Táta mě mlátí, ve škole se mi posmívají. Řežu se a chci z domova!
Ahoj Mourrisone, prosím pomoc mi, nevím, co mám dělat a nemám nikoho, komu bych se svěřila. Jsem holka, 12 let a kluci si ze mě furt dělají srandu asi tak rok nebo dva, někdy mají jen hloupé poznámky ale minulý rok po mě i házeli různé papírky s no... ne moc milým textem nebo se sešli a posmívali se mi za moje kresby (a to i kluci, který jsem nikdy neviděla). Snažila jsem se to říct tátovi (matku nemám), ale ten mi jen řekl, že dokud mě nemlátí, tak že je to v pořádku, a že to jen přeháním. Letos to začala „řešit" učitelka ale v podstatě i řekla, je to má vina, a že si za to můžu sama. Jeden den jsem to už nedala a zhroutila jsem se na záchodech, o čem se pak učitelka dozvěděla, a tak trochu zmírnila a byla víc milá, ale i když mě donutila jít příští den do školy s tím, že dostanou 2 z chování atd, tak se jen museli neupřímně „omluvit" před třídou, ale to to jen zhoršilo. Doma to není o moc lepší, žijeme v 1 domě, ale máme to tu rozdělený na 3 byty, v jednom bydlí strýc a na vrchním patře spím já, ve 3. otec společně s takovou zlou ženskou, s kterou má styk a která tu bydlí 2 roky zadarmo. U táty funguje vše v pořádku, ale nám (já + strýc) tu nejde teplá voda, topení, zásuvky, strop je taky celkem v háji a praskají nám tu zdi, já musím spát na posteli, která je rozbitá a bolí mě z toho záda. Táta se vždy opije nebo zhulí a pak mě nadává, vyhazuje tu jeho ženskou z domu, nebo mě začne mlátit, jednou se to zvrtlo, ji vyhodil a do mě začal kopat, tak mě řekla, ať přes můj mobil zavolám policii a říkala mi, co jim říct. Obrátila to proti mně, aby mě dostala z domu, zamkl se u nich (jen on) na 3 dny a já jsem musela lízt oknem pro svačinu do školy nebo jen jídlo pro nás či pro její make-up. Nezvládám to, tohle se děje pořád. Ve škole se mi začaly smát i holky, a kdyby to skončilo jen u slov. Jsem beznadějná, nejradši bych utekla z domu a ztratila se, abych nemusela za spolužákama. Hroutím se a někdy, když musím jít do školy, tak si vymýšlím, že je mi špatně, abych tam nemusela, chodím v hodině tak často na záchod, protože to ve třídě nezvládám (a taky se tam řežu), až že se mě začala učitelka ptát, jestli nemám problémy s močákem, jak jsem zmínila, řežu si ruce a všem, kdo se ptá, tak říkám, že mě poškrábala kočka, doma si toho nikdo nevšiml. Přemýšlím, jak snadné by to bylo, kdybych tu už nebyla, nemusela bych nic řešit a možná by si i uvědomili, že mě mají rádi, no jsem asi jen naivní, haha. Prostě jen chci pryč. Řežu se, už jen proto, že nemám nic dělat a taky mě to trochu baví – lidi se někdy aspoň trochu zajímají. Prosím o jakoukoliv radu či pomoc. Děkuji
Odpověď
Milá anonymko,
je mi opravdu moc líto, co prožíváš a jak se cítíš. Z tvého dopisu cítím upřímnou zoufalost, touhu po přijetí, touhu po lásce a touhu po klidném a láskyplném domově. Na všechno, co jsem vyjmenovala, máš právo.
Píšeš, že ti je dvanáct let, takže do dospělosti, kdy si budeš moct zařídit život po svém, ti schází ještě šest let. Na jednu stranu to uteče jako voda, ale stranu druhou je nutné, aby těch šest let vypadalo jinak, než jak popisuješ. Proto je nesmírně důležité s tím začít něco dělat.
Může to být týrání
Podle toho, co jsi popisovala, nevím, jestli má smysl si s tatínkem v klidu promluvit a povědět mu, jak se doma cítíš, po čem toužíš a co chceš. Protože pokud nevidí a neví, že nemáš přístup k topení, k elektrickým zásuvkám a teplé vodě, mohli bychom to už klidně nazvat „týrání svěřené osoby“.
Nemusíš trpět! •
Pixabay
S tím by ses opravdu měla svěřit buď někomu dospělému, kterému věříš, anebo se obrátit třeba na Linku bezpečí (telefon: 116 11). Vůbec nejlepší bude, když se podíváš na webovou stránku www.pravonadetstvi.cz, kde najdeš konkrétní telefonní čísla na konkrétní krizové linky v konkrétních městech. Neboj se, vše je absolutně anonymní.
