Sýr s larvami ze Sardínie, neskutečně páchnoucí tofu z Číny, džus z očí z ovcí nebo zákusek z netopýra z Guamu a peruánský koktejl z žab. Ochutnat všechny tyto delikatesy světa můžete v jedinečném Muzeu nechutných jídel ve švédském Malmö. Tady si gurmánští dobrodruzi přijdou na své. Tady budou vaše chuťové buňky šílet – a možná i váš žaludek. U vstupu pro jistotu dostanete k jítku i pytlík na zvracení.
Jídlo má ekologickou stopu
V muzeu najdete 80 neobvyklých jídel ze 35 zemí světa – mnohé z nich můžete přímo na místě ochutnat a poupravit si tak představu o tom, co všechno je jedlé, poznat cizí kultury protřednictvím svých chuťových buněk a překonat kulturní rozdíly. Vedle zážitku je misí muzea nabourávat zažité představy o jídle. Jeho zakladatelé upozorňují na ekologickou stopu našeho součastného stravování – hlavně konzumaci masa - a chtějí vyvolat diskusi o ekologicky udržitelných potravinách budoucnosti.
Hmyz na talíři
Tak co, zkusili byste třeba smaženou kobylku, mravence nebo housenku? Podle Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství dnes běžně konzumuje hmyz přes 2 miliardy lidí ve více než 80% zemí světa. U nás se jedlý hmyz začal už také prodávat, ale nejsme na něj zvyklí. Taťka v neděli spíš usmaží řízek jak cvrčky. To se ale možná změní a řízek k obědu bude výjimečně. Chleba se bude péct z mouky z hmyzu, zmrzlina vyrábět z hmyzího mléka (to už se ostatně děje třeba v Jihoafrické republice) a vedle klasických chipsů budou v regálech obchodů ty hmyzí. O hmyzu se totiž dnes dnes mluví jako o jídle budoucnosti. Proč? Má to několik důvodů: tím hlavním je fakt, že pokud nechceme zplundrovat naši planetu, budeme muset naše jídelníčky změnit.
Jak nasytit planetu?
Vědci a inovátoři se dnes snaží odpovědět na nelehkou otázku: jak nasytit všechny lidi – bude nás do poloviny století 9 miliard a potřeba potravin se zvýší o 50%– a nepřetížit přitom planetu. Jde hlavně o maso. Jeho produkce a průmyslově chovaná zvířata výrazně přispívají k emisím skleníkových plynů. Chov hmyzu je oproti tomu docela nenáročný – třeba na světlo, prostor i odpad. Navíc je v mnoha částech světa delikatesou propěšnou zdraví. Hmyz totiž obsahuje mimo jiné mnoho bílkovin. A víte kolik nejrůznějších housenek, brouků nebo červů je jedlých? Je to neuvěřitelných více než 2 000 druhů.
Mission: Impossible?
Od dob, kdy naši předci zjistili, že je maso pečené nad ohněm lepší než to syrové, už jsme ušli dlouhou cestu. A došli jsme až do laboratoří. Vědci se v nich snaží „vařit“ udržitelně. Na molekulární úrovni třeba zjišťují, co maso tvoří a znovu jej získávají z rostlinné říše. Své místo už v našem světě mají díky tomu třeba burgery z falešného masa – rostlinné alternativy masa jsou dostupné i u nás. A nejde jen o maso, ale třeba i o oleje, kde se hledají k přírodě šetrnější alternativy. Kvůli na světě nejpoužívanějšímu palmovému oleji se ve velkém kácí a pálí vzácné pralesy, což má negativní vliv na klimatické změny i životy tamních obyvatel. Částečně nahradit by ho mohl třeba olej získaný z mořských řas nebo „uvařený“ v labrotaři.
Mnohé se v dnešním světě mění, naše jídleníčky nevyjímaje. A tak se nebojte, ať už budete kdekoli, ochutnávat a experimentovat. Protože to, co dnes můžete považovat za nechutné, za plevel nebo škůdce, si možná jednou dáte s chutí a rádi k obědu.
