 13 let

Před týdnem se mi líbil jeden kluk, ale teď se mi líbí někdo jiný...

Před týdnem se mi líbil jeden kluk, ale teď se mi líbí někdo jiný. Co mám dělat?

Kamarádi mají sebevražedné myšlenky a chtějí se zabít, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, mám strach o svoje kamarády a nevím si rady. Moji kamarádi se mi nedávno svěřili, že mají sebevražedné myšlenky a chtějí se zabít. Snažil jsem se je povzbudit, že jsem tu pro ně a kdykoliv se mi můžou svěřit. Že problémy se dají řešit i jinak než takhle a určitě není všechno ztraceno. Myslím, že kamarádovi to trochu pomohlo a souhlasil se mnou. Slíbil, že si nic neudělá. Ale i tak o něj mám strach, protože mít sebevražedné sklony není v pořádku. S kamarádkou už to bylo bohužel těžší. Už se o tom nechtěla dál bavit a všechno, co jsem ji říkal, byly podle ní kecy. Zdá se, že už nevidí žádné východisko. I se sebepoškozuje :(. Mám o ně, o oba strach, a vždy se bojím, když třeba dlouho neodepisují. Nevíš, jak bych jim mohl pomoct? Děkuji za odpověď. Alex, 15 let.

Líbí se mi holka, ale kouří a jmenuje se jako moje máma...

Ahoj Mourrisone, líbí se mi jedna holka jménem Bára z minulé školy, teď jsem na gymnáziu a už se moc nevidíme. Zároveň si myslím, že kouří a to se mi nelíbí. Poslední problém je, že se Bára jmenuje i moje mamka, a to by bylo zvláštní. Jelikož jsem v 9. třídě, je možné, že půjdeme na stejnou střední, ale pochybuji, že ji baví elektrotechnika. Měl bych se s ní začít bavit? Vítek, 14 let

Volá mi neznámé číslo ze zahraničí, co mám dělat?

Ahoj Mourrisone, ráda čtu Ábíčka, ale to je teď vedlejší. Mám problém, denně mi vyvolávají na Whatsappu různá čísla s různými předvolbami, tudíž z různých zemí. Většinou mají nějaké nevhodné ženské profilovky vytvořené AI. Vždy číslo položím a nahlásím hovor, ale stejně mi to volá znovu. Rodičům už jsem to řekla, ale podle nich se s tím nedá nic moc dělat :(. Mám i takový pocit, že to souvisí s jedním člověkem, který po mě na Snapchatu chtěl nevhodné fotky, a já mu vynadala, jestli je normální atd.. Mám pocit, že se mi tím chce pomstít. Poradíš mi prosím, jak se zbavit těch telefonátů? Nela

Jak se lépe naučit matematiku, abych se dostala na vysněnou školu?

Ahoj, jen bych se chtěla zeptat. Moc neumím matematiku a jsem v 7. třídě, strašně ráda bych se chtěla dostat na vysněnou školu, ale bojím se, že mi to překazí ta matematika, vůbec se nemůžu soustředit jak na to. Nebo aspoň jak se to lépe naučit. Předem děkuji za odpověď.

Připadám si jako backup friend a nevím, komu můžu důvěřovat

Ahoj Mourrisone. Ve škole je spousta holek, od nás ze třídy mají svojí jednu kamarádku a já si přijdu jako backup friend, pokud víš, co to znamená. Na prvním stupni se vždycky moje kamarádství zlepšilo, pak zhoršilo. Ted jsem už dva roky na druhém stupni a někdy mám lepší období s kamarádkama a někdy ne. Pořád se mi to mění, s kým se bavím a s kým ne. Nemám prostě jednu kamarádku, který bych mohla důvěřovat. Všechny holky od nás ze třídy jsou moc super, ale všechny mají svojí jednu kamarádku, a když zrovna chybí, tak se začnou bavit se mnou. Myslíš, že je chyba ve mně? Jsem extrovert. Bavím se normálně s holkama, ale někdy si přijdu, prostě jako kdybych byla pro ně cizí. Moje sestra to měla úplně stejný jako já. Myslíš, že je to dědičný? Děkuji, anonymka (14let)