Nemusíš trpět!
Uvědom si, že nemusíš trpět, nemusíš snášet věci, které tě poškozují, nemusíš žít v nevyhovujících podmínkách – ale musíš se s tím někomu svěřit. Vím, že to není jednoduché, že to chce opravdu hodně odvahy, ale věř tomu, že to stojí za to. Uleví se ti, hodní lidé ti pomohou a bude líp.
Moc ti držím palce a budu moc rád, když mi napíšeš, jak se tvoje situace doma řeší. Mourrison
Potřebuješ pomoc a poradit?
Potřebuješ poradit s problémy, hledáš pomoc, chceš se na něco zeptat nebo vysvětlit? Napiš Mourrisonovi! Každý den vychází na webu ábíčka jedna odpověď. Mourrison odpovídá postupně na všechny dotazy. Na každého se dostane!
Ahoj Mourrisone, hned první týden ve škole jsme psali test z češtiny, angličtiny a matiky. Ze všech jsem dostal čtyřku. Jsem v primě a učitelky chtěly vědět, jak na tom jsme. Strašně se bojím, že gympl nezvládnu. Prosím, pomoc mi. Víťa
Líbí se mi kluk, kterého jsem odmítla a teď chodí s mojí kamarádkou
Ahoj, před asi rokem a půl jsem se spřátelila s jedním klukem a dost jsme si rozuměli. Seděl hned přes uličku vedle mě a jednou řekl strašnou kravinu, která mi přišla vtipná a nějak si mě začal všímat víc. Během roku jsem si nemohla nevšimnout, že se mi svým způsobem snažil dvořit. Mě se ale nechtělo s ním nic vážného mít a tak jsem si toho nevšímala. V té době jsem měla i svou teď nejlepší kámošku a nějak jsem se prostě s tím klukem přestala bavit a bavila se jen s ní. Pak byly prázdniny a pak se stala právě věc, kvůli který se cítím divně a asi i provinile. Někdy během roku ve frontě na oběd jsem s ním navázala oční kontakt, a jak bych to řekla.. bylo to takový jiný. V tu chvilku se mi začal i líbit, což je blbý, neboť si přes prázdniny našel holku (která je taky moje spolužačka a mám ji moc ráda). Moc jim to spolu sluší, jsou spolu spokojení a opravdu jim to přeju. Problém je v tom, že se mi občas vyhýbá a celkově na mě jinak reaguje než na ostatní, myslím že mi nechce nějak ublížit nebo ve mně vyvolat marnou naději nebo tak něco. Což je ale tak divný a připadám si celkem děsně a to se vlastně nic nestalo. Chtěla bych to nějak urovnat a dát zas do normálu, ale popravdě nevím už moc jak.
Ahoj Mourri! Už několik let píšu. Povídky, romány, zkoušela jsem i poezii... ale mí rodiče nechápou, proč to neustále dělám. Že prý se s psaní člověk neuživí, a že bych si měla najít něco rozumnějšího. Ale já skončit nechci! Miluju psaní a už jsem taky vyhrála pár soutěží. Jak jim to mám vysvětlit?
P.S. Promiň za zlou gramatiku. Jsem Slovenka a česky sice umím, no ne až tak dobře :)
Ahoj Mourrisone, nevím, co dělat, prosím, poraď. Minulý rok jsme měly s holkoma supr partu a teď, když jsem přišla do školy, se se mnou žádná nebaví. Jedna z nich mi řekla, že se o mně dozvěděla dost ošklivý věci. Co mám dělat, abych mezi ně zase patřila? Denisa
Ahoj Mourrisone, je mi 12 let a chtěl bych chodit s tátou do fitka, protože to jsou cviky, co mě baví, protože mi nebaví klasický sporty jako fotbal, basketbal atd. Ale máma mi to nedovolí. Chtěl bych se zeptat na nějakou náhražku jak cvičit (ne doma) a aby to bylo pro můj věk. Díky Muhammad
Točím videa na YouTube, jak přesvědčít mámu, ať mě podporuje?
