Je mi zle ze školy a mám panické ataky

Ahoj Mourrisone, obracím se na tebe, protože vím, že ty vždy poradíš. Jsem na střední a vloni jsem málem nepostoupila do dalšího ročníku. Jen pomyslím na školu a na nadcházející testy, je mi zle. Projevuje se to na mě i fyzicky, hlavně motáním hlavy a neustálým napětím. Mám strach, že se jednou ve škole zhroutím. Zatím se mi to podaří nechat, až když jsem sama a můžu v klidu brečet. Při neúspěchu to nesu hodně špatně. Prožívám to pořád dokola. Měla jsem už i čest s panickými atakami. Chci prostě odmaturovat a nezbláznit se z toho, nevím jak dál...

Odpověď

Milá anonymko,

jsem moc rád, že ses na mě obrátila a že moc dobře víš, že se vždycky snažím upřímně a ze srdce poradit. Je mi moc líto, že školu prožíváš tak úzkostně, ale rozumím ti. Také jsem na střední škole prožíval podobné pocity, a nebyly vůbec, ale vůbec příjemné. S postupem času a věkem jsem zjistil, že byly naprosto zbytečné, že to byla můj obrovský nedostatek sebedůvěry, strach z neúspěchu, strach z učitelů, strach z rodičů a možná strach z celé budoucnosti.

Moje milá anonymko, nedopusť, aby škola a strach z učení měly takový dopad na tvé zdraví. Zdraví je totiž daleko důležitější než vzdělání. Tím ti samozřejmě nechci říct, aby ses vzdala školy, ale co nejdříve začni pracovat na svém duševním zdraví.

Začni chodit na terapie, na kterých se naučíš zvládat strach, stres a úzkost, každý den věnuj minimálně jednu hodinu činnosti, při které budeš šťastná a neúspěchy ber jako lekci k většímu růstu. Věřím, že k tomu nedojde, ale i kdybys měla školu přerušit, dát se zdravotně dohromady a odmaturovat později, anebo při dálkovém studiu – vůbec nic se nestane. Za deset let na to budeš vzpomínat s úsměvem. Budu rád, když mi zase napíšeš, jak se ti daří. Mourrison

Potřebuješ pomoc a poradit?

Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď.

Nerozumím tomu, co se učíme, bojím se, že mě dají na jinou školu

Bojím se říct tátovi , že jdu k psycholožce... mám?

Sdílej

19. listopadu 2024

Kamarádi se mě štítí, protože jsme měli doma štěnice

Ahoj Mourrisone, je mi to hrozně blbý ti psát, ale u nás doma se objevily štěnice, dostaly se k nám od sousedů přes stoupačky. Sousedi mají hrozný bordel za dveřma a tak se nedivím, že je tam měli. Jenže to zjistili kamarádi a teď se mnou nechtěj kamarádit.

Táta nechce topit, šetří, ale nám je zima! Má to řešení?

Ahoj Mourri, chtěl bych se ti s něčím postěžovat. Bydlíme s bráchou a s našima v malé vesnici v domku po babičce. Je to tady hezký, ale jenom v létě. V zimě táta nechce moc topit, že prej je to strašně drahý a nám je s bráchou pořád zima. Ani se netěším domů ze školy, protože tam je pořád zima. Máš na to nějaký řešení? Dík, Ivan

To mám celý život vydělávat na bydlení?

Ahoj Mourrisone, docela dost se dívám na zprávy a jsem z toho všeho v depkách. Slyším, jak nebudeme mít důchody, že si nemůžeme nikdy ušetřit na vlastní byt, jenom když si vezmeme hypotéku na celý život a že bude jídlo pořád dražší. Když o tom tak přemýšlím, tak to přeci není život, jenom vydělávat na byt a nic jiného. Co si o tom myslíš?

Pomoc, je mi 14 let, ale vůbec nejsem jako ostatní holky!

Ahoj Mourrisone, potřebovala bych s něčím pomoct. Je mi 14 let, ale vůbec nejsem jako ostatní holky, no, celkově vidím svět asi jinýma očima než holky v mém věku. Například plno holek se maluje, ale já o to nestojím. Přijde mi, že člověk je nejhezčí takový, jaký je od narození, bez ohledu na to, jestli má nějaké nedokonalosti, nebo tak. Říkám si, proč se asi malují, že by se chtěly líbit lidem, klukům? Však všichni, kteří je mají skutečně rádi je budou mít rádi tak jak tak. Nebo je to tím, že už tak je společnost nastavená a berou to jako samozřejmost? Možná mají nižší sebevědomí, že chtějí skrýt všechny nedokonalosti? Ale to jsem teď odbočila. Dále to je třeba nošení podpatků, přijde jim to hezké a slušné, ale z mého pohledu to škodí zdraví a dá se najít hromada krásných bot i bez podpatků, (a je to i mnohem pohodlnější ;-)). Ale asi nejvíc vnímám nošení podprsenky. Nosím je jen tehdy, když máme tělocvik – kvůli převlékání, a navíc jen sportovní. Jinak běžně chodím bez a nosím trička která nejsou průsvitná, nebo jakkoli jinak nevhodná, ani to není poznat, že podprsenku nemám. Moje otázka zní, jak to vysvětlit mamce, protože i když ví, jaká jsem, přijde mi, že pořád vnitřně tak jako počítá s tím, že budu jako ostatní. Zimní boty mi ukazuje s podpatkem atd. Předem moc děkuji za odpověď a jakékoli rady, Verča, 14 let.

Mourrisonova poradna