Ahoj Mourrisone, moje hobby je natáčení videa na youtube, ale máma mě v tom moc nepodporuje. Sice mi zaplatí kroužek filmování (vážím si toho), ale když to chci dělat sám, tak mi řekne: ,,jdi si číst". A popravdě její boomerské řeči vyznívají tak, že si myslí, že natáčení je jen zapnout kameru a nahrát to, ale to že napsat scénář, natočit to, sestříhat, napsat popisek, udělat miniaturu už jde mimo ní. Nejspíš mě nepodporuje, protože to zabere čas a chce, abych se učil (víc než je třeba), ale já jsem na gymplu v sekundě a jelikož ona chodila taky na osmiletý gympl, tak mi předává to utrpení, co zažila ona a navíc si myslím, že já vím, že jak dlouho se mám učit (moje známky jsou 1-2). Nemohl bys mi napsat tip, jak ji přemluvit, abych mohl dělat, co mě baví a v budoucnu si klidně i přivydělávat. Díky, Shakir, 13 let
Chci se stát věřícím, ale nevím, jak to rodiče přijmou
Ahoj Mourrisone, mám takový problém. Rozhodl jsem se být věřícím a jednou bych se chtěl nechat pokřtít u katolíků, ale nevím, jestli to rodiče přijmou, protože jsou zapřisáhlí ateisté. Díky, Anonym.
Líbí se mi holka, které jsem ublížil. Jak ji mám získat?
Ahoj Mourrisi, mám velký problém s jednou holkou, která se mi líbí. Mým objektem zájmu se stala už na ZŠ, ale jelikož jsem se k ní 2x hezky nezachoval, tak se spolu nebavíme. Dost mne to mrzí, několikrát jsem se jí omlouval, více jak 3roky jsme se neviděli. Je fakt, že na zprávy neodpovídá. Hl. důvod, proč jsme se přestali bavit, je ten, že jsem s ní chtěl mermomocí chodit. A abych zamachroval, tak jsem dosti lidem na FB psal, že jsem s ní měl pohlavní styk. Dopis i kytku jsem jí dával, ale ona není zlatokopka. Toho, jak jsem se k ní tenkrát zachoval, moc lituju. Byl bych moc rád, kdybys mi dokázal poradit/pomoct. V 7. -8. třídě na vánoce, když jsme si ve třídě mezi sebou dávali dárky, tak jsem jí koupil orchidej.
Ahoj Mourrisone, předem se omlouvám za delší dotaz, ale je to velice důležité. Můj blízký kamarád má totiž deprese a já nevím co dělat. Je taky trochu psycho a říká věci, jako že podporuje genocidu lidstva a že lidstvo by mělo být vyhlazeno. Taky chodí spát velice pozdě např. ve 4 ráno a pak vstává až v poledne. To že má deprese si uvědomuje, ale řeší to pitím alkoholu, i když mu ještě nebylo osmnáct. Říká, že pomoc nepotřebuje, ale já vím, že si sám sobě lže. Žádám tě tedy o radu, jak bych mu mohl pomoci a jak bych s ním měl zacházet. Děkuji moc, anonym 15 let
Ahoj Mourrisone, mám tu pro tebe 2 otázky rovnou: 1. Půjdu teď do druháku na střední a úplně jsem nezapadl (vůbec jsem nezapadl). Celý rok jsem seděl v první lavici přímo před učitelkou a extrémně mě to štvalo. Asi chápeš, že si chci sednout jinam. Ale tím, že se se mnou nikdo v té třídě nebaví, tak nechci chodit úplně dozadu a vybral jsem nevinné místo ve druhé řadě uprostřed. Ale i tak vím, že s tím budou mít někteří spolužáci problém a budou mě nutit, abych šel jinam. Potřebuji nějaké rady, tipy nebo triky, jak se vypořádat s těmito spolužáky a jak je lehce slovně poslat někam nebo jak se nenechat vyhodit z místa, popř. co dělat, když mě začnou fyzicky vyhánět z místa ven. 2. Tím, že nemám ty kamarády ve třídě, si je musím hledat jinde po škole. Od září začnu chodit do školního časopisu a tam je velká možnost se s někým seznámit. Většina redakce jsou holky. Ten školní časopis dával na IG za jeden školní rok asi 3 fotky té redakce a mně se tam hrozně moc zalíbila jedna holka. Ale nevím, jestli tam tento rok ještě bude chodit, nebo už ne a taky, jestli už náhodou nemá kluka (jakože většina už ho bohužel má). Každopádně bych s ní docela rád chodil. A potřeboval bych vědět, jak se s ní případně seznámit. Protože je dost možné, že se setkáme vždy jen občas na setkání té rady a to bude všechno a z různých mini chvilek chci vytřískat maximum. Nejdříve chci, aby z nás byli dobří kamarádi a až pak když tak i pár. Tak jestli bys zase neměl nějaké ty rady, tipy a triky. Samozřejmě si tam těch kamarádů/dek chci udělat co nejvíc, aby třída viděla, že nejsem úplně neschopný v bavení se atd. Moc ti předem děkuji Mourrisone, předpokládám, že mi tvé rady hodně pomůžou!
